Jdi na obsah Jdi na menu
 


Einsteinovi (radek, 19. 11. 2007 23:48)
Jsi nemoudrý to muž vážený příteli Alberte.Co Tě to jen popadlo prohlásit,že je Satanka moudrá ženská?To raději budu respektovat Tvé teorie,ale s tímhle na mě opravdu prosím nechoď.Na tu moji nemoc nemá ani tahle rádoby čarodějka léku.Teď při čtení tohohle v ní jen kypí zlost.Raději sobě řeknu "A už dost"a pod příkrov neskonalého optimismu vůči ní pak ulehnu sám sobě pro radost.

Radkovi (Saty, 19. 11. 2007 23:46)

No jestli máš doma návštěvu, tak to nedělej, jestli si sám, zuj se...a vydrž to, seš přece chlap!!!

Radkovi (Enstein 2, 19. 11. 2007 23:28)

Že,jsi mi nepodal ruku? Podal Radku,o pár minut dříve či později,co na tom sejde,stejně jsem si myslel,že moje teorie se s tvou nijak vzájemě nevylučují.Každopádně jde vždy a všude o dobrou partu,jak pravila moudrá Saty a proč si nosit blbý pocity ještě z webu,když v životě se jich nám vnucuje dost,jak sám popisuješ.Moc ti přeji,aby tě všechny nemoci opustili,no ale je nevyhnutelný abys tomu sám uvěřil,fakt nechci nic vnucovat je to všeobecně známá pravda.Ahoj a pokud možno veselou mysl.

Satance (radek, 19. 11. 2007 22:55)

Nohy mě nebolí,mám pouze strach zout boty..

Satance (radek, 19. 11. 2007 22:53)

Nesnesu,že toho někdo snese víc než já.Já,jen Já snesu vždycky více než kdokoliv.........no moment sakra dyť nejsem slepice,co bych taky snášel..

Radkovi (Saty, 19. 11. 2007 22:50)

Jakou že to máš nemoc poutníku?? Doufám že tě nebolej nohy?;-)))

Ensteinovi (Saty, 19. 11. 2007 22:48)

No nevim, možná jsi měl zbytečný obavy, sem choděj stejně otrlí lidi jako jsi ty a já a Jirka a Radek a dalšíííí.
PS: snesem toho dost a možná ještě víc. :-D

Einsteinovi (radek, 19. 11. 2007 22:32)

Ostudy jsem si v životě natropil vcelku dost,s tím souhlasím.Ale nyní se fakt stydím za to ,že jsem ti nepodal nabízenou ruku.Víš,mám hroznou nemoc,prý není nakažlivá,já vím ale své(je neléčitelná)...Jsme všichni poutníci a jdeme.Někdo příměji,někdo oklikami,ale jdeme.Když upadneme,je potřeba vždy vstát a pokračovat.Přeji Ti čistou mysl..ahoj

1steine (24jirka, 19. 11. 2007 20:28)

Ahoj, jo podívám se v sobě, pokud něco objevím tak si to pro sebe nenechám.

K tomu veselí,není se zač omlouvat, jen mi to nesedí, mluvíš vážně a pak to zakončíš tímhle hraným veselím, jen mi to tam skřípe, že by tě to tak bralo? Já tohle používaj když jsem se bál reakcí ostatních, trochu jsem to shodil, teď už to nedělám. Není to nic ve zlým , mezi čtyřma očima by to vyznělo jasněji tohle moje vysvětlení proč mi to tam nesedí.
Jem by mě ještě zajímalo, to co říkáš, jsi o tom přesvědčen, věříš? Já vím pouze to, že stále hledám.
Tou jedničkou před jménem ti vyjadřuji důvěru, není to úplně normální, jsem to já. byla by mě škoda.

Jirkovi (Enstein 2, 19. 11. 2007 15:15)

Myslel jsem,že tě to rozveselí,ták sorrrrry.Kdybys našel něco zajímavýho,tak to hoď na plac,čaves měj se.

pro Saty (Enstein 2, 19. 11. 2007 14:59)

Saty dík,měl jsem z toho špatnej pocit,možná proto,že to zní dost sugestivně a pokud by někdo nechápal věci v širších souvislostech,mohl by z toho mít divnou náladu,ostatně všechno jsem tady již psal dříve,tak si to může každý dát do hromady,což se jen tak leckomu nezdaří,ještě jednou dík a už se chystej pomalu domů,ahojky.

pro Ensteina (Saty, 19. 11. 2007 14:29)

Jdu splnit tvoje přání, ale zkopíruju si to, protože se mi to líbí. Měl jsi k tomu přání nějakej důvod?

pro Saty (Enstein 2, 19. 11. 2007 13:56)

JÁ budeš vždycky a na tom si budeš třeba zakládat taky,na futrál kašli to už nebudeš ty,ale kus hmoty jako každý jiný,bez duše té lidské,ahoj.

pro Saty (Enstein 2, 19. 11. 2007 13:51)

Saty prosím,moc prosím nemohla by jsi ten komentář(Enstein 2, 19. 11. 2007 09:45)vymazat,prosíííííííííííííím.

Jirkovi (Saty, 19. 11. 2007 13:27)

Co ty můžeš vědět jestli ti pošlu zprávu nebo ne. Sem už kolikrát říkala že se picnu.:-DDD

šaty (Saty, 19. 11. 2007 13:22)

No když já chci bejt pořád já, tak nějak si na tom zakládám vííííš? a kdoví do jakýho futrálu mě pak hoděj. Tohle mě štve, to, že někdo, nebo něco to udělá klidně beze mě. Štve mě to dost, ale víc mě štve, že se ten den dneska vleče, takhle je to každý pondělí...ououou

1steine (24jirka, 19. 11. 2007 13:19)

ta rozvernost mi k tomu nesedí, snad že by jsi za tím udělal smutnýho smajla :(
Díky za pokec, jdu pátrat po něčem co je dostupnější , zatím se měj.

pro Satynku (Enstein 2, 19. 11. 2007 13:04)

Saty píšeš až exneš,ale vždyť to už se stalo a ne jednou,před tvým narozením a přesto jsi tady a teď ráda na světě a miluješ život stejně jako já,jako všichni,tak voco déééé,jaká smrt,jaký konec,jaké nic???

HMMM (Enstein 2, 19. 11. 2007 12:48)

Šaty na ničem???Já nevím,ale čistě podle mne se informace neztrácejí,zatěžovat výkladem proč a zač tu nikoho nebudu,zvláště jde-li spíše o intuitivní předpoklad.A také žádný sebedokonalejší počítač nemá a podle mne nikdy mít nebude svoje JÁ,tak jak ho cítíme my lidé.

Saty (24jirka, 19. 11. 2007 12:17)

no jo vlastně jako ty šaty.

1steine (24jirka, 19. 11. 2007 12:15)

jinak souhlasím. Proto ten odkaz na ZEN, užívej si chvil které máš, prožij je, duď.

pro Saty (Enstein 2, 19. 11. 2007 12:15)

Saty,ty stále záříš,nejsi ty JÁ v jiném čase???A kdoví jak je to s těmi informacemi,Stephen Hawking na to nestihl přijít,ale já na tom občas pracuji tedy zrovna,když nemám nic lepšího na práci a to je málogdy.

1steine (24jirka, 19. 11. 2007 12:14)

moje individualita, moje já, existuje.
Kdo by se tu pak bavil, jakési nic?
Já to spíš vidím takto: já jsem bábovička, éterické nic je písek, při narození se vyklepne z formičky autíčko, domeček, Saty, Jirka , 1stein atd. Smrt je noha která tohle rozkope, zbyde písek pro jinou bábovičku, ale kde je formička, která nás utvořila?
Je to Bůh, nebo pouhé nevědomé vibrace? Takto se tvoří za pomoci magnetů obrazce.

Saty (24jirka, 19. 11. 2007 12:07)

no s ohledem na rozdíl ve věku, mně už asi nic sdělovat nebudeš muset

pro Ensteina (Saty, 19. 11. 2007 11:27)

Jooo, někde si myslím něco psal o lepších věcech na světě, ale klidně to napiš podruhý, jsou věci co se hezky čtou.:-DDD

pro Ensteina a Jirku (Saty, 19. 11. 2007 11:24)

Ahojky, má to něco do sebe cos napsal a dokazuje to, že zákon universa je nemilosrdnej a že život, vzpomínky, vazby, to co je vlastně pro človíčka nejdůležitější, jsou pro něj úplná prkotina a nebere na ně žádnej ohled. Vymezenej čas skončil, vracíš se zpátky a tvoje duše dostane nový šaty. Jaký? Podle toho jak padne los. Jak říká Jirka, jako éterické nic v jiných šatech už nejsem a nikdy už nebudu. Nijak povzbudivá představa, stejná jako smrt a NIC. Že chcem znát pravdu? Je to zvědavost, vlastnost, která je člověku vlastní a pravdy se bojíme, když je pro nás nepříznivá, to je fakt. Na druhou stranu zas je lepší i takovou pravdu poznat, než být v nejistotě. Já vám slibuju, že až exnu, tak vám podám pravdivý informace, nějak to už zařídím. Hezkej den.:-D

Jirkovi a trošku pro Saty (Enstein 2, 19. 11. 2007 11:10)

A jestli si Jirko myslíš,že v tomto okamžiku máš nějaké jiné JÁ,než éterické pouhé nic,pak jsi na fatálním omylu,tělo a s ním i mozek s tvými myšlenkami není a ani nemůže být tvým JÁ.Je to jen dobře nebo také méně dobře fungující HARDWARE,stejně jako tvůj počítač se softem.Kašli na poznání,jsou daleko lepší věci pro nás,na tomto světě,už jsem to tady také psal někde,viď Saty.

postřeh (Enstein 2, 19. 11. 2007 10:41)

Vždy mě udiví,proč každý chce znát pravdu,když ji nakonec vlastně znát nechce.

Saty a Jirkovi (Enstein 2, 19. 11. 2007 10:02)

Snaž se pochopit a mnohé dosud záhady ti do sebe zapadnou jak ozubená kola do sebe zapadají.

Jirkovi (Enstein 2, 19. 11. 2007 09:52)

Jirko,zkus se na to podívat opačně,tady na světě jsi pouze na návštěvě aby sis tu užil všeho co život člověka obnáší včetně utrpení,v podstatě jsi bohem,tak voco kráčí???

Saty (24jirka, 19. 11. 2007 09:25)

já jsem, mé znalosti, má individualita, pokud přechází jen jakési éterické nic, pak já umírám.
Beru to pouze jako fil. otázku, nehodlám najít pravdu, ani to nejde.
Zlatej ZEN, vždycky narazím na jeho mantinely, jde v něm o poznání poznatelného.

Jirkovi a Ensteinovi (Saty, 19. 11. 2007 00:01)

Když nad tím tak přemýšlím, tak to pak nemůžeš být ty, ale někdo úplně jinej. I když bys měl
třeba svojí duši, měl bys jiný tělo, jiný rodiče, vyrůstal bys v jiném prostředí
a to všechno by tě ovlivňovalo. Si vem, kdyby ses narodil třeba v iglů, nebo jako
černoch v Africe. Neměl bys ani ponětí o kráse Krušnejch. Líbilo by se ti to,
co by bylo kolem tebe. Jako Eskymák bys lovil tuleně, nebo jako černoch bys lítal
na kopec dělat kouřový signály a nebo bys třeba byl holka, strašná představa co?
Jestli by to mělo fungovat tak jak Enstein naznačil, tak to beru jen v případě
že budu vypadat přibližně stejně a že se narodím do prostředí jaký je kolem mě,
případně lepším. A teď kam ten požadavek poslat, aby se to splnilo?

pro Ensteina (Saty, 19. 11. 2007 00:00)

Dík, to přání veselý mysli je kolikrát moc potřeba. Určitě se daleko líp povídá,
když je dobrá parta, nejde tu o život a hlavně...nejde tu ani o peníze.;-))

Einsteine (24jirka, 18. 11. 2007 23:26)

dávám přednost zhutnělé formě, říká se tomu dialog, nemám v úmyslu se dohadovat, možná nebudu souhlasit, tak zkus dvě vět.
zkusím začít - narodím se v jiném těle hned jak zemřu ale všechno se pak musím znovu učit, kdo se tedy narodí? Opravdu já, nebo je to jen berlička , dudlík pro strach ze smrti? Jestli můžeš pokus se mi říct svuj názor, nebudu brát jako nezdvořilost pokud neodpovíš, dle vysvětlení níže to i pochopím.

pro Jirku (Enstein 2, 18. 11. 2007 23:00)

Jirko musíš si to tady z těch komentářů níže,nějak vybrat,nezlob se já se tu nemám chuť s nikým hádat,když jde pouze o názor.Někteří lidé totiž mají vytrvale za to,že jim vnucuji ba přikazuji, co si mají myslet,ahoj.

Einsteine (24jirka, 18. 11. 2007 21:57)

udělej mi radost a napiš mi to v krátký rovnici například.
Rád bych se dozvěděl co jsi tady měl za ty dva dny na mysli pokud mohu.

Einsteinovi (radek (dragon), 18. 11. 2007 21:46)

Děkuji za ruce,vystačím si i s křídly,ikdyž jsou uzamčené,přesto děkuji..

Pro Saty i Radka (Enstein 2, 18. 11. 2007 12:17)

Opět jsi zazářila Saty,to není poklona,to je fakt.Jsem přesvědčen,že nejsi v žádném případě zvědavá na jakési nesmyslné boje dvou kohoutů.Netroufám si tu špinit Tvé stránky ani jinými podobnými nesmysly a tak nabízím Radkovi přátelskou ruku,třebas i s tím,že jsem ten největší blb na světě a to co jsem tu napsal,jsou pouhé výplody mého chorého mozku a tudíž jsem tuto polemiku definitivně prohrál.Ahoj, a i přestože vím,kolik utrpení žití provází,přeji všem veselou mysl.

pro Ensteina (Saty, 18. 11. 2007 10:30)

Potěšilo mě to co píšeš. Jsi první, kdo se vyjádřil k tomu, co je psáno v záhlaví. Díky.

Radkovi (Saty, 18. 11. 2007 10:28)

Ano, jsou situace, kdy není sranda namístě a myslím si že každý zatraceně dobře ví, kdy se má smát a kdy brečet. Jak říkáš, když ovládnme svoji mysl, dokážeme myslet pozitivně a brát všechno s nadhledem. Když ji neovládneme, staneme se zajatcem pesimismu a negativního myšlení. Měli bysme se snažit spíš o to pozitivum, protože naše myšlení se přenáší na naše okolí a nepřímo jej tím ovlivňuje. (pokud teda nejsme v krizový situaci jaké popisuješ)

Radkovi (Albert, 18. 11. 2007 10:27)

Nedělej si tu ještě větší ostudu než tu máš.Není třeba se vztekat, plivat oheň a síru na někoho,kdo má jiný názor než ty.Už jsem to tu jednou psal,ale pro tebe to napíšu ještě jednou.....To co zde píši,není nic,čemu by bezpodmínečně musel každý věřit,je to na každém,aby sám posoudil,jestli by to takhle mohlo být......Koukám,že jsi přestal mluvit hebrejsky.Nemohl jsem napsat "Vím,že nic nevíš" protože,něco přeci jenom víš.Bůh chrání tvou mysl před vědomostmi na které není připravena.Jinak stále veselou mysl ti přeje Albert,ahoj deptale.

demagogie (Radilovi, 18. 11. 2007 10:11)

Život je děsná sranda?Zkus to říci např.člověku,jehož chytne žlučníkový záchvat,dětem,které přišly o rodiče,nebo ženě jenž se celý svět hroutí před očima jako domeček z karet.Možná je sranda mučení v koncentrácích atd..

Kdo neovládá svou mysl a je s ní ztotožněn,stává se i jejím otrokem.Buď ovládáme mysl,nebo ona nás.Prvým krokem k ovládnutí mysli je vědomí sebe jakožto vědomého pozorovatele všech výtvorů mysli,které si uvědomuje,že není žádným z nich,ale vědomím,které je pozoruje.

Někoho mi svým stylem psaní připomínáš..nic ve zlém.užívej si srandy ahoj

Albertovi? (radek, 18. 11. 2007 05:57)

Život je děsná sranda?Zkus to říci např.člověku,jehož chytne žlučníkový záchvat,dětem,které přišly o rodiče,nebo ženě jenž se celý svět hroutí před očima jako domeček z karet.Možná je sranda mučení v koncentrácích atd..

Kdo neovládá svou mysl a je s ní ztotožněn,stává se i jejím otrokem.Buď ovládáme mysl,nebo ona nás.Prvým krokem k ovládnutí mysli je vědomí sebe jakožto vědomého pozorovatele všech výtvorů mysli,které si uvědomuje,že není žádným z nich,ale vědomím,které je pozoruje.

Někoho mi svým stylem psaní připomínáš..nic ve zlém.užívej si srandy ahoj

pro Saty (Enstein 2, 18. 11. 2007 01:08)

Saty,máš tu pro někoho možná neznámou,ale velmi zajímavou a poučnou stránečku "Umění komunikovat"dík za ní,všem doporučuji.

Radkovi (Enstein 2, 18. 11. 2007 00:46)

Věří své představě,že věří tomu správnému jedinečnému,univerzálnímu,totalnímu,absolutní pravdě....To jen nasycené ego nechce nic uchopovat,chce vše deptat.I lpění na nevědění je svým způsobem deptání.Jest jedno, jestli,kdo klepe či neklepe,otevřeno bude tak jako tak všem,neb jedno jsou,k poznání již měli dojít dříve dokud měli čím a v čem,však pozdě nikdy není mohou to zkoušet znova a znova a znova a zno....Zajímavé,toto také vypadá jako úsilí o neúsilí,je to jemné na pochopení,nevím jak to jinak vyjádřit...nic ve zlém Radku,život je prostě děsná sranda,ahoj.

Einsteinovi (radek (dragon), 17. 11. 2007 23:40)

Věří své představě,že ničemu nevěří....To jen nenasytné ego chce pořád vše uchopovat a vlastnit.I lpění na vědění je svým způsobem vlastnění.Kdo klepe,tomu bude otevřeno,přes bránu si ale nelze s sebou vzít vůbec nic,kromě svého čistého Bytí.
Pak dojde k poznání..žádná brána ani dveře nikdy nebyly,do té doby ale nezbývá než duch.usilovat.Vypadá to jako paradoxně úsilí o neúsilí,je to jemné na pochopení,nevím jak to jinak vyjádřit.

víra (Enstein 2, 17. 11. 2007 21:46)

Vše je o vědění nebo-li o víře,celý tento svět JE O VÍŘE,každý z nás něčemu věří, dokonce i ten,který tvrdí,že ničemu nevěří je věřící,neboť věří tomu,že ničemu nevěří i tak něčemu věřit musí.

Einsteinovi (radek (dragon), 17. 11. 2007 17:01)

Není to vědění..přeji Ti moc hezké dny.Jsem rád,že účinkuješ na tomhle webu.Ahoj

pro Saty (Enstein 2, 16. 11. 2007 20:26)

Mou odpověď na tvé otázky jsi napsala sama Saty.Á jestliže jsi ten článek dala na své stránky,dala jsi mi tím možnost malinko nakouknout do tvé mysli,dala jsi tam ten článek proto,že si myslíš to samé,je to pro mne stejné jako by jsi ho napsala sama.No vidíš a jsme zase u duše,totiž myšlenka je také nehmotná a když má milion lidí stejnou myšlenku,jedná se o jednu myšlenku,ne o milion,ahoj.

pro Radka (Saty, 16. 11. 2007 11:52)

Radku, ty mě znáš a víš, že než něčemu uvěřím, tak tomu musím rozumět a pochopit to. Já se snažím a přesto některý věci nepochopím, takže se budeš muset teď snažit ty a víc než do teď. Možná malinko svítá.

pro Ensteina (Saty, 16. 11. 2007 11:47)

Proč jsi sem dal Anthony de Mella? Líbí se ti? Já si myslím, že v máločem je tolik pravdy jako v těchhle pár větách.

pro(radek (dragon) (Enstein 2, 16. 11. 2007 10:33)

Já ti rozumím Radku,nicméně chceš-li někomu vysvětlit něco,aby to pro něho bylo jakž takž srozumitelné a co přesahuje hranice lidského chápání,jsi nucen použít slova a příklady,která ne vždy zcela přesně a snad ani nemohou popisovat skutečnost,a v tom je právě ten zádrhel.
Vím,že VÍŠ a proto by mě mrzelo,abych právě tebe vystavil jakémukoliv nedorozumění.Dík a přeji ti pokud možno krásné dny.

Einsteinovi (radek (dragon), 16. 11. 2007 05:49)

Tomu také věřím,jen jsem ti chtěl jen říci,že noc také nestřídá hned den.Je tu také úsvit a západ slunce.To jen ohledně znovuvtělování.Jinak se mi líbí Tvé obsahy sdělení.Ahoj a pěkné dny

Opsáno ze zdejších stránek (Enstein 2, 15. 11. 2007 20:24)

Anthony de Mello :

"Náboženství, " pravil Mistr, " není vyjádření Skutečnosti, ale náznak, vodítko k něčemu, co je tajemstvím přesahujícím lidské chápání. Zkrátka, náboženství je prst ukazující na Měsíc. Někteří zbožní lidé se nikdy nedostanou přes studium prstu. Jiní jej cucají. A další si tím prstem vylupují oči. To jsou bigotní věřící, které náboženství zaslepilo. Skutečně vzácní jsou ti, kteří jsou od prstu dostatečně daleko, aby viděli, co ukazuje — tedy ti, kteří proto, že meze náboženství překračují, jsou považováni za rouhače. "

pro Saty (Enstein 2, 15. 11. 2007 20:12)

Dvě hmotné identicky stejné věci existovat nemohou,vědomí svého já však jistě hmotné není.

pro(radek (dragon) (Enstein 2, 15. 11. 2007 20:00)

To co zde píši,není nic,čemu by bezpodmínečně musel každý věřit,je to na každém,aby sám posoudil,jestli by to takhle mohlo být,já osobně jsem si jist jen tím,že bůh miluje veselý lidi,ahoj.

Einsteinovi (radek (dragon), 15. 11. 2007 18:20)

Trošku přeháníš i kecáš,ale je to tvé vyjádření pohledu k existenci..Ulpívat lze na čemkoliv,někdy i na nelpění..."Loučím se se všemi na tomhle webu a zároveň přeji VŠEM štěstí na cestě poznání..Radovan..alias Radek,Dragon..atd.

pro Enstein (Saty, 15. 11. 2007 16:39)

Ještě k tomu hardware. Pokud by existovalo riziko, že finální výsledek by byl takový jak popisuješ, beru radši plínky. Si vem, že já i takhle někdy nevím čí jsem a ještě abych nevěděla co jsem??? To už by bylo moc. Joo, ještě že jsou lidi co poraděj.:-D

pro Enstein (Saty, 15. 11. 2007 16:33)

Teda ty nám dáváš. No já když vidím dvě naprosto stejné věci, tak vím, že mám griotku zavřít a vrátit ji do baru, ale logika v tom je. I když vidím věci dvě, jedná se o jednu a tu samou věc.:-DD

pro Saty (Enstein 2, 15. 11. 2007 13:37)

Jasně,že vím Saty,není nic jednoduššího, tvá duše splyne s duší vyhlédnutého hardware,tím pádem budeš mít k dispozici veškeré informace,včetně vzpomínek na to jak jsi kdysi měla plínky,chodila do základky na očkování,no zkrátka všechno čím je onen vyhlédnutý hardware vybaven.Problém je ofšem f tom,že o tom přeftělení nebudeš vůbec nic vjedět,jo leda možná f případě,že vyhlédnutý hardware byl chlap,to by z tohoto spojení patrně vzniknul transsexuál.Ha,ha,hahoj.

pro Ensteina (Saty, 15. 11. 2007 13:06)

To je otrava, já nechci zase plínky, chodit do základky a na povinný očkování a zase poslouchat rodičééééé, chtěla bych skočit rovnou do puberty, nevíš jak to udělat??

pro Magor (Enstein 2, 14. 11. 2007 20:25)

Já ti taky dík,člověka potěší,když moje slova někoho zaujala,vážím si toho,ahoj.

co je duše (Enstein 2, 14. 11. 2007 20:20)

Na tuto otázku existuje překvapivě zcela logické a jednoduché vysvětlení i když zpočátku to může znít podivně,tedy duše čili vědomí neboli uvědomění si svého já, je všem žijícím tvorům(kromě robotů) společná neboli totožná,rozdíl je pouze v tom,že každý vlastníme k duši jiné tělo,různě vybavené a s ním i jiné možnosti např.přemýšlet,pohybovat se,získávat rozdílné informace,jiné místo k životu, jiné podmínky k životu,pohlaví, atd..A tím se nám jeví,že na světě existuje nepřeberné množství různých tvorů,což je v jistém smyslu pravda.Tělo sice zemře(ne však vlivem času nebo stáří,jak by se zdálo)duše však zemřít nemůže,nemohl by se totiž narodit jediný tvor schopný si uvědomit sám sebe a svět kolem sebe,rodili by se pouze naprogramovaní roboti bez duše,kteří v přírodě také existují např.hmyz a kdoví jestli by vůbec svět mohl existovat.A tak v jistém smyslu je každý z nás bohem,jestli dobrým nebo zlým záleží hlavně na hardware nikoliv na duši.Někteří z nás dokáží své duši naslouchat a tak vědí o světě a smyslu života více než ostatní,někdy aniž by si to uvědomovali svou myslí.Toto by také mohla být odpověď Jirkovi na otázku,kam odejde jeho duše,Jirko nikam,ihned jak zemře tvoje tělo,narodíš se v jiném těle a budeš se znova učit chodit,mluvit no však to znáš.Duše si žádné informace sebou nenese,ale to si nejsem tak docela jist.Nakonec bych chtěl všechny případné čtenáře tohoto příspěvku ujistit,že nejde o propagaci jakéhokoliv náboženství.Hezký den všem.

Jirkovi (radek(dragon), 14. 11. 2007 12:00)

Budu se opakovat.Čas nikdo nezastavuje,je to otázka mysli.Záleží na tom ,co jsi,nebo spíše,čím si vše(včetně sebe)uvědomuješ.Pokud opravdu jen BUDEŠ bez pohlcení pozornosti vědomí na čemkoliv,iluze času i prostoru jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizí.
Nicméně tělo má své potřeby a tak si nemůžu dovolit přijít pozdě do práce jak koukám poledne je už tady..zatím čauky

Ensteinovy (Magor, 14. 11. 2007 09:34)

Děkuji za názorné vysvětlení.Tak jednoduchý, a při tom vše vysvětlující výklad jsem již dlouho nečetl.Myslím si, že není už nikdo, kdo by v tom měl ještě nějakou nejasnost. Ještě jednou děkuji.

hlavolam (24jirka, 13. 11. 2007 23:50)

Když umřu, zastavím čas? Toť otázka. Pokud jsem ten kdo čas vnímá tak ano, pak ale mohu čas svým vnímáním ovlivnit, pokud ne, pak nade mnou čas nemá žádnou moc, on a já jsme na sobě nezávislý.

Kde končí nekonečno, proč černá černá díra, kam odejde má duše, kdepak je moje víra?

add (Enstein 2, 13. 11. 2007 17:04)

Ještě bych k tomu dodal,i abstrakce může být a také je pro jinou abstrakci zcela hmatatelnou realitou,jo a teď jdu odklízet tu hmatatelnou realitu v podobě roztálého sněhu před barákem.

Ensteinovi (Magor, 13. 11. 2007 15:51)

Dík.

Magorovi (Enstein 2, 13. 11. 2007 11:31)

Co mě k tomuto přesvědčení přivedlo jsem tak zhruba naznačil v komentáři(Enstein 2, 06. 11. 2007 13:52)jinak ti mohu prozradit toto tajemství,žádný čas neplyne,je stále týž a ten samý okamžik jako byl dle lidského vnímání času před tisícem či miliony chceš-li před nekonečným množstvím let.To jen věci se kolem nás pohybují,mění,přetvářejí a s nimi i my lidé,kteří toto vše svým vědomím, svou duší vnímají jako plynutí času,což je pouhá fikce.Neplynoucí všeobecný čas nemůže také nikdy skončit,protože ani nikdy plynout nezačal a tak žijeme v nevědomosti v nekonečném světě s nekonečným řetězcem životů a příběhů.Ahoj.

Ensteinovi (Magor, 12. 11. 2007 15:36)

Píšeš že na 100% víš že stav být mrtvý neexistuje. Rád bych se zeptal co tě k tomuto přesvědčení přivedlo. Dík za případnou odpověď.

Einsteinovi (radek, 08. 11. 2007 12:36)

Děkuji Ti za odpověď,uvítám další Tvé postřehy a příspěvky,teď letím budovat materiální hodnoty,měj se fajn.

pro(radek (dragon) (Enstein 2, 08. 11. 2007 01:14)

Smysluplná slova,toť hřejivý balzám na mou duši,zdravím.

Einsteinovi (radek (dragon), 07. 11. 2007 08:32)

Záleží na tom,co jsi(ve své podstatě) a s čím se eventuelně ztotožňuješ.Je zde tělo,mysl(chceš-li duše.ČÍM JE ZDE VŠE TOTO UVĚDOMOVÁNO?Když spíš,máš pojem o čase?Ano v jistém smyslu se dá říci,že naše fyzické narození je jen procesem umírání.Je to podmíněný řetězec tohohle vznikání.Někde se tomu říká karmická příčinnost.Je zde ale také nezrozené,díky němuž zde může existovat i zrozené.Poznání Sebe,návrat k Bohu není únikem od života,nýbrž návrat do Života.Mystické,nebo jogické úsilí není ničím jiným než faktickým bojem o život.Říká se,že nevědomost hříchu nečiní.Činí.Pak je zde jen nekonečný řetěz znovuvtělování a s ním spojeného utrpení.Je jen na nás,kterým směrem se vydáme,jen se pak nedivme,co že se nám to v tomto životě děje a jsme neustále nespokojeni a vlastně pořád jen něco hledáme,co nás naplní či trvale uspokojí.Ahoj

pro Ensteina (Saty, 06. 11. 2007 19:28)

Teprve teď jsem pochopila jak to myslíš. Ano, je to tak, pokud je někdo mrtvý, čas neexistuje. Miliardy let pro nás, okamžik pro něj. Teď se mi to zdá docela normální a předtím jsem to nějak nemohla přežvejkat a docela mi tam i ta inkarnace sedí.
Tohle se mi zatím zdá nejpravděpodobnější.

pro Saty (Enstein 2, 06. 11. 2007 13:52)

Nemyslím,že tím co jsem napsal potvrzuji inkarnaci,chtěl jsem jen poukázat na holý fakt,že smrtí člověka přestane plynout pro jeho vědomí(duši)čas, a jestli se někde vynoří a co bude dál mohu pouze improvizovat,třeba,že když v nekonečném časoprostoru vznikne vše co vzniknout může,a když jednou něco vzniklo je to důkaz,že to vzniknout mohlo, ať je to cokoliv,je 100procentní,že to vznikne znovu a znovu,když se uváží,že je k tomu nekonečně mnoho času a pro onu duši čas vlastně neplyne,tudíž by se vynořila ve stejném okamžiku jako zemřela.A vlastně,máš pravdu,proč tomu neříkat třebas inkarnace,čauky.

pro Ensteina2 (Saty, 04. 11. 2007 00:29)

Ahojky, tím co jsi napsal potvrzuješ inkarnaci, je to tak? Chápu to tak, že když zemře tělo, duše se ocitá v jiném prostoru a čeká, až jí bude umožněno probudit se v novém těle? Nerozpovídáš se trochu víc?

konec není koncem (Enstein 2, 03. 11. 2007 20:41)

Všichni jsme již před narozením mrtví byli a po smrti budem zas.Někteří z nás o tom cosi vědí,jiní ne.Patřím k těm,kteří na 100% vědí,že stav být "mrtvý" neexistuje,s černou magií a různými fantasmagoriemi to nemá nic společného.

Pro Martina (Magor, 12. 10. 2007 09:40)

Rád bych se tě zeptal kde čerpáš informace."Karma je nezničitelná, pochopit pouze část pravdy je zavádějící, mám soucit s lékaři i s pacienty." Jsi fakt dobrý, no a já blbec jsem si do teď myslel, že i mistr světy v běhu začal kdysi dávno svými prvními krůčky. Dík, že jsi mě otevřel oči.

pro Martina (Satanka, 09. 10. 2007 08:22)

Ahojky, chtěla jsem se tě zeptat, co ty vidíš pod pojmem ego? Není nám právě ono překážkou v sebepoznání?

Je to pouze část poznání (Martin, 08. 10. 2007 14:58)

Ano to co popisují daní pacienti je skutečnost . Mám soucit s lékaři i s pacienty jak k onomu dílčímu poznání dospěli . Karma je totiž nezničitelná a ono pokusnictví z duchovního hlediska není ničím jiným než hraní si dětí na pískovišti . Když se jim povede bábovička jásají a přikládají tomu mocnou sílu objevování . Má-li kdo z lidí opravdové a čisté úmysly v poznání , je nutné se vydat cestou sebepoznání . Je to poznávání sama sebe , svého ega , své živočišné podstaty . Pravdu poznání nosí každý v sobě aniž o tom ví . Hledáme vně a pravda je uvnitř nás . Ona cesta je nelehká , těžší než slepé pokusnictví a falešné obdivování zdánlivě dosaženého poznání . Na této cetě je člověku oporou víra , mravní zákon ,pokora a soucit jež je univerzální láskou . Pozání osvobozuje ,ale neosvobodí ony lidské duše ,které zažily pouze dílčí náhled na život bez ega .

pro katkafik (Satanka, 28. 09. 2007 22:34)

Musel bys nejdřív zemřít, aby ses to dozvěděl a pak se vrátit, abys nám to řekl. Zatím se berou v úvahu zážitky lidí, kteří překročili práh smrti a ocitli se na chvíli na druhé straně. Ty zážitky a poznání jsou docela zajímavé.

jak to (katkafik, 28. 09. 2007 18:33)

jak to ze zijeme po smrti a nevime to??????????? me toto docela zajima

pro Araklains (Satanka, 28. 08. 2007 14:26)

Jednou to určitě zažijem všichni, tohle je 100%-tní jistota.

higijena (Araklains, 09. 08. 2007 22:51)

zdravim vsechni a mim nazorem je ze posmrtni zivot je nevim jak vy ale vše se da zažit

pro Barbé (Satanka, 03. 08. 2007 15:33)

Nejdřív jsem odmítala uvěřit, pak jsem uvěřila, ale pochybovala. Teď věřím. Dík za písnutí a měj se hezky.

pro Ivku (Satanka, 03. 08. 2007 15:28)

To co píšeš je velmi podobné tomu, co napsala Martina. Naznačuje to, jak se v určitých chvílích dokáže duše a naše vědomí odpoutat od těla, pohybovat se jako ve stavu beztíže prostorem, vidí svoje tělo i lidi kolem něj, slyší a vímá hlasy. Pokud se nejedná o klinickou smrt, návrat do těla je lehký a bez komplikací. Máš zážitek, který nemá každý.

Skvělý (Barbé, 03. 08. 2007 15:01)

Ahojj..jen sem chtěla říct, že to tu máš apsolutně SUPER!!!..mám ráda tohle téma...fakt BEST!!!smrti se docela bojím..ale myslím,že určitě něco takového, jako posmrtný život existuje..doufám,že tomu opravdu tak je..

... (Ivka, 02. 08. 2007 23:34)

Nevím jestli by to mohlo nějak souviset.
S mámou jsem byla nakupovat před cestou na Slovensko.Udělalo se mi špatně a během chviliky jsem omdlela.A když se mě pokoušeli křísit,viděla jsem sama sebe z výšky jak tam tak ležím a všechny ty lidi kolem mě.Cítila jsem jako bych se já vznášela a dívala se na svoje tělo.Potom mě vzbudili.
Vážně nevím jestli by to nějak mohlo souviset s tímto článkem,ale zajímá mě to!

pro Martinu (Satanka, 01. 08. 2007 09:57)

Ano, to co jsi prožila není obvyklé. Spíš mi to ale připomíná výlet do astrálu, než stav v klinické smrti. I to je už jedním krokem na druhé straně, ale výhodou je zajištěný návrat. Mám podobný zážitek, jen jsem se odpoutala daleko dál než ty. Taky na ty pocity nikdy nezapomenu. Nejde to s ničím srovnat. Mě to pomohlo chápat pojem duše. Poznala jsem, že duše dokáže žít a pohybovat se nezávisle na těle. Tohle není dopřáno každému. Měj se hezky. Saty.

Mně se to přihodilo (Martina, 30. 07. 2007 22:36)

Mohla bych svým zážitkem rozšířit výše uvedený výčetmi pacientů, kteří prožili klinickou smrt. U mě se nejednalo o hospitalizaci, ale let. Jsem hodně závislá na dostatku kyslíku a jednoduše v jedné chvíli došel. Pamatuji si, že jsem ještě oslovila jménem kamarádku, která se mnou letěla. Pak už jsem nemohla vteřinu nebo možná několik nic dělat. Najdnou vidím letušky jak mi přikládají led na hlavu a já se na ně všechny dívám a volám:"Led ne, dejte mi kyslík! Slyšíte mě? Potřebuji kyslík!" Nevím jak dlouho přesně jsem s nimi takto komunikovala. Byl tam velký problém, všichni dělali, že mě neslyší, a co víc, já jsem se na sebe i na ně odněkud z výšky dívala a pořád jsem se divila, že mě neslyší. Bohu dík, probrala jsem se, ale trochu pomočená. Nijak zvlášť jsem z toho závěry nedělala. Prostě jsem omdlela. Po dvou letech jsem navštívila kartářku a léčitelku. Ta mi položila otázku: "Víte, že jste již byla na druhé straně?" Přemýšlela jsem, kdy by to mohlo být. Prodělala jsem chvíli pře návštěvou kartářky operaci a tak bylo nasnadě, že mě prostě na chvíli "ztratili". Jenže mě všichni lékaři ujišťovali, že operace proběhla jako žádná jiná a navíc, kartářka po upřesnění termínu operace tvrdila, že je to zážitek starší, tak dva roky nazpět, ne méně, a já si vzpomněla na příhodu z letadla. Bylo to přinejmenším nevšední a pomohlo mi to mnohé pochopit.

Ivě (dragon, 28. 06. 2007 16:51)

V nouzi poznáš přítele..někdy i nepřítele..Jsem rád,že se Ti srdce začíná pomaličku hojit..děkovat mě nemusíš.. a měj se fajn..

pro Ivu a Amu (Satanka, 28. 06. 2007 12:52)

Mám velmi hezký pocit z toho co píšete. I kdybysme jen měli napomoci setkání vás dvou, tak je to dobré.
Ivo, z tvých písmenek cítím zklidnění, asi už tušíš prostřednictvím snu, jak to je. Moc ti přeji zmírnění tvé bolesti.
Pro Amu: Nic není náhoda, ani to že jsi sem přišla a setkala se s Ivou. Přála bych vám i osobní setkání.

dragonovi (Iva, 28. 06. 2007 09:56)

Naopak dragone,pomohli a pomáháte mi,ani nevíte jak!Proč myslíš,že vám všem stále děkuji!Opravdu moc si cením toho,že jste byli ochotni mě naslouchat,když jsem to nejvíc potřebovala!Takže mě se nezdá,že to tak není,to právě tak JE...a děkuju moc.

Ivě (dragon, 28. 06. 2007 06:11)

Aneb jak se říká"Sytý hladovému neuvěří"..Myslím,že bylo (a stále je)snahou všech Ti nějak pomoci,každý svým způsobem,ikdyž se Ti možná zdá,že tomu třeba tak není...ahoj

Petře (Iva, 27. 06. 2007 22:42)

Petro,nemusíte jse mi omlouvat,mě už nelze ublížit!A je také možné,že na něco reaguji nedůtklivě,takže jsi nemyslete,že jste mi ublížila.Jsem ráda,že máme stejný pohled na to,co mě psala Ama,moc si cením všeho věřte mi,ale od Ami to bylo opravdu přesně ono!Právě proto,že přesně vý co cítím,protože je na tom stejně.Ani nevíte jak je mi líto každého co jsi něco takového bolestného zakusil.Je to opravdové peklo na zemi,a vy se stím musíte naučit žít,což opravdu není jednoduché!

Amě a Ivě (Petra, 27. 06. 2007 15:14)

Děkuji Amě za krásná slova útěchy pro Ivu.V jejím případě je to přesně to,co potřebovala slyšet,vrátila jste jí naději a to je nesmírně důležité.
Ivo a vy jste konečně našla spřízněnou duši pro sebe,myslím,že si toho můžete s Amou navzájem hodně dát.A odpusťte,pokud jsem Vám ublížila,jeden myslí,že pomáhá, ale druhého se to může dotknout,přeji Vám v životě hodně štěstí,Petra

(Iva, 27. 06. 2007 14:29)

Už jsem nechtěla psát,ale vám napíši.Ani nevíte jak moc mě mluvíte z duše,je to znát,že jste si tím prošla(což je mi upřímě moc líto)!Já jsem přesně tohle co píšete,chtěla taky říct,že je to na jednoho člověka moc ty dení povinosti,děti,škola a aby jste jim neubližovala svou bolestí a do toho manžel,který se s vámi nechce a nebude bavit o tom,co se stalo natož jak vám je!Je toho naráz moc,a není to lehké se zevším srovnat.Musím chodit nejen po úřadech,ale také na policiji,která vše vyšetřuje,to jako když se vám v té ráně co máte neustále někdo rýpe.Proto jsem hledala někoho,komu se můžu vypovídat,a máte pravdu pomáhá mi to,proto všem stále děkuji za pocnou ruku nebo za ty pomyslné berle.Máte pravdu ve všem,i to že opravdu myslíte na ty děti,"které miluji a ony mě",tak jim nikdy neublížíte,je to opravdu jen stav mysli v té srašné bolesti.Už jsem to vše zažehnala,už vím co vím a to mi stačí,bolet to nepřestane,ale snažím se co se dá!Děkuji vám za vaše slova je to pro mě to nejcenější co jsem mohla číst!Máte pravdu je tu naděje,tak se to snažíme ustát.Děkuji mnohokrát!!!vaše Iva

pro Satanku (Ama, 27. 06. 2007 13:49)

Také zdravím,já psala Ivě právě s toho důvodu,že vím co právě cítí,ale neutápím se v žalu.Jen vím,že to není jednoduché se takovou strašnou strátou vypořádavat.Nemyslím jsi,že udělá ňákou hloupost,už protože tu má ty děti,(ale je to pochopitelné,že Vám i tohle prolítne hlavou),je to ze začátku moc těžké,ale především je to matka a doufám,že skvělá,takže by nikdy neublížila s vím dětem.Vím to,je to jen takoví stav s té bolesti,po čase se vše trochu srovná.V žádném případě jsi nemyslím,že s Vámi hovořila nadarmo,možná jste ji pomohli tak,že nemáte ani tušení...Víte já se smrtí sektávám od malička,zemřeli mi bratříčci ještě v novorozeneckém věku,v mích 12letech dědečěk,kterého jsem milovala,a když jsem byla v 5měcíci těhotenstvý tak se mi zastřelil bratránek(20let)a o měsíc později babička,takže jsem si prošla svím,ale věřte,že se nic s těch bolestných strát se nedá rovnat,to když mámě zemře dítě,není nasvětě nic krutějšího!Jsou tu určité etapi,kterýma jsi musíme projít,ať chceme nebo ne.Pak člověk najde v sobě vůli žít dál,a dojde poznání jako Iva.Jinak četla jsem co napsal Hemenx,že může být vděčná,že má vůbec pro koho žít,proto jsem napsala,že takle to v téhle fázi prostě nefunguje!Je to těžké visvětlovat,ona na své děti myslí,to mi věřte,tak jako každá z nás.Jen je toho na ní hodně najednou,bolest,emoce,rodina a povinnosti k ní,je to těžké hlavně ze začátku,vim to sama!Chce to čas,ale ani ten nezhojí tuhle ránu.Vím,jen že to jde pomalu,ale jde to.Ona to,už snad ví i sama.Přeji hezký den všem.

pro Amu (Satanka, 27. 06. 2007 12:16)

Zdravím tě. Píšeš hezky a s citem. Každý, dokud neodejde sám, pozná nejednou bolest
z odchodu milovaných bytostí a každý, pokud není cynik, velice dobře tuto bolest u jiných
chápe a soucítí. Je samozřejmé, že ztráta dítěte je z těžkých bolestí ta nejtěžší.
Slova /"ježiš no jó,to je dobrý vždyť mám pro koho žít a oklepete se"/
v takovém podání tu nepadla. Co bys řekla matce, která uvažuje
že v tom žalu udělá hloupost?? ( sáhne si na život)
Určitě bys jí řekla, že to nesmí udělat, že musí myslet na druhé dvě dcery,
které jí potřebují. Tolik abys pochopila jak to bylo myšleno. Souhlasím s tebou,
že by si měla Iva pohovořit s někým, komu se stalo něco podobného, ale zase,
chtělo by to rozhovor s někým, kdo krizi překonal a došel smíření.
Někdo, kdo jí vrátí sílu a naději, ne někdo, kdo se v žalu utápí sám.
Iva si prodělala své a myslím, že nemluvila s námi nadarmo.
Konkrétně prožitek ve snu jí naději vrátil a to je to hlavní. Přeji ti klidné dny.

pro Ivu (Ama, 27. 06. 2007 04:19)

Milá Ivo,nezlobte se mne,věřím,že lidé co jsem píší to s Váma myslí dobře,Ale Vy by jste si možná měla promluvit s někým,komu se také stalo to samé.Mnozí lidé ať budou mluvit moudře,nikdy neprožijí to co Vy.A ani nemohou"vím o čem mluvím"!Také jsem si tím prošla a dá se říct procházím neustále.Vím co to je za bolest.Víte nikdo neví,co to je stratit dítě,a doma mít další,které Vás potřebuje,fungovat ve svích denních povinostech a ještě chodit po úřadech a vysvětlovat proč a nač vaše dítě zemřelo to neni jednoduché,jak se tu některým zdá!A jesli jsi myslí někdo,že jsi tomhle příšerném stavu řeknete"ježiš no jó,to je dobrý vždiť mám pro koho žít,a oklepete se"to jste naomylu takle to nefunguje!Je to peklo,a Vy tím peklem musíte dnes a denně procházet.Je potřeba aby Vám někdo podal pomyslné berle a Vy jse budete o ně až do konce života opírat!Tady i píší,že máte bojovat,ale proboha s čím?S osudem nebo životem?Věřte nejde o žádný boj(nic už nevyhrajete)je tu jen naděje,že se schledáte,a zatím budete živa ze vzpomínek!Přeji mám všem takovím mamkám to ustát.

dodatek (Iva, 26. 06. 2007 23:14)

Jen ještě něco!Víte nikomu na světě bych nic podobnýho nepřála,ale kdyby se mě to netýkalo,tak bych byla asi tak chytrá jako Hemenex.Každý den někomu zemře dítě,menčí či větčí,každý tenhle případ se mě hluboce dotkne,říkám si zase jedna nešťasná maminka.Vím,že nejsem jediná,kdo s takovou bolestí musí vypořádavat!Proto Petro to není sebelítost tomu věřte!No nashledanou Hemenex mě dal co proto,nebudu tedy psát už nic!Omlovám se za chyby a ještě jednou děkuji....

hlavně pro Hemenexe (Iva, 26. 06. 2007 23:00)

Omlovám se tydy jestli optěžuji!!!Já jsem Vám jen zdělila,že jsem už pochopila jak to je jak jsem to vycítila stoho snu.Chtěla jsem jen o podělit z někým,kdo tomu trochu rozumí a znát Váš názor,jestli jsem to vycítila dobře!!Promiňte,že nejsem ve stavu teď uvažovat správně.A několikrát jsem tu i psala jak si toho vážím,že mi píšete.Už jse přece na nic neptám!Ale jesli vás to optěžuje,nebudu jsem už psát!!!Mrzí mě to,že jste tak agresivní,a já nepohrám ničím to jste naomylu!!A o těch dětech,jste nepochopil správně!Mě lezou krkem tyhle slova,protože to já to vím sama aniž by mě to musel někdo neustále připomínat(takovej bebil zase nejsem).Jinak všem moc děkuji,za ochotu se semnou podílet v té největší bolesti.

Pro všechny (Petra, 26. 06. 2007 20:49)

Moc děkuji za příspěvky všech,které jsem přečetla a věřte,si vás opravdu vážím,protože to nejsou jen prázdná slova,ta slova mají hluboký význam,dotýkají se totiž srdce,díky,Petra

pro Petru (Satanka, 26. 06. 2007 20:23)

Děkuju za to co jsi napsala Ivě. Budu ráda, když tě uvidím na stránkách častěji. Měj se.

pro Ivu (Satanka, 26. 06. 2007 20:22)

Omlouvám se, ale někdy nestíhám. Jsou tu ale kamarádi, kteří vědí víc než já, Hemenex, dragon a Petra. V jejich slovech je prožití, porozumění, cit a pravda. Zvaž ty slova a zachovej se podle nich. Ten tvůj sen je krásný, buď šťastná že byl, žes jej zažila, že v tobě zůstal. Tvoje dcera ti dokázala svoji lásku. Vím že teď už najdeš sílu.

Hemenexi a Ivě (dragon, 26. 06. 2007 19:55)

Nejen příspěvky nás všech ale i Tvoje jsou perlami..dík(snad i za ostatní)Hemenexi..Ivi je to jen a jen na Tobě.Přeji Ti sílu tohle všechno překonat,není to lehké..Zkus to..Radek

Ivě (dragon, 26. 06. 2007 19:34)

Nemám k tomu co dodat....

Ivě (Petra, 26. 06. 2007 17:45)

Souhlasím s Hemenexem,je na Vás jak naložíte s dalším životem,buď se budete utápět v sebelítosti,a to je krok vzad,nebo na sobě začnete pracovat a to je ten správný krok kupředu.Vy chcete pomoct,ale stále se držíte svého starého myšlení,pusťte se ho prosím a pusťte do svého života světlo,pomoc k Vám jde ze všech stran,děkujte vesmíru a nelpěte na minulosti,jděte kupředu,život je ve vašich rukou a záleží jen na Vás,jak s ním naložíte,věřím,že to zvládnete,jen to chce začít,Petra

Ivě (Hemenex66, 26. 06. 2007 16:30)

Promiň ale co vlastně chceš slyšet? Slova útěchy, soucitu a porozumění se tady na Tebe hrnou ze všech stran (tak moc, že už jimi snad i pohrdáš, viz. tvoje z 20.6. "už mě ty řeči ... "máš tu ještě děti"lezou krkem!"). Dostalo se ti tady i vysvětlení snad na všechny Tvé otázky, které si položila ohledně, duše, karmy, reinkarnace, posmrtném životu a mnoho dalšího ... a taky nic.
Dostalo se Ti i rad, jak postupovat, co dělat abys své dceři a jejímu dědovi co nejvíc pomohla. Příspěvky od Saty, dragona, petry a dalších jsou cenné perly ... a taky nic.
Co vlastně tedy chceš slyšet? A kolikrát ještě? Tak už konečně taky sama bojuj, žij a bojuj! Mysli na ty druhé a žij! Buď vděčna osudu, že nejsi sama, že máš pro koho žít (co by za to co máš ty jiní dali)!

PS: a krom toho taky sem tam čti co Ti tady píšeme, vždyť to, že co ti dcera příjde říct a jakým způsobem, jsem Ti psal už necelý 3 týdny po její smrti (viz. Hemenex, 16. 05. 2007 20:52) a pro jistou ještě i několikrát potom

Ivě (Petra, 26. 06. 2007 15:50)

Ano,sny mohou hodně napovědět,vaše dcera Vám tímto dala vědět,že její duše žije dál a nikam se neztratila.Pokaždé,když obrátíte svou mysl do srdce,vždycky ji tam najdete,protože kdo v srdcích žije,neumírá.Člověk sice odloží hmotné tělo,ale duše je věčná,žije dál a vyvíjí se podle své svobodné vůle a se souhlasem vesmírné jednoty lásky.Přeji Vám mír v srdci,Petra

Dcera (Iva, 26. 06. 2007 12:29)

Děkuji Vám,já jsem,ale tady psala o tom co jse mi zdálo,beru to jako zdělení od mojí holčičky,která se už asi nemohla dívat na tu mou bolest,která byla hlubší a hlubší.Myslela jsem,že mi k tomu co jsem napsala někdo něco zdělí.Aspoň Satanka!Už jsem na tom o trošku líp,od toho snu.Iveta

Ivě (Petra, 25. 06. 2007 22:32)

Milá Ivo,nacházíte se teď v těžkém životním období a soucítím s Vámi.Proto Vám chci napsat pár řádků.To,že jste ztratila dceru,je bolestné,ale pro materialisticky založené lidi je to věc ještě bolestnější,protože neví nebo se nezajímají o věci duchovní.A věřte,že o to tu jde.Každá duše přichází do života s určitým odhodláním či předsevzetím, o kterém ví,než se narodí.Po příchodu na svět se uzavírá podvědomí a svoje rozhodnutí zase vidí jasně v okamžiku smrti.Proto i vaše dcera měla takto vyměřený čas.Možná svým krátkým životem odčiníla určitý dluh z minulých životů a vás jako maminku měla přivést k duchovní cestě ke světlu.Nebraňte jí prosím na její cestě a propusťte jí,ať se její duše může dále vyvíjet a zdokonalovat.Vaším utrpením trpí také ona a to neprospívá ani jí,ani Vám.Vím,že je těžké rozloučit se s milovaným člověkem,ale to neznamená,že máte zapomenout.Jen ji propustit.Zapalte si svíčku,řekněte jí,klidně i nahlas,že úkol zde splnila,že ji budete jako dceru vždy milovat a že ji propouštíte do světa,kde na ni s láskou čekají.Poproste také její strážce,aby pro ni přišli a odvedli do světla.Vaše dcera Vás miluje,představte si ,jak se na Vás usmívá a usmívejte se i přes slzy,které budou padat.Přeji Vám hodně lásky,štěstí,odvahy,klidu a světla v duši.Petra

Ivě (dragon, 24. 06. 2007 07:05)

Pravopisné chyby mě naprosto nevadí.Důležité je to prožíváš a obsah Tvého sdělení..měj krásný den..

Dcera (Iva, 24. 06. 2007 02:07)

Víte,chtěla jsem Vám zdělit(i když s chybama),že jsem zřejmě našla poznání.Díky mému snu,ve kterém jsem to pochopila a s tím pocitem se už probudila...že moje holčička vlastně nezemřela,už to vím,nevím jak to popsat,ale vím to je semnou,ve mě,neumím to dobře vijádřit.Ale od toho snu jsem se dost uklidnila.Ona tam byla,neřekla ani slovo,já věděla co se jí stalo i ona,ale přesto byla semnou vedla jsem jí do školy,probudila jsem se s pocitem,že i když není pořád JE!

Ivě (dragon, 24. 06. 2007 01:35)

Já nemám ani maturitu či střední školu ale na "vysokou školu"jsem snad chodil,měla čtyři patra...Také Ti přeji hezkou neděli.

pro Ivu (Satanka, 24. 06. 2007 01:21)

Zdravím tě Ivo. Opakovala bych se, protože bych ti musela napsat to samé co ti napsal dragon. Neomlouvej se za překlepy, každý se jich dopustíme, zvlášť když se něco píše pod vlivem emoce. Tady nejde vůbec o překlepy, ty se neřeší, hlavní je obsah. Přeji ti klidnou neděli.

omluva (Iva, 24. 06. 2007 01:04)

Omlouvám se,když čtu po sobě co píšu,no hrůza,samá hrubka a překlep.Jsem fakt blb!Omlouvám se všem vzdělaným lidem,ke kterým tedy nepatřím!

Dceruška (Iva, 23. 06. 2007 06:26)

Já si také nemyslím,že tam sedí nějaký dělovlasí dědoušek...nesedí tam vůbec nikdo!Jen to máme všichni tak nějak zafixovaný,protože i ten co nevěří,občas řekne"Pane bože"ať se nestane to či ono.To jen lidi jsou buť zlí či dobří,a nikdo to neovlivní!

Ivině dcerušce i Ivě (dragon, 22. 06. 2007 22:54)

Pouštím se na hodně tenký led..Na Vašem místě pod tíhou utrpení ze ztráty milované dcery a sestry bych také možná všechno pojímal takhle..Nemyslím si,že někde "nahoře"sedí nějaký bělovousý dědoušek,který vše řídí a který, dle Vás nevinným ubližuje a sviním pomáhá,nic na světě není dílem náhody a vše má příčinu i následek.Někdy se ovšem následek projevuje s velkým opožděním a pak nechápeme proč se tohle vše děje..Opravdu nevím jak Vám všem pomoci..přeji vám aspoň hezký víkend..Radek

Dceruška (Iva, 22. 06. 2007 16:23)

Víte,dost pochybuju i bohu.Nechápu proč si k sobě bere nevinné děcké duše a plno lumpů,tu běhaj a nic!Tohle není přece spravedlivé,jakto,že nědo nevinný má na světě vyměřený tak krátký čas,a někdo kdo je prohnilej skznaskz tu žije do svího stáří!?A až umře,bůh mu ve své milosti vše odpustí ať zabíjí nebo ubližuje neviným.Mám pocit,že přísloví "svině mají největší štěstí"je pravdivé!

pro Ivu (Satanka, 22. 06. 2007 11:40)

Tenhle zážitek, který popsalo plno lidí, si je neuvěřitelně podobný, jen jsou rozdíly v chápání a v počátečním smířením s tím co zažívají. To je závislé od povahy člověka. Je to okno, kterým je dovoleno nahlédnout těm, kteří jednou nohou vstoupili na pomyslnou hranici. Ti, kdo tu hranici překročí, už nemají cestu zpátky. Těm, kdo jsou ochotni říct co viděli a zažili patří poděkování za to, že je nám prostřednictvím jejich vyprávění umožněno dozvědět se něco o místě, kde budeme jednou všichni. Mělo by ti to přinést do duše klid a smíření s tím, že "Tam" bylo každému krásně. Daleko líp, než bývá člověku na zemi. Netrap se zbytečnými otázkami a chraň se udělat nějakou hloupost. Násedky bys nenesla jen ty, ale i tví nejbližší.

dragonovi (Satanka, 22. 06. 2007 11:17)

Napsala jsem dotyčnému, že jsem dala na stránku jeho příběh a také vyřídila pozdrav od tebe. Určitě bude rád.

Satance (Iva, 22. 06. 2007 10:30)

Děkuju,za ten příběh s tím pánem.Věřím,že má člověk v klinycké smrti takové pocity,ale je tu ten rozdíl on se vrátil!Opravdu to pokračuje i když překročíte tu pomyslnou čáru,ze které není návratu?Pořád si kladu tu otázku..Mám jich spoustu,až mě stoho hlava bolí.Naopak se mě síli opoutějí čím dál víc!A záčínám se bát sama sebe,abych neudělala ňákou blbost,které bych litovala kůli mím dětem!Pořád si musím opakovat,že je tu mám a že jim nemůžu ublížit!Ale člověk je nevispitatelný....

satance (dragon, 21. 06. 2007 20:27)

Hezky řečeno..To že si to ten pán uvědomoval..to je důležité,pozdravuj ho za mně..nevím co k tomu více dodat..

pro Ivu (Satanka, 21. 06. 2007 19:40)

Váhala jsem, ale napíšu ti to, možná ti to pomůže. Vedla jsem delší rozhovory s jedním pánem, který svůj(pro nás na zemi)krátký, ale pro něj delší pobyt "Tam", popisoval neuvěřitelně detailně. Přes počáteční zmatek si uvědomoval, jaká změna se s ním stala. Už nebyl to co dřív a bylo mu neuvěřitelně krásně. Obavy ustupovaly a cítil se v bezpečí a klidu. Co ale bylo zajímavé, psal, že si byl vědom, že odešel ode všech, které měl za svého života rád, ale že z jeho srdce zmizela bolest nad tím, že se s nimi rozloučil. Zmizela jakákoliv bolest, jak tělesná, tak duševní, ale lásku, tu pociťoval. Nebyla to ale láska větší nebo menší k určitým lidem. Je tam asi jiné měřítko pro slovo "láska", byla totiž ke všem stejná. Když se pak vrátil a všechno si zpětně vybavoval, tak se svým nejmilejším o tomto pocitu nezmínil, prý by se styděl za to, že k nim necítil lásky víc.
Tím jsem ti chtěla říct, že "Tam" jsou asi jiné hodnoty citů a že my, kteří zůstáváme, trpíme daleko víc, než ti kteří odejdou. Věřím že najdeš sílu stejně jako já, stejně jako každý, chce to čas.

Ivě (dragon, 21. 06. 2007 08:57)

Ivo,chápu,že nikdo doopravdy neprožívá momentálně to co Ty..V tomhle vláčku života a smrti jedeme všichni..Občas někdo nastoupí či vystoupí,tak už tenhle svět funguje,smířit se s tím není jednoduché ale stejně nám nic jiného nakonec nezbude..Přeji Ti trošku "sluníčka"do Tvého srdíčka..Radek

pro Satanku (Iva, 21. 06. 2007 08:40)

Milá Satanko,v tomhle mýlíš já se před dětmi držím co to dá,právě proto aby byli ušetřeny mé bolesti,objímám je a mazlím co jen mohu.A svou hroznou bolest prožívám sama v ústraní,chodím se večer když spí procházet a pláču a pláču.Vím že trpíme všichni,ale myslím že já jsem na tom nejhůř!Prostě se mi zhroutil celej svět a nějak se stím neumím vypořádat!Nikdy jsem nikomu nic nezáviděla,ale tobě závidím,že jsi našla tu sílu a dokázala se s tím smířit,já nevím zda to někdy dokážu...

pro Ivu (Satanka, 20. 06. 2007 12:20)

Milá Ivo, všichni ti dobře rozumíme a cítíme s tebou. Kdyby ti celý svět
dal dary k nohám, nezaženou bolstné vzpomínky. Víš, taky jsem prožívala krutou bolest.
Umřel mi táta v náručí, když chvilku předtím se smál a povídali jsme si.Když někoho miluješ,
je to stejná bolest ať je to otec, matka, muž, nebo děcko. Musela jsem v sobě najít sílu,
snažila jsem se pochopit tohle všechno a smířit se s tím. Smířit se , že jsou věci
proti kterým jsme bezmocní, smířit se s tím, že každému z nás je zde vyměřen určitý čas.
Vrátím se k tvým dětem, i když o tom nerada slyšíš. Ony také trpí. Trpí nejen ztrátou sestry,
ale trpí dál i tím, že vidí tvoji bolest. Snaž se je toho ušetřit, pomáhejte si vzájemně.
Ivo, moc si přeju, abys tu sílu a pochopení toho všeho v sobě našla. Drž se.

pro Satanku (Iva, 20. 06. 2007 11:21)

Já vím,že asi na všecky mé otázky nenaleznu odpověď(a že jich je!)Nikdy jsem si ani nepomyslela,že se něčím takovím budu někdy zaobírat.Já vím,že tu mám,ještě děti,nejsem hloupá,ale už mě ty řeči stále se opakující"máš tu ještě děti"lezou krkem!Vím to,přece sama,vždyť nebýt jich,už dávno bych to zabalila to mi věřte!Já jen tomu pořád nemůžu věřit,že už jí neuvidim,nepolíbym a neobejmu je to něco nesnesitelnýho!!!!Už jsem obědnaná k psichyatrovi,jsem na tom čím dál hůř!Nevím co mám dělat!Někdy to jde a někdy je to na zbláznění!Děkuju moc všem co semnou soucítíte moc si toho vážím!Iveta

satance (dragon, 20. 06. 2007 05:57)

Dík za odpověď pro Ivu.Souhlasím s tebou.Když některé rány se hojí tak pomalu...V tom s Ivou soucítím..

pro Ivu (Satanka, 20. 06. 2007 01:51)

Milá Ivo, kdyby byly odpovědi na všechny otázky, tak by nebylo tolik tajemna kolem nás. Jsou různé události, příhody, které lidem cosi naznačují, jiné jsou zahaleny tajemstvím, můžem se jen dohadovat. Já ti mohu sdělit jen to, co jsem se dozvěděla. Inkarnace probíhá podle jakéhosi systému. Někdo čeká dlouho, jiný se vrací brzo. Podle toho se můžeš s milovanou bytostí setkat ještě za tvého života, ovšem jako s jiným člověkem, nebo se s ní setkáš až po svém odchodu za ní. Nic prosím neřeš, nemůžeš tomu nijak pomoci, tohle je v moci jiných sil. Žij pro své druhé dvě dcery, potřebují tě.

Dcera(otázka) (Iva, 20. 06. 2007 00:44)

Prosím,odpověste mi někdo na mou otázku!Moc by mne to zajímalo!Iveta

Ivě (dragon, 19. 06. 2007 05:18)

Takhle jsem to nemyslel.Klidně můžeš mít dětí kolik si třeba přeješ,je to tvá volba a právo.Jen bych se nesnažil dostat svou dceru "zpátky"tímhle způsobem..Přeji Ti hezký den Radek

Dcera(otázka) (Iva, 19. 06. 2007 00:22)

Víte ještě něco mě vrtá hlavou,jestli převtělování je možné.Tak potom ty duše zemřelích,už na té druhé straně nebudou ne?Potom vlastně,když zemřete vy,a budete chtít se s nimi setkat tam,už je tedy nenaleznete jo?Proztě to nechápu,a zdá se mi to taky nespravedlivý!Jak to tedy je?

Dcera (Iva, 19. 06. 2007 00:12)

Ale proč?Proč jsi to Radku myslíte?Máte 3dcery,víte to jsou tu,jsou to pro Vás a Vy pro mě,určitě je milujete!A chtěl byste mít,jen dvě?Já taky měla 3dcery,žila a žiju jen pro ně!Víte i kdyby měl člověk 10dětí,když jedno z nich přežijete,je to strašný,a nic a nikdo nezaplní tu prázdnotu po něm,zbyde jen děsná bolest,a spoustu otázek!Já neříkám,že bych měla teď dítě nebo si to nějak plánovala,ale jen uvažuju!Kdyby se to někdy náhodou,ale stalo určitě bych si ho nechala!To vím naprosto přesně!Iveta

Ivě (dragon, 17. 06. 2007 22:43)

Nejsem oprávněn a ani si nečiním nároky něčemu rozumět.Ivi za sebe..nedělej to....mohu se mýlit...Radek ....a 3 dcery....

Dcera (Iva, 17. 06. 2007 17:27)

Právě proto,že je to velmi vážná věc,chtěla jsem se poradit.Já vím,a ani nečekám přesnou kopii mojí dcery,jen si říkám,co když se chce vrátit její duše mohu jí to umožnit?Nechci se ani ukvapit ani jí nějakým spůsobem nahradit.Jen je tu takové to-co když!?Stejně těď nejsem ve stavu(ani duševním ani zdravotním)abych měla dítě,prostě jen uvažuju nahlas.Iveta

pro Ivu (Satanka, 17. 06. 2007 10:01)

Inkarnace - převtělování je pro nás obklopeno tajemstvím. V našem mozku jsou minulé životy vymazány a každý kdo se vrátí, píše opět na bílý list. Je to tak zařízeno a je to tak dobře. Minulé životy si lze vybavit pouze v hypnoze a i tak, je sdělení velmi omezené. Mluvím teď také jako dragon, pouze za sebe. Je to pohled o inkarnaci, který jsem si udělala z toho co jsem slyšela od lidí, kteří něčím podobným prošli, poznali, pocítili. Duše se snaží dostat zpět do blízkosti těch, které za svého života milovala. Nakolik se jí to splní nevím, protože inkarnovaná duše ztrácí minulost i vzpomínky a nepoznává byť i nejbližší bytosti. Nepřevtělí se ve stejnou bytost jakou byla, protože ji mění karma, kterou měla před smrtí. Stejné by to bylo s tebou a s dítětem, které by ses rozhodla mít. Jestli bys chtěla to dítě mít jen proto, abys dostala zpět svojí dceru, nedělej to. Možná bys zažila zklamání, protože by se tvoje další dítě povahou a vlastnostmi nepodobalo tvojí milované dceři. Jestli chceš mít dítě, tak předem dobře rozvaž proč jej chceš mít. Jestli dojdeš k poznání, že mu budeš schopná dát lásku, stejnou lásku jako cítíš ke své dceři, bez ohledu že bude úplně jiné, není lepší řešení,- měj ho.
Ale jak píše dragon, je to velice závažná věc.
Nejdůležitější je, abys byla sama ve svém nitru smířená, nepospíchej s rozhodnutím.

Ivě (dragon, 17. 06. 2007 07:55)

Ahoj,nevím tohle je natolik závažná věc..nerad bych se mýlil.Budu mluvit za sebe.Z vlastní zkušenosti ze života postřehuji,že co moc chci a co pokládám v životě za hrozně důležité a na čem moc lpím se mi často hroutí jako domeček z karet..Cítím Tvou zoufalost,kdo to neprožil tak nepochopí..nicméně bych osud tímhle způsobem(mluvím jen za sebe)nepokoušel..Radek

Dcera (Iveta, 16. 06. 2007 18:47)

Prosím Vás,kdo víte něco o převtělování duší,aby jste mi o tom něco napsali!Víte já nevím,ale co když budu chtít mít dítě,vrátí se mi v něm moje zemřelá holčička?Nechci nahradit jedno dítě druhým,ale jsem tak zoufalá,že už přemýšlím nad vším!Prostě chci ji spátky,ale nevím!Poraďte mi prosím!Iveta
02.07.2007

>pro Ivu (dragon, 05. 06. 2007 10:55)

Každý máme něco..Mě i dcery například opustila partnerka.Na tom by nebylo možná nic zvláštního(rozvody se to jen hemží),řekl by někdo..Prostě odešla před vánoci,holky koukaly,malou jsem nemohl ani utišit,ani jí vysvětlit kam maminka odchází.Měly pro ni nachystané dárky..Že je v tom jiný chlap jsem jim raději ani neříkal.Malá to však hodně dlouho těžce prožívala(bylo jí 6 let)Nějak jsme to pak s holkama ustáli,přesto,že jejich první shledání s mamkou probělo téměř až po půl roce..Přeji Ti Ivo ať se tvá rána v srdci rychle zahojí..

pro Ivu (Satanka, 04. 06. 2007 22:10)

Všichni co tě čtou ti rozumí. Všichni se setkali, nebo vědí že setkají s něčím podobným jako ty. Odešli, nebo odejdou jim rodiče, milovaný partner,
nebo dítě jako tobě. Všichni pláčí, vyčítají osudu, nechtějí se smířit s tím co je neodvolatelné. Nikdo toho nebude ušetřen a nakonec odejdem i my.
Je dobré že nikdo neví jak, jestli nečekaně, nebo nám bude dán čas na rouzloučení.
Milá Ivo, na dceru nikdy nezapomeneš, jen čas ti osuší slzy a vědomí, že tam kde je, je jí dobře. Je to velká zkouška pro tebe a ty jí musíš ustát.

Pro Satanku (Iva, 04. 06. 2007 21:18)

Já nevolám,už svoji dceru spátky,ale nemůžu přestat plakat a bolest kterou mám,nikdo neutiší,nemůžu přeci dělat jakoby nic,nevěřím tomu že jí ubližuje moje truchlení!Nevěřím,že komu zemře milované dítě,tak nepláče a nebolí ho to.Spíš si myslim,že jestli mě může vidět nebo cítit,asi by se divila,že jsem z její strátou smířená a spojeně si žiju dál.Pořád jí jenom říkám,že jí miluju a že jí za všecko děkuju,byla to svěklá holka a moc jsme se měli rádi!Měla jsem ji brzo v 17letech,uhájila jsem si jí,proti všem,a nikdy toho nelitovala,ale taky brzo jsem o ní přišla!

Pro Satanku (Iva, 04. 06. 2007 21:07)

pro Ivu (Satanka, 04. 06. 2007 20:09)

Milá Ivo, pokusím se ti napsat, moji zkušenost a poznání. Nejdřív se vrátím o několik let zpátky. Stalo se, že jsem prožila něco zvláštního a ohromujícího. Nedá se to přirovnat k žádnému normálnímu lidskému prožitku. Moje mysl byla jasná, všchno jsem si uvědomovala a logicky uvažovala.
Opustila jsem tělo a stoupala do tmavomodrého prostoru. V prvních okamžicích jsem byla zoufalá a chtěla se vrátit, ale čím jsem byla výš,tak strach odcházel a začalo mi být krásně. Přehrával se mi pomalu můj dosavadní život a zdálo se mi, že mám jakési telepatické spojení s nějakou vlídnou bytostí, která mě po chvilce přikázala návrat.
Chtěla jsem se bránit, nechtělo se mi vracet zpátky, ale musela jsem poslechnout.
Zmínila jsem se jen čtyřem lidem a ti to přijali s nedůvěrou, proto jsem dál o tom mlčela. Před rokem jsem prožívala bolest, stejnou jako prožíváš ty,
odešel mi náhle člověk, kterého jsem milovala. Byl to impuls k založení těchto stránek a jsem tomu ráda. Tady jsem našla odvahu o tom zážitku opět mluvit a dozvěděla jsem se, že to co jsem prožila, bylo astrální cestování.Teď vím, že duše člověka není závislá na těle, že jej dokáže na určitý čas opustit a ve chvíli, která je každému dána, opustí tělo natrvalo. Tělo bez duše zaniká, duše žije dál, jsem o tom přesvědčená. Pomohlo mi to smířit se se ztrátou táty. Chtěla bych ti říct, nevolej prosím dcerku zpátky. Ona cítí tvoji bolest a táhne ji to zpátky. Brání jí to být tam šťastná. Je to těžké, vím, ale je to to nejlepší, co můžeš pro ni udělat. Přijmi vědomí, že stále je a je jí dobře, pokud nevidí tvůj žal a tvoje slzy.

Obava (Iva, 04. 06. 2007 18:24)

Díky všem,co mi píšou.Víte,ale stále se ptám,když píšete o mysli(stavu mysli),spojuji to z mozkem.Proto větčina lidí co prožili klinickou smrt,měli zástavu srdce které se později nastartovalo,ale co když odejde první mozek?Mají stejné dojmi?Moje holčička měla krvácení do mozku,zatím co srdíčko se ještě nachvilku chytlo.Já jen chci,aby tam kde je byla obkopená láskou!Pořad si dávám otázky a žádná odpověď.Proč nebojovala,proč to vzdala?Cožpak nevěděla jak jí miluju a že se utrápím!

Ivě (Monika, 04. 06. 2007 15:43)

Na toto téma bylo už mnoho napsáno, fakt je, že si může každý vybrat co chce nebo co mu pomůže. Nevím, jestli se pak nějak lidé, či vlastně duše dělí, ale když si přečteš můj příběh o Andulce, možná ti napoví.(Tajemné příběhy) Teď nemíním srovnávat zvířátka s lidmi, aby mi zas nebylo vyčteno, jde o to, jestli je něco potom. Je. Ať si píše co kdo chce, do té doby jsem se také jen domnívala. Babička, děda,tatínek a další příbuzní odešli, ale nebydlela jsem s nimi v jedné místnosti. Ale s Andulkou ano. A když mě hladila po ruce, která hladila ještě ten den jí, byla jsem úplně tzv.vypnutá. Asi jako když medituju.Ale tady vyčerpáním.( A nebyly to halucinace, ty nemívám). Jinak nevěřím, že bych jí pocítila. Možná slabá útěcha, ale kdysi jsem slyšela jednu větu, od ženy, která si hodně vytrpěla " Záleží víc na tom, jak se se vším vyrovnáš, než, co se ti stalo". Tím rozhodně nechci zlehčovat tvojí situaci, je zde jen snaha aspoň trochu pomoci. A mimochodem, něco ti na sebe prásknu, jsem sice veselá, optimistická, lidé říkají, že kolem sebe šířím pohodu, ale v životě jsem si užila už taky dost a ještě to nekončí. Znovu přeju hodně sil.

Co nás čeká po smrti (dragon, 04. 06. 2007 12:30)

Život na Zemi a v její hmotné úrovni je pouze krátkým časovým úsekem naší existence."Malou"smrt,zakoušíme vlastně každý den,když usneme.Naše vědomí i mysl opuští hmotné tělo a přemístí se(dočasně)do světa spánku,ať už se sny nebo beze snů.Při smrti je to podobné,naše vědomí a mysl opustí hmotné tělo a odchází do oblasti,která odpovídá stavu našeho vědomí a mysli,který jsme dosáhli před smrtí.To,co rozhoduje o našem životě po smrti,je stav našeho vědomí,mysli a karmy v okamžiku odchodu z těla.Kdo se nevymanil z připoutanosti světa ačkoliv se duch.snaží,rodí se na zemi znovu má zpravidla(ale ne vždy)možnost dalšího duch prohloubení.Ti kteří se zbavili pozemských pout ke hmotnému světu ale nedosáhli poznání se rodí v jiné úrovni ve které mají možnost pokračovat na své duch. cestě a dosáhnout poznání.Prostí,dobří a obětaví lidé,kteří však duch.neusilují se rodí do světů,kde sklízejí odměnu za své dobré skutky,dokud se jejich zásluhy nevyčerpají.Jelikož však nemají poznání Boha či sebe,rodí se znovu na zemi.Ti,kdo dosáhli tohoto poznání a jsou plně odpoutáni,rodí se v božské oblasti.Mají božské vědomí,mysl i tělo a více se již nevtělují.Konečným stadiem duch vývoje je nirvána,úplné vyvanutí,ve kterém se i božský jedinec rozplývá plně v neprojev,neboli v ryzím, neomezeném a neprojeveném jsoucnu,dá se to přirovnat asi ke kapce spadlé do moře(obrazně řečeno).Kapka nezaniká ale "stává" se mořem.Nic neztrácí,ale naopak získává vše,co může získat.Lidé zlí a nenávistní se rodí na ve velmi pokleslých úrovních("peklech"),ve kterých je jejich nenávist doslova užírá a ničí bez vidiny změny.Takže záleží na nás,kterým směrem se chceme ubírat...

pro Ivu (Hemenex, 04. 06. 2007 12:24)

V podstatě máš 3 možnosti jak vše vysvětlit:
1) vědomí a duše je jen shoda náhod a jediná reinkarnace je recyklace, které se dočkáme v potravním řetězci, kde ale začneme zase na začátku. A to co prožijeme v klinické smrti jsou jen "zbytkové" bioelektrické impulsy běhající nám mozkem, a všechny ty zážitky s regresní terapie, ve vypjatých životních situací a pod. jsou jen halucinace, autosugesce, nesprávně pochopené přírodní úkazy nebo lži (lépe a podrobněji to vysvětlí, kterýkoliv zástupce materialistického pohledu na svět, tady třeba Bandy nebo s určitými výhradami i Hemenex)
2) všechno je jen iluze, které si promítáme sami sobě. Příklad: strom který nikdo nevidí vlastně neexistuje atd. Princip je velice lehce a snadno pochopitelně ukázán třeba ve filmu Matrix (stačí 1.díl, ostatní jsou už o něčem jiném). Lépe a podrobněji vysvětlení najdeš u Platona, Kanta, Schopenhauera, tady nejlépe snad u Radka (dragona))
3) a nebo přistoupíš na "hru", že to tak ani tak nebude, nesmíříš se s těmito možnostmi a zvolíš si jiné vysvětlení, jinou cestu. Cestu, na které není život ani náhoda a ani iluze, Cesta na které smrtí nic nekončí ale i něco začíná a něco dokonce i pokračuje (ale jinak a jinde). Cesta na které není Láska jen chemická reakce v našem mozku (add. bod 1) nebo jen iluze našeho ega, nevědomě působícího naše vědomí, abychom nevymřeli (add. bod 2) ale je to i síla schopna za určitých okolností stavět třeba mosty mezi světy, atd. ... této "hře" se obecně říká Víra (lépe a podrobněji ti to tady vysvětlí třeba Saty nebo Mystik, možná i Hemenex).
Máš 3 možnosti, 3 různé cesty jak přistoupit k svému trápení, ke svým radostem, ke svému životu. Záleží jen na Tobě, kterou možnost si zvolíš, na kterou Cestu se dáš.
Tak to vidím já na své Cestě.
PS: Po prvé jsem do tunelu vstoupil v 18 letech v podstatě díky své vlastní blbosti. Po druhé v 28, protože to tak asi mělo být (probral jsem se na chodbě před patologií, kde měli zjistit jestli moje smrt nebyla způsobena cizím zaviněním) a i přesto (nebo právě proto) nedovedu s určitostí odpovědět na Tvoji otázku a vyvrátit 100% všechny Tvé pochybnosti. Přesto jsem si jednu Cestu z nich vybral a po ní teď kráčím. Nevím sice jestli vede správným směrem, jestli není blud nebo kruh ale jdu. A to je moje Učení Cesty.

Obava (Iva, 03. 06. 2007 23:25)

Přečetla jsem celou knihu "život po životě"od Mooda,ale nijak mne nepřesvětčila je to jen vypravění lidí co zažily klinyckou smrt a pár úvah o tom.Stejně pochybuju,ale doufám!Mimochodem jsem Iveta,která přišla o to nejcenější "O DCERU".

pro Ivu (Satanka, 03. 06. 2007 19:48)

Rozumím ti. Já sama chci věřit, že nic nekončí. Vydrž, určitě ti písne někdo, kdo byl v tunelu, tedy na druhé straně. Logicky už není možný návrat do těla za tři dny, protože tělo už duši nepřijme, stává se nefunkční schránkou.

Obava (Iva, 03. 06. 2007 19:23)

No to nevim jestli je na tom to nejlepší!Protože,když VÁM někdo(třeba dítě)zemře,přemýšlíte o tom kde je a máli tam kde je dostatek lásky,který jste mu dával tady.

ano (Jirka, 03. 06. 2007 18:30)

to je taky možná varianta, to je na tom to nejlepší, že do poslední chvíle nevíme jak to vlastně bude. Obvzvl. depresivně mě v tomto dokáže podržet Marcus Aurelius.

Obava (Iva, 03. 06. 2007 01:27)

A co když,zádná druhá stana není?Možná ta klinycká se od té opravdové(ze kterě není návratu)hodně liší.Nikdo to nemůže říct,nikdo se od tamtud ještě nevrátil!Být pár minut prohlášen za mrtvého,neznamená že mrtví opravdu jste!Nikdo ještě nebyl mrtví třeba 3dny a pak se vrátil.Co když nás to jenom tak na začátku chlácholí a pak když překročíte tu druhou stranu nic tam neni?!Je to konec,tma.

pro Lilu (Hemenex, 30. 05. 2007 22:17)

Tunel se světlem na konci není jediná cesta na "Druhou stranu". Stejně tak jako nevede jediná cesta do Prahy (a ta je neporovnatelně menší :-D). Každý si může vybrat cestu, která nejlépe odpovídá jeho potřebám a jeho možnostem. Stejně tak i při přechodu na "Druhou stranu" záleží způsob (tedy to co uvidí) na mnoha faktorech. Např. na okolnostech a rychlosti jeho smrti, na momentální Karmě, na splněných cílech jeho života a v neposlední řadě i na jeho duchovní "vyzrálosti" (v žádném případě to však neznamená, že třeba ten kdo viděl světlo na konci tunelu je na tom lépe, je "vyzrálejší" než ten kdo nic neviděl. Všechny tyto faktory a hlavně jejich vzájemné působení pak, pravděpodobně, určí nejenom první momenty pobytu na "druhé straně". Stejně jako děšť nepřináší jenom vítr od vody ale záleží o na tlaku vzduchu, teplotě atd. jestli nakonec bude pršet nebi ne.)

Pochybnost (Lila, 30. 05. 2007 13:39)

Měla jsem strejdu, který měl rozsáhlý infarkt a byl několik minut v klinické smrti, jak to, že si vůbec nic nepamatoval a neměl takovéprožitky jako ti, keří o nich píší ?

Ivetě (Monika, 29. 05. 2007 12:36)

Vše již tady bylo řečeno od Hemenexe,Satanky i Jirky. Mají naprostou pravdu-vím podle sebe. Samozřejmě je hrozné, co se ti stalo, já bych chtěla jen dodat, že snad všichni jsme se ocitli nebo se můžeme ocitnout v situaci, kdy se nám zdá, že už nemůžeme dál.Ale je to pocit momentální, kdyby existoval posun v čase, tak třeba za rok už bude líp. Ale bohužel si musíme ten mezičas pěkně vyžrat. Já vím, že na ni nikdy nezapomeneš, ale čas opravdu obrousí hrany bolesti. Nejsem pro "práškování", ale možná by stálo za to, poradit se s lékařem o nějakých lécích na uklidnění, než odezní to nejhorší, hodně si povídat s lidmi a zkusit si najít nějaké hobby, pokud už máš,tak ho třeba víc rozvíjet, pokud ne, dát se třeba do turistického oddílu, zkusit jógu apod., ale HLAVNĚ ZMĚNIT DOSAVADNÍ STYL ŽIVOTA.Přeju hodně štěstí a sil.

Pro Ivetu (Satanka, 26. 05. 2007 13:39)

Promiň Iveto, mysleli jsme si, že jsi přešla S Jirkou na mail, když ti jej nabízel. Je jasý, že každý musí nějak ten smutek ventilovat, sám by to těžko unesl. Já jsem byla první dobou zamlklá a moc jsem nekomunikovala, ale pak vlastně na tom vzniknul tenhle web. Tady jsem to všecho řekla, a našla tu útěchu a pomoc. Zkus si třeba přečíst komentáře lidí v životě po životě. Všechno ti může nějakým způsobem aspoň malinko pomoci. Už sis sehnala tu knihu?

Dcera (Iveta, 26. 05. 2007 12:46)

Tak už si tu z nikým zřejmě nepopovídám,nevadí!Stejně už dál nemůžu!Děkuju!Zbohem......

Dcera (Iveta, 20. 05. 2007 23:56)

Jsem ráda velmi,že se tu svámi všemi můžu popovídat a vyzpovídat ze své bolesti,která už nikdy nezmizí.Ale chtěla jsem,říct,že mám stala velmi podivná věc nad kterou celá moje rodina kroutí hlavou,asi dva dny na to co mě moje holčička zemřela,mám na zahradě,kde sedáváme z ničeho nic vykvetli bílá kvítka nikdy před tím tam nebyli nikdo je nesázel,tak jsem hledala na internetu co to je za kytičky jmenují se "Bělozářka liliovitá"a je velmi chráněná jak jsem se dočetla,nikdo nevíme, kde se tam tak najednou vzali,možná je to náhoda snad nějaké semínko,které může větrem závát vítr daleko,ale moje dcera milovala lilie,tak nevím možná je to zázrak,snad znamení,chtěla bych tomu věřit!Myslím na ní pořád každou vteřinu,a i když jí už nevolám,pořád na ní čekám!Můžu?Moc moc mi chybí a schází!

Jirkovi (Satanka, 20. 05. 2007 10:38)

Děkuju ti za Ivetu, za tvoje dobré srdce a slova která léčí bolest.

Dcera(pro Jirku) (Iveta, 19. 05. 2007 23:15)

Děkuji vám moc,za ta slova i verše.Nikdo na světě pro mě nemůže udělat to co bych nejvíc chtěla,ale ráda vám napíšu na email.Děkuji ještě jednou!

smutek (Jirka, 19. 05. 2007 19:53)

Mám vás rád protože to je to jediné co pro Vás ve Vašem hrozném smutku můžu udělat, mám děti a tak tuším jak hrozné musí být něco podobného. Doufám že budete mít hodně sil. Pokud pro Vás něco můžu udělat, popovídat si - napište mi na jkirr@seznam.cz
Vítr v trávě šeptá
slepota bolesti nevidí
jak prázdná studna vyschlá
je domov bez ní.......



Dcera(pro Jirku) (Iveta, 19. 05. 2007 19:11)

Jirko já nevím kdo jste,ale že máte stejné jméno jako chlapec se kterým moje dcera(Iveta)chodila,mě hrozně zarazilo.Nevím proč mě říkáte,že mě máte rád,mám pocit,že právě tohle by mě její Jirka řekl.Ať tak či tak děkuju Jirko!Je to tak prázdnota a ticho mě pohlcuje čím dál víc!

smutek (Jirka, 19. 05. 2007 16:27)

Iveto posílám Vám modlitbu, není co říct, je prázdné ticho, mám Vás rád a je mi za Vás smutno.

výduť (Satanka, 18. 05. 2007 23:53)

Ahojky, pro tebe platí všechno, co zde napsal Hemenex. Pozorně si to přečti a zachovej se podle toho. Nesmutni, on ví že jsi ho měla ráda.

Dcera (Hemenex, 18. 05. 2007 18:03)

Vy ve Vašem snu jste odraz z Vašeho podvědomí. V okamžiku, kdy sama v sobě, uvnitř připustíte osud - smrt Vaší milované dcery i Vaše postava ve Vašich snech se tak bude chovat a všechno co cítíte a potřebujete říct vaší dceři řekne.
To o tom dědečkovi jen dokazuje, že na ni na "druhé straně" čekají. Ví, že má přijít ale nepřichází. To s tou fotkou znamená, že se ji Děda pokouší najít sám na vlastní pěst, ještě bloudící na tomto světě, protože na "druhé straně" každý vypadáme jinak, tam by mu byla fotka z tohoto světa k ničemu (možná byste byla překvapena zjištěním, že je Vaše dcera možná starší a zkušenější než třeba Vy a Vaše máma).

Věřím, že to zvládnete a dobře to dopadne. A že to dobře dopadlo to poznáte sama, věřte mi, za to dám ruku do ohně.

pro Hemenex(Dcera) (Iveta, 18. 05. 2007 14:56)

Já vám rozumím,chápu to!Nechci ji trápit,jenže já nejsem sama kdo ji k sobě volá dělá to i moje maminka(její babička).Musím jí říct ať toho také nechá.Ale nevím jak mám ovlivnit svůj sen,vždyť si přece nemůžete uvědomit,že je to jen sen.Ve snu je to tak opravdové,že si myslíte,že se prostě vrátila a máte stoho ještě strašnou radost!Ale můj první sen se mi zdálo,že přišel můj zemřelý dědeček,strejda i babička a já věděla,že hlavně děda přišel kůli mě protože mě miloval a věděl,že mi někdo zemřel a já si v tom snu dlouho nemůžu vzpomenout kdo mě vlastně zemřel,až po chvíli vlastně moje dítě,a on mě žádal o její fotku protože zemřel dřív než jí poznal.Tak jsem si taky myslela,že jí chce tam najít,aby se oní postaral a miloval jí jako kdysi mě.Tak teď nevím,je tady nebo je tam,už s mím dědečkem.Jsem s těch snů celá zmatená,vím jen,že mě srdce bolí,nejím,špatně spím.Co když tak náhle zemřela jsi to sama prostě nedokázala uvědomit,také jsem o tom slyšela,že ten kdo náhle a rychle zemře si to nestačí uvědomit sám!Každopádně já už jí teda volat nebudu.

Dcera (Hemenex, 18. 05. 2007 12:45)

Mám strach, že mám tedy pravdu.
Ještě jednou Vás proto prosím. Pusťte ji. Už ji netrapte. Nechejte ji odejít. Možná je teď tak moc zmatená .... nikdo ji neposlouchá, všechno ji padá z rukou, nic nemůže uchopit, nechápe a nechce si ani připustit, že je vlastně po smrti .... a prosím, udělejte to rychle, než plna zoufalství a beznaděje vstoupí do jiného těla. Slyšel jsem, že to není žádný med dohadovat se z někým, kdo tam byl už před Vámi ...
Až tady nebude držena tak se jí ujmou ti co už odešli před ní a ti se o ni už postarají. Jestli se Vám o ni bude teď zase zdát, řekněte ji: že je mrtvá, že může jít a ať se nebojí, že na ni už čekají a že na ni nezapomenete. Uvidíte, že jestli to dobře dopadne, že se Vám ještě ukáže. Na to, co pro ni uděláte, na to se nedá zapomenout. Věřte jí.

Dcera (Iveta, 18. 05. 2007 03:05)

Je to zajímavé co mě tady píše Hemenex,protože mě se se skutečně o mé dceři zdá(velmi často),ale v jednom snu mě ona skoro vynadala,když jsem se jí ptala proč tak dloho nepřišla domů ke mě,ona mi řekla"proč se mě na pořád ptáte,vždyť já jsem pořát tady a někdy děláte,že mě nevidíte a pak mi dáváte hloupé otázky!"Bylo mi stoho na nic,možná na tom něco pravdy je,ale je to strašně těžký smířit se s tím,že už tu není.Odešla mi ze dne na den při autonehodě,jeli se se svím klukem jen projet a zatím co on měl pár škrábanců ona byla skoro na místě mrtvá.Já ale v téhle době,kdy prožívám takovou strašnou bolest,jsi prostě nemůžu pomoct,prostě se stím nemůžu smířit,že už tady není,tak moc mi chybí!Byla to a je taková rána,že tomu někdy ani nevěřím,že už nepříde.Nikdo si nedovede představit co to je pro mámu koukat do hrobu vlastnímu milovanému dítěti!Ono se to lehko řekne nevolej ji k sobě!Jenže já jí tak chci spátky!I když rozum ví,že to nejde,podvědomě to dělám.Cítím se provinile,že musím žít dál bez ní!Ale děkuji Vám všem co mě píšete,moc si toho cením!!!

vydut. (dcera, 17. 05. 2007 14:14)

co chcu napsat,je to smutné měla jsem tátu a nikoho víc nikdo my nedál vědět že ho odvézli do nemocnice.byl tam pár dnu a pak umřel. nemohla jsem se sním rozloučit.umřel na vydut.a pořád doufám jestli ho neuvýdim nebo se nezjeví. co myslíte pořád musím naněho mýslet. je mi moc smutno bez něho. moc my chyby.

pro Ivetu (viz. příspěvek Dcera) (Hemenex, 16. 05. 2007 20:52)

Co napíši možná bude znít krutě ale ve jménu lásky, kterou jistě chováš ke své dceři prostě musím.

Za normálních okolností se Duše, po smrti tělesné schránky, rodí v astrálním světě, kde je o ni postaráno skutečně výborně, ohleduplně a z láskou. Je to tak dokonalé, že se může i stát, že si v některých případech zpočátku duše ani neuvědomí, že zemřela.
V případech sebevraždy nebo po zvlášť špatném životu nebo (a to teď pozor) když jim dosud žijící lidé NEDOVOLÍ odejít a "pořád ji k sobě volají" to ale tak není. V těchto případech má duše smůlu a potácí se mezi jednotlivými bytím, tělesně už mrtvá ale astrálně ještě nezrozena-neosvobozena od našeho materiálního světa, prostě taková zombie naruby (proto se při spirituálních seancích nejčastěji vyskytují v lepším případě duše lidí, které bychom za jejich života raději ani potkat nechtěli a v horším případě to nejsou ani lidské duše).
Proto, dovol své dceři odejít. Můžeš být smutná, můžeš truchlit, můžeš vzpomínat ale Netrap ji, Nevolej ji k sobě. Věř, že tam kde je bude šťastna. Tam je svobodná. Ona na Tebe nezapomene, tak jako ty na ni nezapomeneš.
Teď je ta pravá chvíle, kdy ji můžeš dát pocítit svou opravdovou lásku a ona ti dá najevo tu svoji.
Možná Ti třeba nějak pomůže, možná Tě navštíví když budeš spát, možná že se dokonce znova zrodí v Tvé blízkosti. Uvidíš ... Věř jí ...

Dcera (Satanka, 16. 05. 2007 13:01)

Nelze říct jak dál, není lék na bolest kterou prožíváš. Jen čas pomůže od slz, ale vzpomínky nevymizí. Jak žít dál? Musíš žít dál, ona si to přeje. Na místě kde je pochována s ní budeš v kontaktu a právě tam najdeš sílu, abys mohla jít dál. Musíš jít dál, jsou kolem tebe lidé, kteří tě milují a potřebují tě. Přeji ti abys to pocítila tak, jako jsem to pocítila já.

Dcera (Iveta, 15. 05. 2007 23:21)

Děkuji za hezká slova od Satanky,mě již zemřelo hodně dlízkých,ale věřte že přežít vlastní milované dítě je strašné,a nedá se rovnat bolesti všech blíských a milovaných.Musím si koupit tu knihu snad mi pomůže,abych se nezhroutila úplně.Tak moc jsem ji milovala,že to ani popsat nejde,měli k sobě tak hezký vztah,o to mě to příde tak nespravedlivé!Pořád ji vidím,slyším a čekám kdy příde domu ke sví mámě!Nejhorší je,když vám každý říká musíš žít dál,ale nikdo neřekne jak?

pro Ivetu (Satanka, 15. 05. 2007 20:26)

Velice dobře ti rozumím a chápu tvoji bolest. Před rokem jsem přišla o někoho velice blízkého a popisuji i zvláštní věci, které se hned poté udály na stránce - život po životě. Teď už věřím, že jejich bytí neskončilo, jako neskončí ani naše. Jen prosím, netrap se smutkem a bolestí, prožívají ji s námi. Věřím i tomu, že duše které se milují na zemi, najdou se i v dalším životě.

Dcera (Iveta, 15. 05. 2007 17:48)

25.4 mi zemřela dcera bylo jí skoro 19.let,a já se stím nemůžu a nechci vyrovnat,tak čtu všechny tyhle články a doufám a věřím,že i po smrti žije dál.Mám v srdci takovou bolest,že ji myslím,že už to neunesu!

Pro Saru (Satanka, 01. 05. 2007 12:54)

Nevím, jestli slova "chtěla bych to zažít"jsou na místě, ale chápu je. Chceš poznat nepoznané.
Uvědom si, že tenhle zážitek je spojený s klinickou smrtí, ž níž se můžeš dostat a nemusíš, může se z toho stát zážitek poslední a nekonečný.. Pak také lidé, kteří prožili klinickou smrt, už nejsou takoví jako dřív. Změní svůj pohled na život a na všechno kolem sebe.

xxl (SARA, 01. 05. 2007 12:27)

klinickou smrt jsem ješte nezažila ale chtěla bych

Matoušovi (Monika, 08. 03. 2007 15:25)

Mám kámoše, který učí v církevní škole. Dle jeho informací jsou tam pubescenti stejného ražení jako v ostatních školách, zaplaťpánbu. Malá výjimka snad je, že s nimi chodí hodně poznávat přírodu, kde si děti protáhnou m.j. tělo usezené od učiva a PC, sbírat odpadky, či jinak aspoň trochu pomoci. Ale to je otázka nelíného vedení, což jde ostatně všude.

pro Bandy (Satanka, 02. 03. 2007 21:40)

Děkuji ti, je to pro mě pocta.

Satanko (Bandy, 02. 03. 2007 21:31)

Přečtu si Tvůj text a vím, proč Ti věřím

pro Bandy (Satanka, 01. 03. 2007 21:38)

Pokládáš stejné otázky jako já a já si je vysvětluji takto: Bůh není tak laskavý,dobrotivý otec jak jej církev maluje. Tady na zemi si můžem za všechno poděkovat jen sami sobě. To že ti haprujou datumy u různých církví? To je to nejmenší. Pomni, kolikrát se bible přepisovala, co tam bylo všechno přidáno, co ubráno, můžeš být rád, že je tam aspoň něco ke čtení. A církev? Nač potřebuje člověk, který věří, prostředníka. Jako tlumočmíka? Nemanipuluje se tady trochu s lidskou důvěřivostí?

Jen malá oprava (Bandy, 28. 02. 2007 11:04)

Omlouvám se za překlep. Samozřejmě, že tam patří: In nomine Patris

Ve jménu Páně. (Bandy, 27. 02. 2007 22:12)

Pokládám otázku, kterou jsem nabídl na jiné křižovatce této stránky.
Proč nás Bůh zkouší bolestí. Je přece dobrotivý a všemohoucí. Také vševědoucí. Takže předem ví, jak zkouška dopadne. Proč se ptá na naši víru, když zná odpověď.Jen aby pokecal? Jen aby potrápil malověrné ?. Proč ? Jako všemohoucí je může napravit. Ať se tady řekne na rovinu, za co to je. Za Adama s Evou ? Kdyby dědičný hřích byl takový průser, mohl zařídit, aby se lidé množili jinak. Nebo jeho pojem dobrotivosti je jiný ?
A ještě jedna otázka. Promiň mi, Bože tu minulou.
Jak mám poznat, která církev je ta pravá. Řecko, či Římsko, či Husitská či Pravoslaví. Vždyť křesťanský Bůh je jen jeden (První přikázání). Proč se mám orientovat v čase (Pomni, abys den sváteční světil - třetí přikázání) když u nás jsou Vánoce v prosinci, a to není, žádný regionální mejdan, je to den Božího narození a jen o 500 kilometrů dál, se tyhle narozky slaví až v lednu.
Rouhám se, když se v tom nevyznám ?
A která z biblí je ta pravá ?
Její prvotní překlad ? Ale ten je z hebrejštiny. Který rabín ho překladateli půjčil ? Nebo ta Králická. Tam našli kluci od oltáře tolik chyb, že ji raději několikrát předělali a pokaždé k obrazu svému. Je tedy Bible slovem Božím ? Nebo jen jeho účelovým překladem ?
Nuže, proč mě církev tolik viklá v mé pevné víře ? Proč nevím, jestli Bůh v kterého věřím je ještě tím jediným Bohem ?
Poraď, Matouši. Nechceš, abych se obrátil na korán. Nechceš abych si nakoupil modlící mlýnky. Tak chceš nebo ne ? Chvála Bohu na nebesích. In Domine patris et fili et spiritus sancti.

Odpověď (Matouš, 17. 02. 2007 19:11)

Opravdu originální přspěvek. Děkuji Vám.

pro Starmann (Satanka, 16. 02. 2007 20:47)

Vítáme příspěvek od každého, kdo má zdravý rozum, čisté myšlení a vlastní úsudek. Připojuji se k Hemenexovi a děkuji vám za vaše vyjádření.

ad Starmann (Hemenex, 16. 02. 2007 20:25)

:-DDDDD děkuji

Matoušovi (Starmann, 16. 02. 2007 20:18)

Jste zaslepen sám sebou a diskuse s vámi je zhola nemožná.Vaše informace o životě a smrti jsou zcela chybné a nezakládají se vůbec na pravdě. Dokonce i moderní věda označí již brzy církevní teorie za zcela chybné a vrátí se k jedinému správnému výkladu dějin, a to je výklad podle toho, co nám říká vlastní intuice. Nechápu jak mohou být vaše děti již v dětském věku plněni těmito nesmysly. Je to ostudou celé společnosti a důkazem morálního úpadku jenž je na vzestupu.Vedle každé církevní školy by měla být i škola zdravého cítění srdce, protože jenom ta dává záruku opravdu nestranného a objektivního vzdělání. Nemělo by být také možné aby si každý komu se to zlíbí, mohl tak jako vy šířit netoleranci a nenávist na veřejně přístupném mediu !!!

Matoušovi (Satanka, 09. 02. 2007 14:05)

Dovol mi otázku, když sis posteskl, jak málo mladých lidí dneska volí cestu do kláštera: ty jsi vstoupil do kláštera?
Nezapomeň, že dřív se vstup do kláštěra volil mnohdy z existenčních důvodů. Rodiče tam šoupli dítě a už se nemuseli starat, postarali se o něj chudí věřící. Nebo se tam dávaly nepohodlné, nebo nezdárné děti. Také silně věřící tam dali svoje dítko i třeba proti jeho vůli, jen proto, aby se zalíbili Bohu. Uznávám ale, že určitá část tam šla dobrovolně a z přesvědčení.

školství podle Matouše (Hemenex, 09. 02. 2007 09:47)

Dobrý nápad! Vedle každé státní školy bude umístěna jedna církevní! A každý si bude moci vybrat. Takže vedle každé školky (aby se začalo co nejdřív), základní školy, střední školy ale i vysoké školy pak bude ještě stát škola jednotlivě pro:
židy, pravoslavný, katoliky, protestanty, Boží církev, Boží společenství, Ekalesia Niue, Kristovu církev, Svědkové Jehovovi, adventisty, adventisté sedmého dne, anglikány, baptisty, irskou církev, luterány, mormony, čeští bratry, sionisty, synkretičty atd. (a to jsem vyjmenoval jen některý křesťany) ...
Matouši, uznej, že by těch škol bylo asi nějak moc ... :-))))

Odpověď (Matouš, 09. 02. 2007 07:57)

Tvoje poznámka není hodná odpovědi.Co zvá vaše generace.Nic než alkohol, drogy a pornografii. Nikdy nebyli lidé tak skažení jako dnes.Jediná cesta z tohoto stavu je upřímná víra, askeze a pokora. Je třeba s tím začít už od mládí a tady vidím důležitost katolických škol a internátů. Moc málo mladých lidí volí dnes život v klášteře, a to je velká škoda.

Matoušovi (Satanka, 08. 02. 2007 08:40)

Povinnost učit se jednu jedinou teorii, učinit z lidí jednotné stádo s kterým pak jde lehce manipulovat. Veškeré myšlenky a vlastní rozum potlačit.Jako bych vás viděla v černém taláru. To už tu bylo když se ohlédnem zpátky a výsledek?
Co k tomu mám říci? Jediné, ať žije středověk.

Odpověď (Matouš, 07. 02. 2007 13:29)

Jste zaslepeni sami sebou a diskuse s vámi je zhola nemožná.Vaše informace o Písmu jsou zcela chybné a nezakládají se vůbec na pravdě.Dokonce i moderní věda označí již brzy Darwinovi teorie za zcela chybné a vrátí se k jedinému správnému výkladu dějin, a to je výklad podle Bible.Nechápu jak mohou být naše děti již v dětském věku plněni těmito nesmysly.Je to ostudou celé společnosti a důkazem morálního úpadku jenž je na vzestupu.Vedle každé státní šloly by měla být i škola církevní, protože jenom ta dává záruku opravdu nestraného a objektivního vzdělání. Nemělo by být také možné aby si každý komu se to zlíbí, mohl tak jako vy šířit netoleranci a nenávist na veřejně přístupném mediu.

Matoušovi (Satanka, 07. 02. 2007 00:41)

Děkujeme ti, že jsi nám tu řekl spoustu rozumných a užitečných věcí, včetně těch zapálených hranic.

Odpověď (Matouš, 06. 02. 2007 08:29)

Vaše jakobi rozumné hodnocení Bible je naprosto směšné. Připomíná to dialog němého s hluchým. O celé věci nevíte nic a je to jen a jen tlachání.Pokud si ale člověk přečte vaše předchozí příspěvky, není se čemu divit.Je ostuda jít s něčím takovým mezi lidi.Naneštěstí vám ale naprosto chybí soudnoust a zaplavujete svět temi vašemi ponatenostmi.

pro Hemenex (Satanka, 02. 02. 2007 18:46)

Je mnoho otazníků a mnoho proč. Právě na to se ptám, proč lidé věří církvi, proč se věřící cítí být nadřazeni nebo lepší, než ti, kteří pochybují. Když už se přišlo na tolik věcí, např. tebou zmiňovaný 5. koncil a zákaz 2/3 Nového zákona, proč se o tom nemluví, nepátrá po pravdě. Církev se své varianty vyložení Božích slov úzkostlivě drží a možná matou lidi i sebe. Nemám církev ráda a ty,- jak jsi je krásně nazval,- postižené "Božským syndromem" taky ne.

Bible a reirkanace (Hemenex, 01. 02. 2007 16:40)

Oni totiž všichni křesťani (takže nejen katolíci, protestanti atd. ale i třeba Svědkové Jehovovi atd.) jen mentorují písmenka v Bibli ale jaksi se nad nimi nepozastavují a nepřemýšlí nad ní ale jen nad tím jak si její slova vysvětlit, tak aby co nejvíc podpořila jejich vlastní názor. Viz jejich slavný výrok: "Uvěř, pak ti Bůh dá sílu porozumět!" Nebo, v tom vyjímečném případě, pouze nepřemýšlí na tím, kde se ta Bible vlastně vzala. Jak to, že se nemůže najít její úplný originál několik prvních století po Kristu (tedy i s Novým Zákonem). Proč je jejich 5.koncil pro ně tabu o kterém se nemluví (pokud o něm vůbec vědí). Co se dělo po něm (mám na mysli to, že se 2/3 Nového zákona (mám dojem, že to bylo 27 knih) zakázalo a muselo být spáleno - všechno se naštěstí nespálilo a něco málo se našlo) co mluvit, ale i myslet na to je hřích a že Starý Zákon je často v rozporu s Desaterem? Kdo by si takových maličkostí všímal, vždyť jde vždy o Boží slova ...
Aby to někdo nepřekroutil, nemám nic proti Bohu (protože i jeho potřebujeme) já mám jen něco proti všelijakým církvím a všem, kteří onemocněli "božským syndromem" a teď si myslí, že jen oni mají pravdu, protože oni jsou přece "něco jako bozi"

Reinkarnace (Satanka, 01. 02. 2007 01:21)

Tak tohle jsem nevěděla, nikde se o tom nepíše, aspoň já jsem na to nenarazila. Bylo by velice zajímavé vědět vlastně, jak to všechno bylo ve skutečnosti a ne dostat to jako "pravdu", zkreslené, přepsané a účelově upravené.

vesmír jako hologram (Satanka, 01. 02. 2007 01:15)

Takže tím je řečeno, že se nám naskýtá možnost, vybrat si co si chcem pod pojmem vesmír představit. Je to báječné nemyslíš? A s těmi životy. Každý život má smysl, každý tu máme nějaký úkol, po každém zůstane stopa. Hezky jsi to napsal.

Reinkarnace (Hemenex, 31. 01. 2007 09:53)

A to víte, že v reinkarnaci (tedy ve více životů, nejen ve věčný život v Ráji) věřili třeba do roku 553 i křesťané? Ale protože se jim to pak už asi nehodilo, tak to na 5. ekumenickém koncilu v Konstantinopoli změnili. Od těch dob tvrdí, že to je vnuknutí snad od samého Ďábla. PARADOXNĚ možná, že za myšlenkou reinkarnace stojí sám Kristus ale to nikdo neví, protože od jeho přímých žáků se prý dodnes nedochovali žádné písemnosti. Bylo by zajímavé si přečíst třeba evangelium podle Jidáše nebo podle Magdaleny ...

vesmír jako hologram (Hemenex, 31. 01. 2007 09:35)

ANO, vesmír by mohl být obří hologram ...
ANO, vesmír by mohl být jen jakýsi pokus někoho ve stylu "co to udělá, když .... " ...
ANO, vesmír může být i jakási špona - jinak nepotřebný odpad, která vznikla při stavbě něčeho mnohem důležitějšího a většího ...
ANO, vesmír může být i jen nějaký nejapný žert (třeba Boha) na pobavení společnosti ...
ANO, vesmír múže být jen hračka pro děti Někoho ...
ANO, vesmír může být i "počítačová hra" ...
ANO, vesmír může být i "baterka" pro roboty (viz Matrix) ...
ANO, vesmír může být i jen naše iluze (viz. třeba Kant) ...
Ale nic s toho mě nebrání tady žít, tak abych nemohl věřit, že to tak není! Věřit, že nejsem jen nějaká hračka, pokus, žert, baterka nebo jen iluze. Věřit, že moje existence má SMYSL i pro mě (nejen pro Kohosi, Boha, Roboty či Uklizeče odpadu v nějaké obří továrně).
Věřit, že můžu věřit ...

pro Hemenex (Satanka, 31. 01. 2007 00:20)

Výstižný jsi, jen nebuď stručný. Kdyžse "rozkecáš", tak z tebe začínají padat perly a já i když si myslím, že jsem blízko a začínám chápat, zjišťuji, že jsem někde úplně jinde, ale o to je to víc zajímavé. Počítáš tedy s více životy. Možná v to věřím také, ale asi to nebude tady na zemi,
proto si myslím, že život, takový jaký jej známe nás asi nečeká. Mimochodem, co říkáš na myšlenku, že by mohl, být náš vesmír obřím hologramem, iluzí? My jsme informace a zákony fyziky nedovolují aby informace zmizela. Potvrzuje to doměnku, že informace o nás musí zůstat, aby později byla kamsi kýmsi přenesena.
Jinak odstaveček kde se zabýváš pokrytectvím je bez chyby. Přesně takhle to posuzuji a vlastně,-- o tom to celé je.

Re: Divná faktura (Hemenex, 30. 01. 2007 10:22)

k posledním třem Tvým větám v komentáři:
ANO - tato zkušenost mě hoooodně změnila. Opravdu změnila takřka od základů celý můj pohled na tento svět a můj život.
ANO - máš pravdu, opravdu jsem si od té doby začal vážit života ale nejen díky tomu pěknému, co nám přináší (jak píšeš) ale i kvůli tomu horšímu nebo špatnému. Protože (ač se to může zdát jako fráze) i za nezdary, neúspěchy a špatnosti od druhých bychom měli být vděčni. Vždyť, kdybychom nebyli líní, tak ještě pořád chodíme pěšky a neznáme ani kolo, kdybychom nebyli mlsní tak ještě teď jíme jen syrové maso a kořínky s hlínou a kdybychom byli jen hodní a dobří "andělé" tak ani nevíme jak vypadá láska a štěstí, protože bychom to považovali za normální.
NE - tak tady si se spletla. Od té doby věřím, že máme víc životů ale protože jen na nás záleží jaké karty dostaneme do vínku při narození, musíme se sakra snažit ho prožít "kvalitně" abychom na "konci dne" života "nepropadli" (když celý život přirovnám k jednomu dni ve škole). Co to je "kvalitně" nechávám na každým (protože abych poznal co to je "chodím", jako každý člověk, do školy života) ale určitě mezi to nepatří pokrytectví v jakékoliv podobě (třeba, že stačí uvěřit přesně v tohoto Boha a je vymalováno a můžu si dělat co chci protože On už mě všechno odpustí - že Martine?), nenávist (to, že si někdo třeba vybral jinou cestu ještě neznamená, že on sám o sobě je špatný, co když prostě jen jde někam úplně jinam - má jiný cíl? Že, vy všichni fanatici co dštíte oheň a síru ve jménu Čehokoliv a opasáváte se dynamitem (nebo Směrnicemi, Tezemi, Desaterem, Paterem, biblemi všeho druhu atd.) a z různými výkřiky na rtech se vrháte se na druhé?
.... sakva, zase jsem se nějak moc rozkecal ... a to jsem chtěl být stručný a výstižný .... :-DDDD

pro Hemenex (Satanka, 26. 01. 2007 13:48)

Tvoje "rejpnutí" je tak přátelské, že si vysloužilo úsměv a také souhlas, že to co jsi řekl, má něco do sebe.
Bude mi ctí, přečíst si něco z tvojí poezie. Prosím, pošli mi ji na 1Satanka@seznam.cz, odpovím ti co nejdříve. Těším se a měj krásný den. Saty.

pro Satanku (Hemenex, 26. 01. 2007 10:46)

rejpnutí .... :)
protože si nenapsala velké písmenka u země a nebe, tak ti můžu s klidným svědomím prozradit "tajemství" co je mezi zemí a nebem a co cítíš, že tam evidentně něco je.
Máš pravdu, něco tam je. Jsme to MY lidi! Ano opravdu. Mezi nebem a zemí jsme (krom jiného) i my lidi se svými životy, starostmi, radostmi a láskami .... :-D
----- konec vtipu -----
chtěl bych ti poslal na skouknutí nějakou svou báseň, je to nějak možný? Kdyby byl kontakt na tebe neveřejný tak moje ICQ 54-974-680

Osud (Satanka, 25. 01. 2007 22:43)

Ano, diskutuji nejen s Bohoušem a nejen o otázkách osudu. Zajímají mě pohledy lidí na věci, které nejdou logicky vysvětlit. K tomu aby byli schopni vysvětlit či popsat svůj názor, musí použít i část své fantazie, představivosti a někdy je to velice zajímavé čtení, které je přínosem nejen pro mne, ale pro všechny kdo to čtou. Tím jsem chtěla navázat na to co jsi napsal o osudu.
Je to tak sakra dobře napsané, že ti skládám poklonu a máš můj obdiv.
Ptáš se proč žít život víckrát, když je v něm většinou víc špatného, než dobrého. Netoužím po tom abych opět žila, ( reinkarnovala se ) jako jiný člověk jiný život, měla jiné rodiče, lásky, jiné přátele i nepřátele. Říkám jen svůj názor a ptám se lidí, co si myslí o tom, co je mezi nebem a zemí, protože cítím, že tam něco evidentně je.

Divná faktura (Satanka, 25. 01. 2007 22:20)

Vše vysvětleno. Prožil jsi část svého života na plné pecky, jak se říká. Užil sis krásy které život poskytuje, volnosti, možná obdiv i slávu a zapoměl jsi, že Cháronův převozník nepřetržitě vesluje řekou Stix. Vyzýval jsi ho a za to jsi pak trpce platil. Za sebe ti mohu říci, že jsem ráda jak to skončilo, že ses ze všeho dostal, že opět plnohodnotně žiješ a miluješ a že si tu se mnou můžeš psát. Rozumím ti a vím že tě tato zkušenost změnila. Dokážeš si nyní vážit života a všeho krásného co přináší. Uvědomuješ si, že život máme jen jeden.

Osud (Hemenex, 25. 01. 2007 11:29)

V některé z diskuzích diskutujete s Bohoušem o existenci či neexistenci Osudu a životě. Co takhle tento pohled?
Osud - Karma jsou jako karty, které máš v ruce na začátku hry - při narození. Je jen na tobě co s nimi uděláš, zda a jakou kartu vyneseš, kterou odhodíš čí jestli si vezmeš nějakou další neznámou s balíčku. Záleží jen a jen na tobě co s tím co máš v ruce uděláš a zda nakonec "vyhraješ" nebo se jen "zůčastníš". Takže není přesně předurčeno, že zemřeš tehdy a tehdy, tam a tam a v tolik hodin a tolik minut a ty máš jenom jediný úkol si ten svůj život odžít. Je jen pravděpodobné, že když nic podstatnýho ve svém životě neuděláš, nijak se neprojevíš a skutečně jen bezmyšlenkovitě odpapouškuješ a odšlapeš si svoje vystoupení (život) pak to tak dopadne. Ale jakýkoliv Tvůj osobní projev, iniciativa a kreativita tuhletu pravděpodobnost změní a tvůj život najednou nabere úplně jiný směr i otáčky.
A proč žít život víckrát, když toho špatnýho je v něm víc než toho dobrého jak (svorně s Bohoušem) píšete? Život je, podle mě, jako jeden den ve škole. Dopředu nikdy nevíš, který den ve škole je pro Tvůj další život (další existenci) ten nejdůležitější (pak bysme školu vychodili za jeden jediný den!) Proto chodíme do školy spousty let. Některý den se ve škole povede a některý bys raději vymazala ale v součtu nakonec zjistíš, že je dobře, že jsi do té školy nakonec celou tu dobu chodila. Proto těch životů máme víc, abychom se víc naučili (třeba líp hrát ty karty s Osudem :-)) a nakonec, za X-životů, dostali samý jedničky nebo třeba alespoň papír o ukončeným základním vzděláním .... co já vím ;-)

divná faktura (Hemenex, 25. 01. 2007 11:02)

Administrativní chyba.
Vynechám detaily a podrobnosti o tom jak a proč a co to mělo společného s mým pubertálním vykřikováním a mé smrti.
Zkráceně: na vrcholu mého bezstarostného života, kdy se mě dařilo všechno nač jsem šáhl, kdy se mě nezdary, nemoci a smrt (podstatný zdroj mých příjmů plynul v té době z mých kaskadérských čísel) obloukem vyhýbali, a kdy jsem byl opravdu štastný nastal zlom a já se již, kdoví pokolikáté, znova narodil. Byl jsem jak nemluvně - mrzák. Zase jsem neuměl chodit, mluvit, číst a psát, nepoznal jsem svou mámu, ženu, syna.
Po nějaké době mě přišla z nemocnice z Bratislavy (bylo to po rozpadu našeho státu) faktura na zaplacení nákladů na moje ošetření z lůžkového oddělení a patologie. Asi to byla nějaká chyba protože mý rodiče mě tvrdí, že když mě v komatu převáželi zpět do ČR tak jsem URČITĚ neležel na patologii, toho by si prý určitě všimli :-)
Faktem je, že jsem tuto fakturu pochopil jako poslední varování abych se konečně uklidnil a dál už nepokoušel (Osud, Smrt, Karmu?).
Navzdory doktorům a jejich prognózám. Naštěstí díky jejich nezájmu, nepořádku v nemocnicích, obsazeném operačním sálu, počitačové chybě, osobního selhání několika zaměstnanců atd. jsem se nakonec znovu postavil doslova na nohy ... ale to by bylo na dlouho.

pro Hemenex (Satanka, 25. 01. 2007 08:42)

Ty i Bohouš máte proti mně v pohledu na život a smrt "výhodu tunelu", pokud se o výhodě dá mluvit, protože to znamená, že váš život visel na vlásku. V každém případě to musela být silná a emotivní záležitost a asi každému to změní jeho myšlení. Já jsem asi v období " házení hrachu" i když pubertu mám za sebou. Jak tě tak čtu, musel jsi mít velice bouřlivou část života, ale jedno nepochopím. Jak ses mohl dívat na fakturu z patologie a přitom si užíváš všeho co život nabízí, včetně lásky. Tvoje dvě pravdidla, která uvádíš na konci včetně - nikdy a vždycky - mají v sobě velkou moudrost, poznala jsem to i já.

souhlas s Bohoušem (Hemenex, 24. 01. 2007 19:12)

I já byl vychován v ateistickém duchu. Až do okamžiku, než jsem se poprvé podíval na "tunel" se duchovno od mé mysli odráželo z jistotou hrachu snažící se prorazit zeď (i když paradoxně některé moje pubertální výroky z tohoto ateistického období, třeba o tom kdy a za jakých okolností umřu se skoro přesně vyplnili).
Po tomhle mým prvním "tunelu" jsem přestal být ateistou a uvěřil v Osud. Nebál jsem se smrti a v souladu s Bohoušem jsem žil přítomností, na minulost jen vzpomínal a budoucnosti se nebál, protože jsem si říkal, že stejně nakonec možná nepřijde. Věřil jsem v Osud, Karmu a Předurčení a díky tomu si užíval daru "Nesmrtelnosti". Vždyť přece co se má stát, stejně se stane, tomu stejně neuniknu, tak proč se strachovat a tak Carpe Diem, Užívej dne. Nic (krom drog) mě nebylo cizí, žádné riziko dost vysoké a tak jsem spával za jízdy za volantem (celé kilometry), nechával se polívat benzínem a pak zapalovat (a pak teprve přemýšlel jak se uhasím), skákal pak kopyty koní (abych si ověřil, jestli je to pravda že kůň na člověka nešlápne - ověřil jsem to, je to opravdu jen pověra) nebo skákal po hlavě z 3. patra do pilin (protože jsem to považoval za dobrej nápad - prvních 6-7 metrů jsem si to pořád myslel, pak už ne).
Pak se moje pubertální proroctví naplnilo a já najednou koukal na fakturu s patologie v Bratislavě ohledně zpracování mýho těla ....
Teď když už zase chodím, mluvím a miluju věřte, že žít jen přítomností je velmi dobré pravidlo ale z dlouhodobého hlediska vašich dalších životů a vaší další Karmy se vyplatí si dát k tomu alespoň tyto dvě známá pravidla: "VŽDYCKY dělej druhým jen to co chceš aby druzí dělali tobě a naopak NIKDY jim nedělej to co nechceš aby druzí dělali tobě." V tomto případě se superlativy "vždycky" a "nikdy" (které osobně velmi nerad použivám) vyplatí, jakákoliv vyjímka s těchto pravidel, kterou si dovolíte, se vám naopak těžce vrátí. Tomu teď už věřím i já ...

Martinovi (Bohouš, 18. 12. 2006 13:53)

Teď už ale opravdu nevíš jak dál. Prosím tě, jak můžeš jako křesťan napsat větu: Nedbej na ostatní, chop se lana a zachraň se. Drž se těch vašich textů, ty sice nemají ani hlavu ani patu, ale alespoń se do toho nezamotáš. Co si o tobě lidé pomyslí? Vždyť jsi pro ostudu.

pro Martina (Satanka, 18. 12. 2006 11:52)

Martine, mluvili jsme na jiné stránce o fanatismu a tohle je názorná ukázka. Reklamou na církevní spolky je net zahlcen. Tady je místo na polemiku, diskuzi, názory.

Zachraň se! (Martin, 18. 12. 2006 00:05)

Je čas milosti. Bůh nechce pro lidi zlo a nelibuje si v trestu.
Kdo však sám zavrhne světlo zůstane ve tmě.
Kdo zavrhne milost a odpuštění, které dostal člověk člověk od Boha v Kristu, zavrhne svou vlastní záchranu.
Je to pýcha, směšná rozumnost a spousta žvástů o nepotřebnosti Boha, co člověku nejčastěji brání přijmout jedinou šanci na záchranu.
Nedbej na ostatní, chop se lana a zachraň se. Bůh je milostivý, plný lásky a slitování.
On je Život a bez Něho života není. Obrať se k Němu a budeš žít. On je ta jediná správná volba. Jedině v Něm je naděje.
Martin.SlovoZivota@seznam.cz

K Tuláku po hvězdách (Satanka, 15. 12. 2006 20:33)

Musela jsem tu knihu už 2x odložit a přesto že je tenká, ještě ji nemám dočtenou. Musí na to být ten správný čas. V tom, jak jsou určité situace popsány, domýšlím se, že musel něco aspoň vzdáleně podobného prožít. Motýlka jsem nečetla, ale zhruba vím děj i o co se tam jednalo. Určitě v sobě máme mechanismy, které nás vypnou, když se naše psychika dostane nad únosnou mez a hrozí kolaps. Je to dobře zařízené.

K Tuláku po hvězdách (Bohouš, 15. 12. 2006 14:35)

Pzoruhodná kniha, zajímalo by mě do jaké míry je autobiografická. Zajímavý je také fakt že vyšla poprvé v roce 1915 a v roce 1916 potom London umírá.
O podobném fenomenu se zmiňuje i Charriére ve své knize Motýlek.Tady se ale jedná o autobiografický román. Díky těmto výletům dokázal přežít leta na samotce a ve tmě. Byla mu ukázána budoucnost i žena se kterou se později setkal. Mám také několik knih o Tibetu,napsaných začátkem 20 století( tedy před érou Lobsanga Rampy), kde jsou popisovány praktiky lámů, snažících se dosáhnout tohoto stavu.
Zřejmě máme v sobě nějaké mechanizmy na které dojde až v absolutní nouzi.Koneckonců, proč ne, taky strácíme vědomí když zážitek překročí určitou mez.Já osobně mám vždy při čtení podobných knih špatný pocit, nevím proč.

Bohoušovi (Satanka, 14. 12. 2006 23:00)

K tomu co jsi napsal nemám co dodat. Je to napsáno od někoho, kdo "TO" zažil a tvoje rada snažit se vzít si od života všechno co nabízí, je moudrá a asi jediná správná. Asketický přístup k sobě a okolí, nikomu nezpříjemnil život tady, ani neusnadnil cestu "TAM".

Co vlastně přetrvává... (Satanka, 13. 12. 2006 12:52)

Chci vám napsat pane Josef, že Tuláka už doma mám a začala jsem ho číst. Je to hodně pochmurné čtení, těžko říct kde vzal J.London sílu a inspiraci tohle napsat. Až ji dočtu, písnu. Saty.

Zamyšlení. (Bhouš, 13. 12. 2006 08:40)

Jak jsem se už zmínil,osobně jsem se s tímto fenoménem setkal.Stalo se to v dubnu 1989 a je to opravdu nevšední zážitek.Nemyslím si o sobě že jsem duchovně založený člověk,a do té doby jsem se o tyhle věci nijak zvlášť nezajímal.
Stručný výtažek z Moodyho knihy vyšel jako příloha Mladého světa začátkem osumdesátých let, tehdy jsem to četl poprvé ale nějak mě to neoslovilo.
Po tomto prožitku bylo samozřejmě všechno jinak. Žil jsem tehdy v zahraničí a něl jsem tedy už tenkrát možnost hledat to, co o tom kdy kdo napsal.Nechci popisovat samotný zážitek, to už udělali mnozí přede mnou. Není to ani dost dobře možné, máme k dispozici jen lidskou řeč a ta
nestačí. Píšete že probíhají výzkumy, je zajímavé že tento zážitek popisuje jen část lidí, kteří klinickou smrt prožily.Zpočátku jsem nevěděl proč je tomu tak, ale pak jsem to pochopil.Reakce na tento zážitek bývá rozdílná. V tom lepším případě se zbavíte strachu ze smrti (ne jen u sebe, i u svých blízkých)a tím pádem se i přestanete bát žít.Zpočátku se dá říci že berete život opravdu na lehkou váhu.Je vám celkem jedno zda vyhrajete či prohrajete. Vždyď o nic nejde, jsou tu další pokusy.
A nebo, v tom horším případě začnete porovnávat to co je tady, s tím co je tam.To většinou nekončí dobře.Buď jsou lidé potom celý život nešťastný, nebo to končí sebevraždou.
Je dobré vědět, nebo doufat, že pozemskou smrtí to nekončí.Jsme tady ale pro to aby jsme žili. Setkávám se s mnoha lidmi kteří jsou tak upnuti k tomu co bude potom, že přestávají vnímat to , co je teď. Jediné co člověk v tomhle životě má je přítomnost. Na minulost můžeme jen vzpomínat a o budoucnosti nevíme zda bude. Takže přátelé, žijte, od toho jste tady a nikdo to za vás neudělá.

Co vlastně přetrvává... (Josef Sojka, 18. 10. 2006 22:26)

Hezké bytí.
Po delší době se mi poštěstilo opět sehnat román Jacka Londona "Tulák po hvězdách".
Poprvé jsem se setkal s touto knihou cca před čtvrt stoletím. Hodně silně na mne zapůsobila. Sice čímsi jiným, než vnímám dnes, nicméně přečetl jsem jí vícekrát a mnohokrát jsem do ní nahlížel. ... Když jsem však ve svých asi 40i letech začal poznávat duchovní zákonitosti a dozvěděl se, jak je to s minulými životy, inkarnacemi, co se s námi děje (respektive - může dít - je to značně rozmanité) po pozemské smrti, vzpomněl jsem si na líčení Londona a při následné konfrontaci zůstal v úžasu... To, co v knize popisoval, odpovídalo vědění, které jsem "studoval" - ovšem - toto bylo dáno později, než London knihu napsal - neměl to odkud "opsat" - jím předáváné muselo vycházet ze skutečných zážitků! Pokud se nemýlím, tento román je první literární dílo dvacátého století, které popisuje duchovní zákonitosti spojené s inkarnacemi. Byť tyto jevy nejsou v knize podávány jako "zákonitosti"... Rozhodně doporučuji se s příběhem seznámit. A nebrat to jen jako zajímavou knihu.
Josef.

Věda...tajemství...odhalení... (Satanka, 16. 09. 2006 20:37)

Tentokrát nejsem oponent pane Josef. Tušení, že život i když jinde a v jiné formě pokračuje se pomalu a jistě mění v přesvědčení. Také silně pochybuji o tom, že tuto otázku potvrdí věda, protože duchovno nejde uchopit, není vidět ani jinak zachytit. Možná se mýlím protože se o auře také původně myslelo, že je to pouhá fatnazie několika jedinců. Kdyby se to ale nějakým zázrakem přece jen potvrdilo, byl by to veliký dar těm, kteří si myslí, že po smrti je naprostý konec. Přestali by se děsit okamžiku odchodu ze života v naději, že jejich další život bude stejný, v lepším případě lepší než ten, který žili na tomto světě.
Proč mluvím spíš o vědě než o osobním poznání?? Protože ne každý člověk je tak citlivý aby byl v takové duchovní rovině, která by mu toto poznání sama poskytla. Takových lidí je menšina.

Věda... tajemství... odhalení... (Josef Sojka, 16. 09. 2006 15:27)

Osobně si nemyslím, že ono odhalení roušky z tajemství duše budeme připisovat vědě, vědcům. Ono k tomu již došlo. Bez vědy. Otázka jest spíše v tom, kdy to bude vědou přijmuto jako fakt. Vzhledem k podstatě vědy spíše lze předpokládat, že otázky "posmrtného života" zatím, byť to bude i zkoumat, bude brát jen maximálně jako teorie, prozatím neprokazatelné.
Věda potřebuje hmotné důkazy. Všechny nástroje, jež má k dispozici, jsou zatím schopny zachycovat jen hmotné projevy. I když na stále jemnější úrovni. Že jsou úrovně i nehmotné, to je pro vědce spekulativní názor.
Pro duchovně otevřené lidi však "názor" jest zjevnou skutečností.
Souhrnou knihu dr. Moodyho jsem si přečetl po několikaletém odstupu. Poprvé jsem jí měl v rukách někdy okolo 20-25i lety. Pak až po tom, když jsem se již několik let intenzivně zabýval poznáváním duchovních zákonitostí. Užasl jsem nad zřejmým vývojem "poznání". Moodymu rozhodně nelze vyčítat neobjektivitu, sklony k tendenčnosti, povrchnost. Vzal svou práci velmi poctivě. S rostoucím hromaděním "informací" však byl stále více bezradnější. Co v počátcích jevilo nějaký význam, smysl, možný směr vývoje, cestu k objasnění, postupně bylo pro něj stále těžší pojmenovávat, zařadit, jednoznačně vymezit.
Důvod byl prostý - "šel na to rozumem". A rozum, jako produkt hrubohmotného mozku, nedokáže uchopovat to, co jest nad ním. Tedy nehmotné duchovno.
A stejně tak se povede nám. Rozum nestačí dát správný obraz toho, co jest po smrti, vyložit veškeré zákonitosti s tímto spojené. Tohoto (uchopení) jest však schopný náš duch.