Jdi na obsah Jdi na menu
 


Saty (bandy, 14. 05. 2009 10:44)
To jsem se zas vybarvil

ro čaroděje (Saty, 03. 05. 2009 14:49)

Setkání s tebou, chvíle kdy černá křídla se dotkla bílých.
Oboustranně hebký dotek a poznání, že na barvě nezáleží.
Děkuji za tu růži.

pro Bandy (Saty, 03. 05. 2009 14:48)

Někdy mne to svádí k dvojsmyslům a čekám jak se druhá strana vybarví.
Tvoje paleta barev se mi líbí tato, dokážeš skoro pokaždé vykouzlit úsměv.

Čaroději (Bandy, 30. 04. 2009 13:44)

Je mi líto,asi ses mýlil, protože jestli jsem byl za pultem, pak to byl pult výčepní. A já stál na té straně, kde bylo víc lidí. Ostatní je v pořádku.

nevím jak to napsat (čaroděj, 29. 04. 2009 15:23)


To že jsem nepsal je díky modemu a jeho tvrdohlavosti a mým cestám po republice.
Ale ted mi něco přinutilo vám povědět to co jsem uviděl a to nevím zda byl sen nebo vydění.
Posudte sami:
Satanka-krásná a hodná mladá dáma,potkali jsme se na krásném náměstí kde plno lidí okolo nás stálo,já tě podával květinu RUDOU RŮŽI jenom proto že jsi jí upustila v okamžiku kdy jsi se podívala tam mím směrem.
Bandy-velmi příjemný starší pán na sobě triko a kratasi,stál za pultem a prodával nějaké dobroty,okolo sebe měl mnoho lidí kteří naslouchali jeho povídání,umí krásně povídat a umí i barvitě líčit vše i to co neprožil že vše je pravdou.
Monika-je to okouzlující žena,má v sobě mnoho nádherného a umí krásně naslouchat,dokáže dát každému človíčkovi novou nadě¨ji a víru,malé děti jí milují a jsou jí nadšené,měla na sobě kalhotový kostýmek a bílou halenku,na krku má nádherný kámen který na slunci podmanivě září,pokud se usměje má podmanivý úsměv.
Omlouvám se Pevasovi za neodpověd-tam kde jsme spolu mluvili tak tam jsem ti řekl brzo se budeme znát lépe.
Seděl jsem pod skálou a tam rostla květina která omamně voněla,před mýma očima procházelo mnoho lidí a s mnoha jsem si povídal,všem ostatním se omlouvám a věřím že mi odpustíte mojí zpozdilost ve psaní.
Nevím za jak dlouho se zase tady objevím ale je mi s vámi se všemi moc fajn.

Pro Saty (Bandy, 23. 04. 2009 10:53)

Tvůj text mne pobízí k dvousmyslům. Do toho nejdu. Nevím kam až smím. Ale každopádně si mne pobavila.

pro Bandy (Saty, 15. 04. 2009 12:20)

Dovedeš si představit vícejazyčnou ženskou? Většinou ženský stačí jeden jazyk a mužskej z toho má hlavu jako koš na prádlo.
Já myslím že stačí jeden šikovnej.:-DD

Saty (Bandy, 11. 04. 2009 22:29)

Mandy asi komunikuje jinudy. Někde je i vícejazyčná.

for Mandy (Saty, 27. 03. 2009 16:16)

Dear Mandy,
thank you for your visit and for your wishes.
Spring upon yourself leave about wait, but I hope that will be here soon.
I come soon on your web.
I wish you beautiful spring days.

wuytsgreta@skynet.be (Mandy, 26. 03. 2009 15:19)

Hello dear Saty. You have a very nice HP. I'm coming back again. I wish you a pleasant week. Has springtime arrived in your country. In Belgium it is still cold. Greetings from Belgium. Mandy.
My HP :
http://blog.seniorennet.be/mandysblog

pro Terku (Saty, 21. 02. 2009 01:48)

Ahoj Terko, nebuď zklamaná, podívej se do menu po levé straně, najdi si rubriku Voodoo a klikni. Snad tam najdeš to co hledáš.

zklamani (Terka, 21. 02. 2009 00:49)

myslela jsem,ze tu bude neco o voodoo dost me to zajima...

pro Pevasu a Bandy (Saty, 07. 02. 2009 20:05)

Ano, rubriku "Polemika pro znalé" udělal OP. Společně s Hemenexem jsme usoudili, aby se příliš odborné polemiky, kterým by mnozí nerozuměli, odvedly jinam. Fungovalo to, jen se postupem času přišlo na to, že nikdo z nás nemůže být znalý všeho a tak se probírá všechno a všude, pouze kdyby se vyskytla příliš specializovaná polemika, je dobré jít tam.

Pevasa (Bandy, 29. 12. 2008 17:30)

Kdo jiný víc, než my dva ? Já rozumím slepicím, Ty živorodosti. To by bylo, abychom to nezmastili dohromady. Tu stránku zakládal mladík, jménem OP. Velmi bystrý, erudovaný a noblesní.Jeho otec je zkušený harcovník na těchto stránkách. Mám pocit, že studijní zaneprázdnění mu ubírá čas, který by mohl věnovat "Polemice". Já doufám, že se tento obratný diskutér vrátí. Pokud mu některá sladká neutne tipec.

Bandy (pevasa, 21. 12. 2008 09:09)

Souhlas, odpověď je tam. Mě tam zaráží jen to, že je pro znalé. Ale kdo je opravdu znalý v problematice živorodých slepic....?

Pevasa (Bandy, 20. 12. 2008 08:23)

Nejen délka řetězců DNK, ale i jejich sekvence, párování i způsob stáčení šroubovice je určující pro danou buňku. Z toho logicky vyplývá, že i pro vývoj této buňky. Já netvrdím, že se nekonal pokus o živorodou slepici. Jen se tak domnívám. V opačném případě by po ni zbyly stopy. Nebo by se vyvinula do dnes nepřehlédnutelné formy. Protože se jedná o téma dost podrobné, navrhuji ho přenést na Polemiku. Souhlasíš ?

a melo tam byt pozorovatele (ratka, 19. 12. 2008 16:15)

ne pozorovaneho. To vis, pro me to tak trochu splyva do jednoho. Tezko oddeluju vnejsi od vnitrniho sveta. Prolina se mi to.

Nekomu ne. Ale me hodne

Petre (ratka, 19. 12. 2008 16:13)

nevim jaky clanek. Zadny s nazvem Co jsme jsem nenasla. zkus mi dat odkaz.

vis, to s tou evoluci je slozite. Kdyby nejaka lespi teorie nez evoluce existovala tak by jiz byla prijata. Zatim zadna neni, jenom myty.

Ratko, (pevasa, 19. 12. 2008 00:32)

nemělo by tam jít o pozorovatele a ne pozorovaného?
Je zajímavý článek na Mozaice na téma Co jsme.Koukni tam.

Bandy. (pevasa, 19. 12. 2008 00:04)

Ta slepice byla jako vzor za ptáky. Jak můžeš tvrdit, že se nekonal žádný ptačí pokus s živorodostí ? Mohl zaniknout, stejně jako údajně ty větve neschopné života. Jak už tu kdysi psal Richard, na evoluční vývoj, jak nám ho popisuje učebnice, a následné pokusy a omyly, není země dost stará. Prostě by se do tohoto období existence evoluce nevešla. To není z naších hlav, ale spočítali to Amíci. Slepice jistě není důkazem skokového vývoje , ale poznatky o DNK už ano. Těžko si lze představit, že některému tvorovi se za života změní vývojem ptačí pohlavní ústrojí na savčí. Pokud by to bylo ve více generacích, tak kulhá celá genetika.DNK se totiž nevyvíjí, pouze má délku řetězců a pořadí jednotlivých částí podle druhu . Délka a pořadí v kódu pak určuje zda je tvor vejcorodý či živorodý, zda je pták či savec,..., ba i rostlina. Kdyby se DNK vyvíjela tím tempem co nás učí učebnice, musely by se tvorové měnit dodnes a byly by i ty živorodé slepice. Tak jsem to myslel. Proč se v současné době nedokážou některé druhy přizpůsobit změnám prostředí a houfně vymírají (podle ČT: i dnes vymřel jeden živočišný druh), když to byla před léty brnkačka? Evoluce je přijatá teorie protože jinou věda asi nemá, ale sám Darwin ji zpochybnil v mnoha bodech... Tak proč se nad ní nezamyslet a zkusit teorii jinou, pravděpodobnější....? Vždyť pro evoluci není také jediný důkaz- mezičlánek, a i ten neandrtálec nám moc příbuzný nebyl, jak nám to říkali ve škole.

ratka (Bandy, 18. 12. 2008 22:54)

Vnímání reálného světa a pozorování vlastních myšlenek je dost o něčem jiném. Tvé vlastní myšlenky by mohli vznikat teprve na základě vnímání reálného světa. Tvé myšlenky jsou Tvým majetkem. To základní, co vnímáš smysly, vnímáme všichni skoro stejně.


Bandy (ratka, 18. 12. 2008 11:39)

ano, takhle je to mysleno. Pozorovany si skutecnost vyhodnocuje dle svych peti smyslu. Takove ty jednoduche veci kolem nej zvlada vyhodnotit celkem dobre, vetsinou se vychazi z obecne dohody evoluce. Stul zustava stolem i pro jineho pozorovatele. Jejich smysly pracuji stejne.

Horsi je pak s pozorovanim vlastnich myslenek a uvah :o) Tam to skace pekne divoce a pozorovani vlastnich myslenek pozorovanym je teda hodne nepresne :o)))
Jeste lepsi je kdyz do toho zacnou vystupovat veci z podvedomi pak se pozorujici pozorovanemu nestaci divit. REkla bych ze pozorujici a pozorovane splyva v jedno :o)

ratka (Bandy, 18. 12. 2008 11:19)

Naše vnímání světa jde za jistých okolností považovat za iluzi. Ke vnímání reality je však člověk uzpůsoben tak, že má pět smyslů. Vyhodnocování vjemů je proces probíhající v mozku a je ovlivněno okolím a zkušeností.Taky vzděláním a výchovou.A tady ony iluze mohou vznikat. Jestli tedy iluzi chápeme jako nepřesné vyhodnocení pozorovaného.

trochu opožděně. (bandy, 18. 12. 2008 11:10)

Že neexistuje živorodá slepice nepovažuji za důkaz toho, že evoluce probíhá skokem. Nejedná se o výzkum v laboratoři. Jen nějaký typ DNA se vyvíjel až do podoby dnešní slepice. Nekonal se žádný experiment se živorodostí. Nebyl ani zahájen. Jen se vyvíjela vejcorodost. A to dost plynule.Na všechny ryby vylezly na souš. Ne všechny druhy zvířat vyhynuly. Jen ty, co se nepřízpusobily změnám svéh okolí.Ty ostatní se vyvíjely tak, aby se jim žilo lépe a snáz.Někdy se vývoj pohybuje směry podivnými.A ne každá cesta se ukáže být cestou k cíli. C´est la vie.

Hluboce věřící (pevasa, 17. 12. 2008 15:29)

lidé jsou i mně sympatičtí a nic proti nim nemám.Proto jsem uvedl fanatiky, kteří svou víru vnucují i lidem bez zájmu o ní, jako dogma.

pevaso (ratka, 17. 12. 2008 14:30)

takovi ti hluboce verici jsou velice mili a prijemni lide. Mam mezi nimi pratele. A nikdy me nepremlouvali na jejich viru (jeptiska, jehovista, a Krestansky spolek)
Naopak, respektovali me.

Ahoj Satynko, (pevasa, 17. 12. 2008 14:29)

To je dost , že se ukážeš.
K stádu: O stádu se v žádném textu jakékoliv věřící skupiny nemůžeš dočíst, protože sama ta skupina je stádečko, které je něčím ovlivněno. Vírou, ideologií,... a to ne vždy v záporném slova smyslu.
S tou pokorou máš stopro pravdu

k fanatikům (pevasa, 17. 12. 2008 14:20)

Fanatik je pro mne člověk něčemu věřící , beroucí věc za jedinou správnou na světě ( až sem je to v pořádku) a bezohledně jí šířící ( to už v pořádku není). Kdo jí nebere je ...
Naopak hluboce věřící člověk si se mnou o věci popovídá, zeptá se zda o jeho víře chci něco vědět, a pokud řeknu že ne, zůstávám pro něj normální člověk s jiným názorem a nebere mne jako nepřítele.

Mám takové místo (pevasa, 17. 12. 2008 14:12)

kde vždy fungují Vámi popsané krásné pocity. Je to jeden kopec hned nad Orlickou přehradou. Tam to funguje vždy spolehlivě. Člověk je součástí prostoru, vesmíru,..., velice silně. Možná je to vyrobeno mou myslí, ale proč to nefunguje jinde, a že jsem těch kopců slezl? Je zajímavé, že jsem poblíž tohoto místa viděl toho "ducha", kterého jsem popisoval před časem u mne.

Ahoj Saty (ratka, 17. 12. 2008 13:14)

To jsem rada ze jsi nakoukla. Uplny souhlas s posledni vetou. Zalezi na tom cemu jsme SCHOPNI uverit. Vubec nepomuze chteni.
Ja taky nezazila nikdy pocity "osviceni" ve svatostancich nebo pri cteni ci poslouchani nejakych uceni. Spise u nejake cinnosti mimochodem. Najednou. Vyhrknou mi slzy do oci a placu jen tak stestim.

Hodnoty a vira urcite nejak souvisi. Nevim zcela jak. Prijde mi ze "cistenim a projasnovanim sveho nitra" se otvira nase vedomi. A "vira" pak muze do nas vstoupit.
Jaka to je vira - v co, zalezi (asi) na kazdem jednotlivci zvlast.

pro Radku a Pevasu (Saty, 17. 12. 2008 13:00)

Díky vám...to jsem si početla. Je zajímavé, že s Radkou se v něčem shodnu a v něčem ne, zato Petr, jako kdyby odpovídal za mne. S podledem na to, čemu je člověk ochotný uvěřit a co to s ním pak udělá, s tebou Radko souhlasím. Zajímalo mne vždycky takový to zmanipulovaný a stádní myšlení. Nahlédla jsem do různých učení...a nic. Teda u mne nic, žádná odezva. Mám asi trochu jiný způsob uvažování a myslím si, že s vírou v "NĚCO", to je jako s láskou.
Nepřivoláš si ji tím, že čteš zamilovaný romány a toužíš po ní. Přijde z čista jasna a na ten okamžik se nezapomíná. Cítíš se na jednu stranu nepřipravená, ale jsi při tom zaplavená štěstím. Tenhle pocit a víru v "NĚCO" nemívám v kostele, ani při čtení různých učení. Tenhle pocit spojený s pokorou mívám venku když se dívám na kraj pod sebou a nad sebou mám nekonečně hluboké nebe. Pokoru taky cítím, když vidím třeba babičku, kterou shrbil nelehký život a přesto se její oči se dívají vlídně a na tváři má úsměv. Každý máme jiný pohled na svět a proto hodnoty života vidí každý v něčem jiném. Záleží hodně na tom, čemu je schopen člověk uvěřit.

ale ted chvilu vazne (ratka, 17. 12. 2008 12:36)

Nekdy si rikam ze fanaticky verici si jiz svoji cestu nasel. Protoze pravdou se stalo to cemu uveril. V jeho hlave se to premenilo v to cemu veri. A k tomu slouzi vira.

Samozrejme ze pro okoli to muze byt obtezujici. Ale pokud nekdo chce cinit jen dobro a veri v jezise tak je to absolutne OK. Pro nej.Dokonce i verim, ze po smrti pujde nejkratsi cestou do raje ktery si vytvoril ve svoji hlave.

Ma to jeden hacek, kdyby mu nekdo namluvil ze zhresil a hned mu vylicil peklo, tak pujde po smrti supem do pekla. Pokud dotycny tomu uveri.

Tohle vsechno si vyrabime v hlavach sami.

fanatik je (ratka, 17. 12. 2008 12:21)

taky dobry :o) Jako odstrasujici pripad :o) A nejlepsi jsou populisti dogmatici, hehe :o)) Ti dokazi obratit slovem tele v brichu kravy.

Nikdy jsem nebyl (pevasa, 17. 12. 2008 11:53)

členem žádné sekty,strany, spolku (mimo rybářů - jinak nedostaneš povolenku), protože se, stejně jako Ty, nerad podvoluji něčímu hromadnému názoru. Názory jiných ale pečlivě studuji a pak si dělám svůj názor. V každé myšlence může být cosi podnětného a na bezmyšlenkovité přejímání cizích názorů nejsem , podle mého, chytlavý. Snažím se rozpitvávat cizí názory, protože mi chybějí kamínky do "mozaiky poznání" a nevím co s tím. Také Tvé názory mně pomáhají.Jediné co mě nezajímá , jsou názory fanatiků.... a ti sem teď zatím , bohudík,nechodí

jinak ja neverim (ratka, 17. 12. 2008 11:47)

na spoustu veci :o)) Pricemz na druhou stranu si umim predstavit jakoukoliv silenost.
Ale pokud je to v rozporu se zaklady logiky tak se pokusim chvliku to nejak placat jak by to teoreticky mohlo byt, kdybych treba tohle nebo tamto. A pokud mi z toho furt vychazi uplna kravina (paskvil) tak to pustim z hlavy a dal neresim.

videni sveta (ratka, 17. 12. 2008 11:32)

si stejne kazdy utvari sam. Vlastnim pozorovanim a hlavne zivotni zkusenosti.
A tak kdyz si v sobe utvori urcity nazor tak zjisti casem ze je tento nazor blizky nekomu jinemu. (treba buddhistickemu) Ale nemusi to vubec dostat nalepku nebo skatulku. Proste jen zjisti ze jini uvazuji podobne, ze jdou podobnou cestou. Ale dulezite je podle me to individualni osobni. Jkmile se nalepim na nejaky spolek tak je to v hajzlu. Protoze oni zacnou rikat vpravo a vlevo a to neni nic pro me :o)) A vymysleji si veci ktere ja treba jeste vubec v sobe nemam a tak je automaticky zase hodim do hajzlu :o)) Proste kazdy by mel jit tim svym. Ale o tom jsi Petre jiz psal.

A tak mijim ruzne spolky a sdruzeni a vubec mi to nevadi. Mijim pravidla ktere nejsou moje. Dr. Tomas me teba vubec nezajima, urcite ma zajimave myslenky,mozna jde podobnym smerem jako ja. Treba se casem sejdeme na tom samem miste. Ale jestli jeho zena do nekoho vstupuje nebo ne je pro me uplne irelevantni. Bezi to mimo me. A jestli je to mozne? Urcite pokud ten do koho vstupuje tomu veri. Pokud uveri ze nekdo do neho vstupuje. Prave ta vira (hluboke presvedceni) hraje nejdulezitejsi roli. V hlave probiha to cemu verime. Kdyz uverime ze jsme psi a mame ocas, tak se tim psem skutecne staneme. A i ten ocas (chlupate usi) uvidime v zrcadle. Budeme se sobe tak jevit. Jenze tak hluboke presvedceni lze ziskat jen urcitymvnejsim vlivem. Treba ze nam nekdo vylize mysl a nastrci tam svuj vzorec.
Vyhybam se ruznym spolkum a vim proc.

R: Z toho si nic nedělej (pevasa, 17. 12. 2008 10:53)

Tuhle jsem psal o mých neukončených snech (10 za dvě hodiny).Ty byly barevné, živé, i když se v nich vyskytovali dávno zemřelí.Také mívám představy, ty fungují ještě slušně. Jen se mění jejich náplň... Dříve měl člověk k těm představám mnoho důvodů, ale se stárnutím ... Už ani ty představy nejsou jako za mlada.
Ten pocit prázdnoty někdy přichází při experimentech. Také si někdy připadám jako bych vypustil veškeré myšlení, ale to je přece také jedna z meditačních cest.
Jako blázen si připadám už dávno (když jím jsem - chápu realitu). Z toho si nic nedělej. Jak jsi správně napsala v předchozím: máme nastavené filtry na nějaký standart. Někdy se do těchto filtrů sami nevejdeme a pak si připadáme, jak si připadáme. To se ale spraví.Neboj

Buddhistické učení (pevasa, 17. 12. 2008 10:40)

je mi velice blízké.O něco takového se pokouším. Je mnoho cest a málo jich plně vyhovuje pro nás. Zkoušel jsem se oprostit od ega různými způsoby, došel k "českému buddhismu" Tomášových. Pak zjistil na netu, že nežili tak jak kázali (může být pomluva méně úspěšných),napadla mě myšlenka zda po odevzdání ega nebudu loutkou v něčích rukou,zda je mým úkolem zde se ega zbavit a napadá mne tisíce jiných myšlenek. Ano, tam se mluví o témž, co říkáš Ty. Je to skutečně zajímavé, ale trochu z toho mám strach.
Dr. Tomáš mluvil o vstupování "do těla" druhých, což dokázala jeho manželka. Co, podle Tvého do to druhého těla vstupuje? On zase z těla prý dokázal vystoupit. Co vystupuje? Mysl?

Ratko, (pevasa, 17. 12. 2008 10:22)

duchovno říkám tomu na co si nemohu sáhnout: myšlení,vnímání,...,nemyslím tím žádné duchy (duchařina).Duší nazývám to živé v nás, teda život, to co z těla odejde smrtí.U té upadlé ruky má prý člověk pocit, že jí má stále. Její ovládání nezaniká, ale nic už neuchopí, ztratila "živost".Nejde o to, že jí vidím, ale že mám snahu jí stále ovládat i když jí nevidím.
S tou tvorbou světů máš asi pravdu, ale píšeš o zápisu události a odhadu dalších. To je přeci cesta odněkud někam, na které si, pro bližší určení děláme časové značky, abychom se mohli dorozumět. Jinak super myšlenky. Nad tím zrcadlem budu muset zapřemýšlet, protože obraz zrcadla může vnímat i jiná osoba, což je způsobeno úhlem odrazu.

dnes jsem (ratka, 17. 12. 2008 08:05)

Dnes jsem se vzbudila ve 4 a jiz jsem neusnula. Zvlatni je ze se mi v hlave neurodila zadna myslenka. Jen prazdno a divny pocit. Ze neco neni v poradku. Zebych byla blazen?
Vzpominala jsm jake jem mela kdysi krasne fantazie, nadherne barevne sny, jak jsem se radovala v hratkach se svojimi predstavami.
Ted mi doslo ze jsou pryc a ja nevim jak je privolat zpet. V hlave mam sede sero. NIC.

clovek se (ratka, 16. 12. 2008 13:24)

samozrejme pak pta zda muzeme menit "realitu". Zasahovat do ni tak aby hrala pro nas nebo pro lidi ktere mame radi.

Samozrejme ze za techto okolnosti je mozne realitu menit. Kdyz zmenime "svuj svet", pochopime jak funguje. A dokazeme nasi mysl/vedomi spojit s mysli nekoho jineho muzeme (mozna) vstupovat do jeho sveta (jeho mysli). Ale to neni zadna duse. To je otisk/informace. Otisky se muzou navazovat, kombinovat, synchronizovat, prijimat dalsi.

Buddhiste veri na jasne svetlo. Veri ze ten kdo rozezna jasne svetlo jako podstatu, pozadi na kterem behaji vsechny ty obrazky a otisky ten nalezne svuj domov. Je to vakuum? Prestane byt stvancem staleho kolobehu. Ja nevim zda tomu verit. Je to teorie. Ale ma to celkem logiku. Beha dokola furt to co vytvari svuj svet. Svoje zavislosti/afinity ktere ho pritahuji k sobe.

ja vim (ratka, 16. 12. 2008 13:07)

ale na tvuj argument, ze ruku vidis a tedy musi existovat nemam zadny protiargument. NIc se k tomu neda rict :o) Ja neverim ani na dusi nebo duchovno.
spise energeticke pole, ktere se vytvari kolem poli tveho tela (vcetne ruky). Jak tohle pole funguje, zda se zesiluje nebo synchronizuje s jinymi poli, jake jsou informacni vztahy se muzu jen domnivat a odhadovat.
Pokud budu opet vychazet z mikrosveta a nemam duvod neverit tomu co nabizeji fyzici, tak "obrazy" v zracadle ktere jsou nam nabizeny si vytvarime sami nasimi filtry a funkci mozku. A ze jsou ty filtry u ruznychlidi velice podobne? Jsou prece tisici a tisici let interakce doladene a naladene na stejnou "vlnu" :o)) Behem zlomku vteriny si vytvorime v mysli svet velice podobny svetu jineho "souseda". Rozjizdime beh casu a prostoru nasi mysli. Tim ze pozorujeme tak vlastne tvorime v ten moment nas svet. Minulost si ukladame do pametovych bunek a budoucnost odhadujeme z toho co je tam ulozene. A zda se nam, ze bezi neco odnekud nekam. Pricemz je to porad jenom TED. Mimo cas a prostor. Ta noha se urizla v urcitem momentu. Ale jiz behem vteriny to je jen zaznam v pameti. Kdyz umres tak zbyde zaznam prozitku. Hruza. Kteru si odnasis sebou jako pole nebo smireni a poznani. Zbyde zaznam tveho vnemu. Absolutni. ZAznam informace. Rozdeleni do casovych useku je vlastne jen nasi volbou, okamzitym zamerenim pozornosti. Kdybychom byli mrtvi a nekdo nam rezal nohu tak se nam to do vedomi nedostane. Otiskne se to tomu kdo nam ji rezal nikoliv telu s odrezavbanou nohou. Vnimame a otiskujeme si svet. My jsme pak tim svetem. TEn otisk co zustava je svet jak ho vnimame. Ten otisk (informace) se vtiskuje do neceho. Nekam. Treba je tato informace pak vyvrhnuta jako reikarnace. Anebo ne. Podle toho kam se vtiskla.

Ahoj Ratko, (pevasa, 16. 12. 2008 12:32)

špatně jsem se vyjádřil. Klidně piš dál ať je o čem uměně komunikovat. Už se těším. S Tebou se dá , protože jsi za každé situace slušná i když se s oponentem neztotožňuješ.Snažím se o totéž.....

Ahoj Petre (ratka, 16. 12. 2008 12:17)

Taky dik :o)

Ratko, (pevasa, 16. 12. 2008 11:28)

Začnu od nejstaršího Tvého příspěvku: Ano s tím souhlasím. Jen bych napsal, že žádný člověk v laboratoři nedokáže. Já myslím stále, že nejsme nejdokonalejší ve vesmíru. Pro skokovou evoluci hovoří, že nebyl nalezen jediný mezičlánek mezi větvemi stromu života.Jinak souhlas.
S druhým souhlasím bez výhrad. Není pravda , že mysl a vědomí má jen člověk a vyšší tvorové. Souhlas.
K třetímu: Představuji si, že když lezli ti první tvorové z vody a začali se měnit v ptáky, tak byli určitě vejcorodí, jako jejich předchůdci.A hle, začínají vznikat živorodí vyšší tvorové. Proč u ptáků nezůstal ani jeden druh, jako je tomu u plazů (i když tam se nejedná o pravou živorodost)? Třeba jako ptakopysk u savců? Proč se ptáci také nestali živorodými, když je to určitě výhodnější pro ochranu před predátory. Rozdíl mezi oběma ústrojími je přece tak propastný, že snad souběžný vývoj není možný. S tou slepicí to byl příklad. Kdyby se vyskytla živorodá, byl by to jistě jiný druh.
Ve čtyřce říkáme oba totéž.Já tomu říkám skok, Ty vyloupnutí se. Ono to ani jinak při kombinaci kódu DNK jinak být nemůže, protože ta kombinace je kombinace.To přece značí, že změníme pořadí jednotlivých členů tohoto mnohočlenu. Ta změna ale nejde udělat prolínačkou, jako v biografu, to by nebyla kombinace, ale vývoj.
K pětce: Jak už jsme si říkali, toto povídání je náš způsob myšlení, náš postoj k životu. Byl jsem kdysi také v poloze , o které píšeš: vše je iluze. Ono je to pravda jen částečně. Toto, podle mne, platí jen o duchovní složce života. My ale žijeme také fyzický život a tam jsou ty prožitky skutečné (když přijdeš o ruku již nikdy do ní nic nevezmeš i když duchovní složka ji má stále zabudovánu na svém místě. Přišla jsi o fyzickou a ne duchovní ruku). I to musíme brát v potaz. Ty prožitky pak pociťuje ta duchovní složka. Pro ni to už iluze je (ona svou ruku má). Nesouhlasím, po úvahách, s tvrzením o skutečném já kdesi hluboko v nás. Na tomto světě jsme celkem, tedy tělo i "duše". Ta pak po smrti má, podle všech nauk, splynout s absolutnem, ale to přece už nejsem já , ale my....
Díky za pokec.Dobrý.

nemuzu zde (ratka, 16. 12. 2008 10:26)

vysvetlit svuj pohled na svet, protze to jednoduse neni sdelitelne.
My sami a to co vidime je jedno a to same. Totez. Vsechno bezi pres nasi mysl. Mozek to filtruje zpusobem, ktery zajistuje shodu zdanlive oddělenych mysli a tim i nasi dusevni rovnovahu :o)) Ale vsecno co vidime, citime, zazivame je jen iluze. I nase sny jsou iluze, a pokud nekdo ovlivnuje skutecnost ritualem (magii) tak je to taky iluze. nekdo se v ty iluzi umi celkem dobre hybat :o)) Ale porad se pohybuje v zavoji. ovlivnuje opet jen iluzi. Svet jak ho zname je fajn a muze byt celkem vesely. Zalezi jak ho vnimame, jak prozivame, nase reakce :o)) nedavno jsem cetla, ze kazdy zivy tvor emituje elektrony. Zdanlive z niceho. Jsou to ty otisky? Informace nasi mysli?
Zdravim.

Bandy (pevasa, 13. 12. 2008 23:06)

Jak už jsme si kdysi povídali, je Darwinovo učení pouze teorii, jak ho on sám označil a některé části sám zpochybnil. Za stejnou ba horší teorii považuji náboženství, které nepoznané nahrazuje bohem(bohy). Vycházejme ze současného poznání:Každý organizmus má DNA či její varianty a změnou části tohoto kódu se mění i vznikající tvor. Už si nepamatuji kolik je rozdílných položek tohoto mnohomilionového kódu rozdílných mezi šimpanzem a námi (snad 80 nebo méně). Pokud tyto položky změníme, šimpanzice porodí člověka. Myslím, že je to otázka realizace do 100 let. Nyní je to neetické. V přírodě se to však nikdy nevyskytne, proč? V kódu jsou pevně zablokovány změny na úrovni druhu rodu..., obměňují se pouze na úrovni jedince. Může se krávě vyjímečně narodit tele s dvěma hlavami, ale ne dvouhlavý drak, myši myš se třemi nohami, ale ne s křídly a snášející vejce. Proč to nejde dnes a dříve to podle evoluce šlo? Proč druhy vymírají a nepřizpůsobují se prostředí, jak je nám výběrem evoluce naznačováno? Vím, že to bude složitější,ale co v důchodu dělat, tak se nad tím zamýšlím a hledám v teoriích skuliny....

Saty (Bandy, 13. 12. 2008 15:33)

Každá teorie může mít otazníky.
Tudíž i Darwinova. A nemožnosti
jsem tam neshledal. A to jsem si
na hledání dal záležet. A tak trochu
nerozumím, proč by se Darwin měl dát
stejnou cestou jako církev. Zatloukat
pravdu. Byl přece jejím hlavním oponentem.
On první tvrdil, že to nebyl Bůh, kdo
stvořil člověka.Nemám velkou důvěru
v mnoha případech ke starým textům.
Úvahy pana Danikena jsou velmi snadno
zpochybnitelné. Představ si, že nějakou
náhodou se skupina číňanů v době před našim
letopočtem dostala na území Evropy. Nemohli
je domorodci šacovat na lidi "od jinud"? A to
nevím, jak lidi z hvězd. To, že hvězdy jsou
kosmická tělesa staří sumérové teprve objevovali.
To ještě slunce kroužilo kolem země, která byla
placatá a stála na krunýřích čtyř želv. No a ty
nesmazatelné stopy vesmířanů ? Jaké stopy.
Kterou z nich nejde logicky vysvětlit? Že by
tunguzský meteorit byl jaderným útokem marťanů
na Zem ? Díky nedokonalému poznání lidé si
mnoho jevů vysvětlovali různě. Viz
"Hic sun leones" u bílých míst na
starých mapách.Tajemné kruhy v obilí.
Snad tomu nevěříš, že jde o zásah
jiných civilizací. Pan Daniken ano.
A zbohatl na tom.

pro Bandy a čaroděje (Saty, 08. 12. 2008 16:26)

Mnooo, s tím Darwinem mi to připomíná jako když zaplácnem něčím díru, kterou na nás fouká. Nevadí, že je to vachrlatý, hlavně že jsme to něčím zaplácli. Nevíme si s něčím rady a Darwinova teorie je aspoň něco, čeho se můžem chopit, jenže by nesměla mít tolik otazníků a nebo přímo uváděných nemožností. Já bych se vydala cestou vzpomínek na minulost a pořádně probrala nekanonizované a neprávem opomíjené spisy. je to na dlouhé vyprávění, tak jen v kostce: Při popisu událostí, které se odehrály na samém úsvitu historie Země, mnozí autoři používají
citáty z Bible jako důkaz navštěvy \"bohů\", kteří navštívili naší planetu a zanechali
tu nejen nepřehlédnutelné stopy své existence, ale postarali se i o existenci nás - lidí. Tyhle nápadné stopy po mimizemské návštěvě se dají najít zvlášť ve Starém zákoně, ale jsou vzpomínány i apokryfní spisy jako Kniha Henochova,
Kniha Ezdrášova, nebo dokonce i některé Žalmy či Kniha Makabejských. Nelze přehlédnout, že nejstarší Starosumerské báje popisují detailně návštěvu lidu Anunnaki, \"těch, co přišli z hvězd.\" Církev všechno řádně prohlédla a nekanonizovala nic, co by mohlo potvrzovat návštěvu mimozemské civilzace. To, co pro ni nebylo vhodné, mělo skončit v zapomění. Já sama dávám stranou to, co považuji za zcela nemožné, i když je to zatím to jediné, co bylo lidem podáno jako vysvětlení k vzniku člověka a dávám prostor zcela jiné možnosti.

Re" Rád čtu" (Bandy, 04. 12. 2008 17:08)

Nemohu se zbavit dojmu, že bys měl číst ještě víc.Tvé úvahy se staví na nepřliš přesně určených předpokladech. Vraha bych definoval jako člověka, který má v úmyslu připravit někoho o život a docílí toho. Jestli nedocílí není ještě vrahem. Jen se o vraždu pokusil.Náš právní řád to kvalifiikuje stejně, ale on hodnotí společenskou nebezpečnost. A jestli někdo připraví někoho o život i když to nechtěl, nejedná se o vraždu. Je to zabití. No a k těm milovníkům. Mým snem v milostném životě bylo docílit 50 procentní úspěšnost. Zdaleka jsem se k ni nepřiblížil. Vždy bylo víc těch, které řekly ne.No a stím umělým vypěstováním jsem spíš blíže uvěřit Darwinovi.

všem miloučkým (rád čtu, 02. 12. 2008 17:25)


Saty ty lumpíku,že ty moc ráda svádíš nás muže,je to jasné.
Mnoho lidí bere tvůj názor jako pravý,ale,ty jsi človíček mladý a příliš hezký na takovéto ůvahy,vrah je člověk donucený k něčemu co asi nechce,milovník je muž či žena která něco chce a většinou toho dosáhne,vrah nikoli.
Nový názor je že jsme uměle vypěstovaný,je to možné?
Můj názor je ten že sem nás někdo dosadil ale v rámci pokusů kterak se tento živočich bude vyvýjet.
Lze ale i též říci ta naše věčná touha o to cestovat tam mezi hvězdy,tam asi najdeme odpověd na naší věčnou otázku.
Mi všichni tady už budeme cestovat tam na obloze mezi hvězdami až první posádky přistanou na planetě naší soustavy.
Co si o tom myslíte.???????????????

Monice (Bandy, 30. 11. 2008 23:08)

Já nevím, jestli je dobré, že nám maminky všechno neřeknou. A jen maminky ví, proč to tak je. Něco málo chápu. Jsem Tata.

Bandymu (Monika, 30. 11. 2008 21:55)

Jediněěě? Nóóó, že by to nevěděla ani maminka? A maminky toho vědí opravdu hodně. (bodkočiarka)

Saty (Bandy, 27. 11. 2008 22:28)

Vzpomínám, jak mi maminka vyprávěla, jak jsem byl vržen do tohoto světa.Prý to provázeli dva zážitky. Jeden příjemný a jeden příjemný až posléze. Nepamatovat si prenatální život není amnézie.Amnézie je ztráta paměti. A ztratit to co jsem ještě neměl asi nejde. Jsou výjimky. Pan Salvator Dalí mluvil o tom, že si pamatuje intrauterální život. Hold génius.
Jestli nás sem vrhla jiná civilizace jako předvoj, maminka by mi to řekla. Nikdy mi nelhala.Jediněěěě ???

xxx (Monika, 24. 11. 2008 18:44)

Tak mě napadlo,když já jsem tvor, ty seš tvor, on je tvor, z toho vzniklo pravděpodobně slovo ztvořit, tak co nebo kdo je vlastně netvor. Ten nebyl ztvořen? :-D

pro rád čtu (Saty, 18. 11. 2008 08:23)

Jsi zřejmě veliký optimista. Věřit v dobrotu lidí a ženskejm...(nadsázka). Ve víře v jedno nebo druhé, doporučuji opatrnost. Spíš by sedlo, že lidé až na výjimky, nejsou v jádru zlí a ženský? Umí být skvělé herečky, tohle jim neupírej.:-D Jestli jsme odněkud přišli, mne vůbec netrápí. Jsem tady a žiju tenhle život. Sleduju a časem přicházím na to, že ráj i peklo existuje...je tady na zemi. Země je nádherná a je to ráj pro život člověka, ale ne pro každého. Zloději a vrazi žijí v tom ráji s námi a dokážou z toho ráje udělat mnohým peklo. Jsou místa, která jsou samotná pro lidi peklem, jsou místa, kde se střílí a zabíjí. Jestli jsme předsunutá kolonie mezihvězdné civilizace jak píšeš, pak jsme opravdu pestrej výběr, kterýmu bych na vysvědčení dala z chování za 3.

pro Bandy (Saty, 18. 11. 2008 07:57)

Jasně že jsme každý tvorem, někdo taky potvorou, nebo potvorem::-D Jestli jsme sem byli hozeni odněkud, nemusíš bezpodmínečně o cestě, nebo dopravním prostředku nic vědět. Ona taková amnézie ti dokonale vygumuje mozek. To je takové okno, jako když to přeženeš s pitím, pak si taky za Boha nevzpomeneš, co jsi dělal a kde jsi byl, ale následky činů, které jsi tou dobou udělal, někdy pocítíš docela citelně.

Re na :"ženám". (Bandy, 16. 11. 2008 22:22)

Nerozumím pochybnosti o slovu "tvor". Tvor je v češtině označení pro jedince jenž žije nebo žil. Jak tedy nebýt tvorem ? No a pokud jsem byl přepraven jako předvoj, asi bych o tom něco věděl. Asi bych měl nějaké pověření, nějaký určený cíl. Kdo by mě sem poslal jen tak.Bez instrukcí. A jistě bych si pamatoval, čím jsem jel.

Blance z Moravy (Bandy, 16. 11. 2008 22:12)

I ti, které milujeme sestárnou a zemřou. Ono de s tím počítá. Proto většinou jsou slzy jen jako. Patří to k pohřebnímu folkloru. Jestli je starý člověk dlouho nemocný, nepohyblivý, nesoběstačný, pak jeho úmrtí může pro okolí být úlevou. Smutek se dostaví. Jen jeho intenzita je jiná. Stejně jako se nemusíš stydět za slzy, není důvod vyčítat si, že netekly.

pro všechny a zároven pro nikoho (blanka z moravy, 13. 11. 2008 07:30)

už zas sa probouzím úplně vyčerpaná,není to s přepracovacování ale s toho co mě ještě čeká,byla jsem před dvouma týdnama na pohřbu svýho dědy a připadala jsem si jako blbec jelikož mi neukápla ani slza a přitom sem ho měla ráda tak blbě sem si vážně nikdy nepřipadala,žádám někoho o vyjádření k to mu

ženám (rád čtu, 11. 11. 2008 18:54)


Je moje velké přesvědčení o dobrotě lidí,miluji ženy které nic nepředstírají ani nehrají,miluji krásu jak těla tak ducha protože duchovní síla se obrazí na povrchu jako v zrcadle.
Omlouvám se že jsem vám neřekl dobrý den,víte jednou jsem se začetl do povídky a napadlo mi že vlastně LIDÉ,na této planetě jsou krásní,nikdo není zlí a nedobrý,ale proč je tedy tolik zla mezi námi?
Kněží nám budou povídat tresty BOŽÍ,jiní řeknou nenávist a lakota,závist,toto jsou vlastnosti vyspělích tvorů,tedy nás.
Kdysi dávno jste tu měli polemiku o tomto slově TVOR,co myslíte lze nás takto nazvat?
Také jsem se zde dočetl že jsme přišli z hvězd,jsme předsunutá kolonie mezihvězdné civilizace,je to pravda ?
Tam co jsme žili jsme buřiči,zloději a vrazi,tady jsme ale něco jiného,tady jsme lidmi ale vše ostatní nám zůstalo,budu moc rád když mi to někdo vyvrátí ale opravdu důvody prosím.
Jste milé dámi a proto vás miluji.

Blance (bandy, 24. 10. 2008 19:31)

Jsem rád, že to takhle dopadlo. Držím Vám oběma palec.

díky za krásná slova vám dvou (blanka čaroději a bandymu, 24. 10. 2008 07:40)

mám zatraceně dobrou náladu nikdy bych svýho kluka neopustila jen proto,že mě 1 za 2a půl roku co s ním jsem,on je pro mě vším,každý den se navzájem podporujeme a většinou je na ústech smích,každý jednou za čas vypění i já to umím ,jen bych nikoho nenapadla jen proto,že chcete někomu pomoci.jinak fakt hezké psaní máte.Mějte se zatím a mějte každý den úsměv na tváři i kdyby vás něco trápilo.

pro "rád čtu" (Saty, 22. 10. 2008 12:26)

Nic není náhoda milý neznámý. Přišel jsi sem už jen proto, abys nám napsal svoje pocity. Není mnoho lidí, kteří pochopí smysl webu, ale za každého kdo pochopí, tedy i za tebe, jsme rádi. Každý komentář je nám radou a pomocí a oplácíme stejným, pokud můžem a umíme. Jak jsi sám určitě poznal, každý je tu svůj a vzájemně se respektujeme. I přes různost názorů tu má největší převahu přátelství. Jsme rádi, že se chceš a budeš vracet a snad možná nakonec i zůstaneš. Hezký den.

dobrý den (rád čtu, 22. 10. 2008 11:15)

Prominte mi prosím že jsem vám sem něco napsal,na tento veb jsem se dostal náhodou a to dosti velkou náhodou.
Byl jsem moc překvapen jeho úrovní a vedením ,málokdo chápe tu sílu která jde z tohoto vebu,jsou zde lidé kteří ví o čem píší a spolu se svým životním krédem to spojují.
Mnoho vás je zde proto aby nalezli sílu postavit se nepohodám v sobě,je zde k nalezení mnoho cených rad a ponaučení,máte tady dosti přátel kteří jsou ochotni pomoci a podati pomocnou ruku.
Jsou zde lidé kteří dokáží naslouchat a mlčet,mají ten zvláštní dar který nemá každý,nikoho nesoudím ani neponaučuju,nikomu neříkám aby dělal něco jinak,protože každý z vás na to jak má jít přijde úplně sám.
Je zde mnoho cest a mnoho směrů,proto si každý z vás vybere tu svou vlastní cestu,jen a jen tato cesta je jeho vlastní,tato cesta ho dovede až tam na konec který očekává.
Jsem moc rád že tento veb je,určitě se sem zase vrátím proto vám budu držet oba palce.

Holky (bandy, 16. 10. 2008 14:54)

Je vidět,že tata je užitečný. Poradíte si se vším.

Monice (Saty, 13. 10. 2008 09:48)

Ukecat PC je nadlidskej výkon, mně se to teda nikdy nepodařilo. Když kleknul, tak jsem musela pokaždý požádat o odbornou pomoc. Jsi čarodějka, to je bez debat.:-DDD

xxx (Monika, 11. 10. 2008 23:12)

Tak jsem ukecala www. stránky, že se mnou začínají komunikovat. Zatím pomalu, nic neuspěchat. Našlapuju opatrně, ať mi to zase nespadne. Pa všem:-)

Blance (čaroděj, 02. 10. 2008 21:29)


Naše kamarádko,máš před sebou nelehký úděl a cestu,tato cesta je ti určena už v té chvíli kdy se narodíš.
Pro tebe je nejlepší mít zdravej rozum a pochopit co jsi prožila a co budeš muset ještě prožít pokud zůstaneš dále onou ženou kterou jsi doposud.
Víš žena je úžasně silná,dokáže ohromně moc věcí a přitom je ještě oporou nám mužům.
Ale takovou oporu jakou poskytuješ doposud tak to není myšlené,tuto oporu zapomen a nechtěj už jí nikdy provádět.
Držím ti svoje prsty aby jsi dokázala sama sebe přesvědčit že máš tu obrovskou sílu postavit se utrpení ve kterém nyní žiješ.
Bude ti trvat nějakou tu dobu nežli budeš schopná a ochotná přijmout to co píšu,ale ta doba je na cestě a přijde v noci když budeš spát,ráno až se vzbudíš budeš velmi silná a dokážeš jít novou svou cestou.
Je to moje přání a moje touha tobě moci pomoci.
Děkuji tě.

Bandy (čaroděj, 02. 10. 2008 21:20)


Oba máme pravdu,jenom v něčem se lišíme.
Uvědom si že pokud tebe bude někdo ponižovat a bude ti omýlat různé nechutnosti dokola tak t+ě to přestane bavit a dáš mu přes hubu.
Ale stojí tu otázka ,,,,dokáže Blanka najít tu sílu a dát mu přes držku,?
Víš ono je hrozný slovo pomsta,ale když najednou ten opilec nebude mít vypráno,uklizeno,navařeno nebude nic v lednici ani v komoře,tak potom možná pochopí co stratil-možná!
Ale pokud bude lízat si rány své v koutku tak prohrála svůj vlastní život a svoje štěstí,zůstane jednou provždy tou podřadnou nickou,se kterou si ten druhý dělá co chce.
Děkuji vám.

Čaroději. (Bandy, 22. 09. 2008 13:19)

Máš samozřejmě pravdu. Jen v lidských vztazích se jedná o poněkud jiné věci.To není útok a obrana v pravém smyslu. Jestli je jasné, že se vztahem nejde udělat nic než jej ukončit,pak je nutno to udělat rezolutně a okamžitě. Jenže je nezbytné, zejména pro citlivější osoby vylízat si někde v koutečku rány. Každý rozchod bolí. Trpělivosti tady není nikdy dost. A pak jít novou cestou.
Pokud si yslíš, že nový vztah je cesta do nového průseru, nemýliš se. Ale nezkusit by bylo bláhové.
Jsem rád, že o máš o Blanku nemenší péči jako já.Doufám, že se nám společně podaří, že si sama najde tu správnou cestu. Zdravím Tě, chlape.

bandymu (čaroděj, 21. 09. 2008 11:40)


Odpust příteli ale asi si nerozumíme,oba chceme to samé ale oba to myslíme jinak.
Žádná cesta tupě dopředu,ale cesta která tě vede od zla a ponížení,to není tupost ani zbabělost ale zachování své vlastní hrdosti,co uděláš ty pokud se ocitneš na jejím místě?????????????????????
Bolest nebude pokud tam není příčina,zažil jsem něco podobného a nemám pro to omluvu.
Myslíš si tedy bránit se ,ale jak?Čekat na nový úder a potom něco udělat ale co?
Bolest je předstupen pochopení,pochopení sebe sama,snášení bolesti ale patří jinam,ty sám určitě nechceš snášet bolest,ona také už nechce snášet bolest a ponížení,doslova ponížení a to od vlastního muže kterého milovala,kterému věřila a to vše se rozsipalo a ona má čekat a přejít do obrany ale proč?
Naděje na to že bude jiný není,naděje na to že jí bude ponižovat ale tady je,tak co si má vybrat,co si vybereš ty?
Prominte že jsem to takhle napsal ale jinak nemohu a pevně si zatím stojím.
Nic nemám proti tobě Bandy ale pokud jsi soudný a to jsi tak jí to nerad.

Čaroději (Bandy, 20. 09. 2008 20:14)

Promiň, příteli, ale mám pocit, že se pokoušíš otupit ostrý hrot reality.
Cesta jít tupě vpřed nevede nikam. Nikdy nevíš, jestli si Ty tím lepším. Já navrhl jít do obrany po dobu než bolest odezní. A ta se dostaví zaručeně pokud už není tady. V térto fázi je nutno obstát se ctí. Čas léčí. Pokud se tato fáze neuspěchá, otvírá se nový prostor. Tak jsem to myslel já.

Blance (čaroděj, 18. 09. 2008 13:24)


Pokud mi dovolíš tak jenom málo,pochopit druhého je těžká věc obvzláště když o to nestojí.
Bandy to napsal velice moudře a citlivě tak to bych ho citoval,ale odemne,život tě dal sílu kterou jsi uplatnila proti sobě.
Víš mnoho filozofů říká vždy je něco jako naděje,proto využij toho malého zbytku a doslova uteč,najdi si ve své mysli důvod útěku a jdi.
Já čaroděj říkám,osud tvůj se naplnil,je nyní na tobě jak s tím zbytkem naložíš,použij svoje zkušenosti a udělej to nejlepší co umíš,změn se v motýla a jdi hledat ten květ který pro tebe začal kvést.
Nevracej pohled dozadu ani do stran,jdi kupředu tam na tebe čeká ten rozvitý květ,jsi dítě které se topilo a našlo pomoc,pomoc samo v sobě,krutost je znakem strachu,ten kdo krutost dává je sám pod obrovským tlakem strachu.
On se bojí toho že jdeš pryč,proto se opíjí,on tě vidí odcházet a proto se bojí,bojí se samoty protože to je jeho zkáza.
Pokud se nedokážeš oprostit od toho že mu poskytuješ zázemí tak se pořád bude opíjet,ale bude jiný druh opilství,agresívnější.
On tě chce mít ale zároven nechce aby jsi ho vyděla takového,jde pořád o strach,je to čímdále horší a bude to ještě horší.
Promin že jsem toto tak napsal,ale vidím o trochu dále jak on,vidím tvůj strach a obavu,lásku to slovo a pocit jsi už dávno pohřbila a ted je jenom prázdnota.
Držím ti oba palce a vím že uděláš dobrou věc.

Blance (Bandy, 18. 09. 2008 05:05)

Pokusit se někomu fyzicky ublížit je skutečnost, kterou odmítám vstřebat. To mezi lidma, kteří s i nejsou moc blízcí. V partnerském vztahu je to jasná deklarace toho, že vztah se už nekoná. Prostě není v něm vzájemná úcta. Opilý můžu vymlátit hospodu a urazit přítele. Svou partnerku ne. To nikdy. A když tak už mou partnerkou není. Já mám zvláštní slabost, že nikdy jsem nebyl schopen ani plácnout své dítě. U vnuků je to stejné. Jejich maminky mě můžou vytočit. A ve mně je víra, že to nebylo úmyslně.
V Tvém případě není lepší řešení než rozchod. Už se to nespraví Tvůj partner si Tě neváží. Ty zase nemůžeš věřit jeho řečem o lásce. Stál před zkouškou a neudělal ji. Z toho plyne, že škrcení může přijít kdykoliv příště. A nikdy nevíš, jestli nepřitlačí víc. Pobuď si raději chvilku sama, oplač to a nový chlap se najde. Možná dřív než čekáš. Opět cituji svoji maminku:"Za jednoho posranýho, deset opucovaných." A ještě:"Neutíkej za autobusem. Vždy přijede druhej."
Pro tyto těžké chvilky Ti držím palce.Vím, že teď se Ti zdá, že všechno padlo, že není důvod cokoliv dělat.Že ten, pro kterého si chtěla být hezká, ten kterému si chtěla dělat radost toho není hoden. Jestli budeš chtít, pohovořím s Tebou, pofoukám bolístku.Drž se .A buď hezká pro nás ostatní kluky.

myslim ze je celkem blbe (radka, 16. 09. 2008 17:04)

skrtit zenskoui za to za co moze. Ty taky skrtis sveho muze Blanko? Aby to bylo vyvazene...

blanka z moravy pro bandyho, (něco co bych ráda věděla co si myslíš, 16. 09. 2008 08:52)

uplně mně dnes děsí pocit když přítel se opije a chytí ho vztek ,skoro člověka zabije,škrtit ženskou za něco za coí nemože je nespravedlivé,ještě mě bolí krk co si o tom myslíš není to jak žít na nic a pro nic a to sem nic špatného neřekla ani neprovedla ,jak seš na tom -taky se ti něco podobné sta\lo

Saty (Bandy, 15. 09. 2008 20:27)

Nějak tak to může být. Já jem myslel na chvíle, kdy slova není potřeba hledat. Prostě jsou navíc jsou zbytečná. Když jsem balíval holky, fungovala věta (sám jsem si ji vymyslel) :" S tebou bych rád pomlčel." A pak "S tebou by šlo krást koně". To jsem nevymyslel. To je z nějakého filmu.

pro Bandy (Saty, 15. 09. 2008 11:44)

Máš pravdu Bandy, nejhezčí chvíle jsou ty, kdy nenacházíme slova, abysme mohli vyjádřit to, co cítíme.

Čaroději. (Bandy, 14. 09. 2008 20:11)

Zvláštní věta. Neumíš mlčet beze slov. Nejhezčí chvíle mého života jsou v mých vzpomínkách ty, kdy se beze slov hovořilo.

pro čaroděje (Saty, 13. 09. 2008 15:42)

Každému se nabízí ruka, stačí jí přijmout. Každý má svůj maják v životě, jen se nesmí k němu točit zády.
Už víš víc věcí, které jsi dřív nevěděl a tak to má být.

čaroděj (d.a.sha,, 12. 09. 2008 12:55)


Už nemlčím ale i mluvím,poznal jsem že neumím mlčet beze slov.
Jsi hodná že jsi to napsala já se bál tmy,je tmavá a hluboká a ty jsi vedla mne a sebe tam kam jsme došli.
Saty nám potom posvítila ohněm v dálce abychom nezabloudili,za to vám oběma moc děkuji.

pro ady (Saty, 08. 09. 2008 01:05)

Jsem ráda a díky za písnutí.

klobrc dolů (ady, 07. 09. 2008 13:11)

hej tak to je hafo mas mocky hezouckou stranku a ta hudba k tomu jeeee fakt moc hezky:-)

čaroději (d.a.sha, 06. 09. 2008 22:28)

Nemlč já s tebou mluvím;-)

Bandy (čaroděj, 05. 09. 2008 21:28)


Mlčím ,ale zatím nic,nikdo se mnou nemluví.

Čaroději (Bandy, 04. 09. 2008 16:26)

Mlč jestli nevíš, nebo nemáš co říct. Tak se domluvíš nejrychleji,říkavala moje maminka.

Saty (Bandy, 31. 07. 2008 00:30)

I Morčata poslouchám. Není to v nich.Oni jsou docela bystří hoši. Jen se tržně snaží zasáhnout vkus posluchačů. Ti jejich jsou opravdu vybíraní.

pro Bandy (Saty, 26. 07. 2008 10:16)

Dík za ten superlativ tato, beru to s rezervou...ono se říká, že rodičovská láska je slepá, ale i tak tě mám ráda. Tvoje mluva mě sice trochu zarazila, ale pak jsem si uvědomila, že to mohlo bejt horší, - taky jsi mohl poslouchat místo Svěráka Morčata na útěku, to by tady pak byl ten pravej bigbít.:-DDD

Saty (Bandy, 24. 07. 2008 12:40)

Není jest stejno zda světlovlasý muž či plavá žena. Viz Brad Pitt nebo Robert Redford. Žena světlých vlasů je významný zjev i když kráčí luhem. Závist¨k jejich sličnosti u těch snědších způsobila, že inspirovaly mnohomluvce k pomluvě, že zlatý vlas hloupost nese. Má dcera je zřejmým opakem. Moudrostí a laskavosti sluje ač ďábelské nosí jméno.
Kdyby se Ti zdál podivný můj slovník, pak je to tím, že poslouchám úžasnou věc. Svěrák čte Staré pověsti české. To Ti je holka bigbít. Já stojím na zastávce a nechám si ujet autobus, abych ten příběh slyšel dokonce. Božííí a hustýýý.

pro čaroděje (Saty, 19. 07. 2008 01:00)

Čaroději, je vidět, že máš dneska dobrou náladu. Doufám že to není jen tím, že sis přečetl Knourka?

pomoc (čaroděj, 18. 07. 2008 00:11)


Pro pobavení je to opravdu vynikající,jenom rozum zůstává mně stát,kdyby to alespon napsal trochu jinak ach jo.
Jo a to 1 a 1,to jsou vždy tři,pořád tam máš to mezi nima.
Někomu vychází jedenáct,jinému celá rodina,mě to baví protože dvojka znamená dualitu a ta nám říká jsme opakem opaku.
Bavím se a jsem rád že je takový člověk a nebojí se napsat co si opravdu myslí a myslí si opravdu hodně.
DĚKUJI.

pro Bandy (Saty, 17. 07. 2008 22:05)

Bandy, nesměj se, co když za to nemůže, třeba je to blonďák...tím nechci narážet na to, cos mi dneska poslal.:-DDD

Čaroději (Bandy, 17. 07. 2008 21:57)

Prosím o pomoc, příteli. Já stále nevím jak se dává dohromady 1 a 1. A Knourek neporadí. Ty bys mohl.Nebo se bavíš stejně jako já ?

Radce (Band y, 14. 07. 2008 15:38)

K tomu co píšeš 10.7.
Zdrojem všeho pozitivního co vnímáš jsi Ty sama.Vstaneš-li levou pak není síla, která by do Tebe něco pozitivního nacpala. To jsou dny kdy uvažuješ jaká je život strašná nuda. Ráno oblékat večer svlékat a ta podělaná chůze. Furt jen levá a pak pravá... A pak se přimotá někdo fajn. A do Tebe začne prosakovat jiný svět, kdy pokud nejde o život jde o ...
Opačná situace, kdy se probudíš a máš slunný den, bez ohledu na počasí. A je zvláštní, že to negativní se nevsakuje. Zastaví se v ochranné zóně Tvého já a Ty snadno přežiješ i srážku s blbcem. Odhrneš a pokračuješ. Z těchto zkušeností jsem odvodil svoji první větu.I tu poslední. Sám jsem svého štěstí strůjcem.

pan Knourek (čaroděj, 12. 07. 2008 19:16)


Vážený pane,to co jste nyní tady napsal to námi všemi hrozně otřáslo,jsme to banda ignorantů kteří neumějí vůbec číst a natož dát si dohromady 1´a 1.
Toto vše co píšete patří do ufologie,mi zde neřešíme ufouny ani vládu.
Tady se učíme komunikovat aby mezi námi byla pohoda a to je opravdu velké umění,pro vás asi velké.
Ale o ufo jsem velmi obeznámen přesto ho sem nedávám,
moc děkuji za váš drahý čas a ten určitě je.

pro Knourka (Saty, 11. 07. 2008 01:01)

Hmmm, tak od někoho s maturou už jsem dávno nečetla tak úžasnej pravopis. Tak jak pochybuju o tvý matuře, tak pochybuju i o tom ostatním...chjo

REkomando (StanislavKnourek@.seznam.cz, 11. 07. 2008 00:57)

Ahoj všem,i naše vlada vý o ufo,jen se bopjí to pustit mezy lidi.vyděl sem spoustu takových věcí,no co říct,nejsem paranoik ani blázen aledejte sy dohromady 1a1 a pak se nadtím pozastavte.

jsem jenom váš (čaroděj, 10. 07. 2008 21:09)


krásně to písáte,vše okolo sebe si tvoříme sami,svými strachy,radostmi a hlavně svou nezištnou LÁSKOU.
Budte děvčata na nás muže hodné a muži budme hodní na ta naše krásná děvčata.
Pro vás člověk i tu hlavu postrácí ale vždy mu jí najdete,děkujeme vám.

pro Radku (Saty, 10. 07. 2008 14:26)

Právě jsi dokázala pravdivost toho, co jsi napsala. Nejen dotekem, pohledem, mluveným slovem, ale i písmenkama jde předat pozitivní energii. Jsem v práci, kolem mně lítá Kostěj nesmrtelný a mě je najednou moc hezky. Radko dík.

pravda je to (radka, 10. 07. 2008 11:43)

co nam sdeluje nase mysl. A kdyz je to pozitivni tak je svet kolem nas pozitivni. Kdyz nam sdeluje negativni tak je svet kolem nas hnusny.
A kdyz nam nase mysl sdeluje zmatky tak je svet kolem samy zmatek.
A tak je vic nez lekar nekdo, kdo dokaze rozdavat pozitivni energii. Kdo srovnava mysl a tim i telo. Kdo vytvari pozitivni svet kolem nas.

Takze jo, tenhle blog pozitivne dobiji baterky :o)) Diky Saty! Diky i vsichni ostatni. ZAzivam tezke casy a hned mi je lepe :o))

pro čaroděje (Saty, 06. 07. 2008 08:47)

Budu se opakovat po Monice...je moc hezké číst co jsi napsal.

Čaroději (Monika, 04. 07. 2008 14:37)

Krásná slova. A neboj, já tatovi když tak píchnu, někdy je ve mě 220/380:-D:-D:-D

všem (čaroděj, 03. 07. 2008 21:21)


Mnoho jsem uvažoval o tom co napsat,vy všichni tady píšete tak nádherně že jsem úplně mimo,krok se s vámi pokouším udržeti ale to je marné.
Pomalu jsem přišel na to proč,je mi tady úžasně a mocně,pokud mám jinou nežli dobrou náladu tak tady určitě najdu tu dobrou ba velmi dobrou náladu.
Takže jste moje baterie které mi pomáhají dobíjet moje baterky.
Jsem moc rád že jste a vždy vás budu všechny mít rád.
DĚKUJI.

Holky !!! (Bandy, 30. 06. 2008 23:50)

Já vím, že to jde, ale milujte raději kluky. K tatovi stačí trochu ohledů. Stejně to nepochopí.
Saty (Monika, 29. 06. 2008 22:40)

No, jo, s tím nic nenadělám, ať koukám, jak koukám, jsem holka, nepomohla by ani nůše praváků:-D:-D:-D
pro Moniku (Saty, 29. 06. 2008 01:52)

Monííí, seš zlatíšššššššškóóó, kdybys byla kluk, tak už bych tě milovala.
pro Bandy (Saty, 29. 06. 2008 01:50)

Bandy, na to co jsi napsal se nedá reagovat jinak, než prostým slovem...DÍKY.

Já ,Vám všem (Bandy, 28. 06. 2008 12:25)

Cítím se obdarován. Cítím se velmi zavázán tím darem, že smím být s Vámi. A je mi krásně.

Saty (Monika, 27. 06. 2008 22:12)

Tak já ti jednu z těch dvou, co jsem našla, posílám a nečervavou, abys věděla:-D
Neboj, budou, buď trpělivá-radí ta pravá :-D

Radce (Monika, 27. 06. 2008 22:08)

Je to prima, nestěžuju si, zvlášť poté, co u nás propouští i ze skláren, které jedou od nepaměti, ruší se podniky apod. Tak, kdo má v této krásné oblasti aspoň kůlnu, pronajímá.
V penzionu mám většinou Němce a musím říci, že ať je jakékoliv počasí, jednou mají dovolenou a umí se bavit, mají ze všeho dětskou radost a vše obdivují. Já mám tady zase našince a mám je rozdělené dle nátur na kategorii A,B,C, A-super lidičky, B-nezávadní a C-už aby odjeli. Nejvíc je B. Teď mám tvrdé A a budeme dělat táboráky s kytarou.:-)
Takhle člověk pozná i na samotě hodně nátur. Vzpomínám si, že mě velice zaujala starší paní s rakovinou žaludku, byla tady v létě se čtyřmi vnoučaty a partička neměla chybu. Lilo jak z konve a oni byli pořád dobře naložení a děti špičkoví.
Pak tady byla parta chlapů -cyklistů a s těma zase byla děsná bžunda. Také jim lilo, ale na náladě neubralo. My bydlíme dole a poschodí pronajímáme. Protože jsem i okolo chalupy, tak se udělal nahoře v pokoji vypínač, kdyby hosté něco potřebovali, mě se dole rozsvítí světlo. Tak jsem jim vše po uvítání vysvětlila a za chvíli svítí světlo. Jdu nahoru a oni, že prý chtěli vědět, jestli funguju. Pokecali jsme a koukajíc z okna na clonu deště, popřála jsem jim sluníčko. Jeden prohlásil, že pokud jej budou chtít, rozsvítí si vypínač. :-)
Jezdili i v tom dešti a pořád s úsměvem. To je právě o tom úsměvu a založení člověka, jak jsme psali níže. Ale také přijedou jiní, kteří mají moc sněhu nebo málo nebo je měkký a tvrdý a furt hemzaj. Lidé jsou holt různé.

Ale taky to zde není vždy růžové, když si člověk prohází zimu a na jaře leze únavou po čtyřech. Všude něco je, ale neměnila bych.
Tak hezkou dovču, já až po sezóně. Ahojky Monika

Saty (radka, 27. 06. 2008 19:44)

priznam se ze jsem kdysi hodne cetla ale moje vedomosti vycpely. Je to tak davno co jsem chodila do skoly. To co se mi libi zde, je obrovska paleta nazoru, casto i uplne "ujetych" a presto pravdivych. Pro ty kteri jim veri. A tak se ucim. Ucim se bohate barevne palete ruznych pravd, ktere nam nabizi nas svet.
Odjizdim na tyden na dovcu. Rada se pak opet vratim. Preji vsem hezky vecer.

pro Radku (Saty, 27. 06. 2008 17:42)

Po malé pauze jsem sem zase vlítla. Určitě jsi nikomu tady nešlápla do úsměvu, nevím o nikom, kdo by tu skuhral a naříkal, vyjma mě, - skuhrám, že jsem letos ještě nenašla ani prašivku.:-D. (to je ale blbý slovo...skuhrám) Tady se každej vyrovnává se svým životem po svým a s názorama, poznatkama, nebo výsledkama se podělí. Vím co máš na mysli, jsou takoví, kteří potřebují neustále foukat bolístku. Já pofoukám...jednou. Dala jsi mi dárek Radko tím, co jsi pak dál napsala. Nechci ti to oplácet stejně a ani nemůžu, protože se osobně neznáme, jen ti musím říct, jsi hodně sečtělá a já mám velký respekt k tvým vědomostem. Jsem proti tobě nenakažená věděním a je mi ctí, že jsi zůstala s námi tady na webu, jsi velkým přínosem. Myslím že to není jen můj názor.

musi byt nadhera (radka, 27. 06. 2008 10:48)

delat v penzionu kam prichazeji lide odpocivat anacerpat nove sily. Tam je snad dobra nalada a usmev v programu :o))
Krasne zamestnani. Urcite prijemnejsi nez strojirny :o))
Preji hezky a usmevny den.

Saty (Monika, 26. 06. 2008 22:37)

No vidíš, tak by na tebe střílely jen samé úsměvy. Navostro.:-D:-D:-D

Radce (Monika, 26. 06. 2008 22:23)

Mě určitě ne, protože píšeš velice moudře a otevřeně. A to já ráda.
Ještě k tomu úsměvu. Když už teda žiju mezi lidma, tak i mě potěší, když se např. usměje prodavačka, potkám usmáté lidi na túře, přijedou k nám i do penzionu hosté, kteří jsou dobře naladění a usmívají se. To i může lejt a přesto svítí sluníčko. Dělám to taky tak. Je hodně pravdy, na tom , co píšeš o bolístkách, ale já ještě víc nesnáším, když někdo pouští své splašky na druhé, protože si s nimi neumí sám poradit.
Taky hezký večer...:-)

casto rozcilujeme jine i tim (radka, 26. 06. 2008 22:10)

ze se nenastveme :o) Ze by radi slyseli nejake skuhrani a narikani. A hlavne politovani. Protoze je pro ne skuhrani a narikani zivotni styl.
Tam je to tezky s usmevem pokud nechcem provokovat :o))Dnesni spolecnost skuhra a narika celkem rada.
Dokonce jsem si vsimla, ze to povazuji za metodu jak byt zajimavy. Stredempozornosti. Jakoze podivejte se na me jak trpim. A jak statecne trpim. ZAtimco vy se tady tak smejete, ja se trapim. A mam tyhle potize: a hned vyjmenuje deset potizi ktere si peclive pestuje aby nahodou ani o jednu neprisla-neprisel.

TAk doufam ze jsem vam neslapla moc do usmevu. Hlavne ne Satance, protoze tak libeznou a pozitivni osobu (i kdyz jen fiktivne) jsem snad nikdy nepotkala. Dekuji ji za tento krasny blog. I za moznost psat si s tak prijemnymi lidmi jako je Monika, BAndy, Carodej, Hmenex, Jan a spousta jinych zvlastnichlidi. Jelikoz je venku krasne, vzduch cisty a prekazky a problemy jsou k tomu aby byly prekonany.
Hezky vecer vsem.

úsměv (Monika, 26. 06. 2008 21:59)

Ale mě je pořád dobře, tak se usmívám. Teda, pokud mi neodchází někdo, koho mám ráda. To jsem smutná.
Ale právě to mě napadlo, když mě někdo naštve-většinou jeden člověk, jinak nemám problémy, právě, jak psala Radka, snažím se vcítit do jeho situace, tak se právě drze a blbě usmát místo rozčilování. Mě by bylo prima a ten druhý by třeba puknul. Hehe.
Ale vím, že úsměv dává radost, většinou patří k mému image, nemusím se nutit, nemám ráda umělé zubení.

a jeste dodatek (radka, 26. 06. 2008 19:14)

ja na ty darkymoc nejsem teda :o) Ale to je poznat.

Co se tyce vyrabeni prostredi tak nejlepsi je empatie. Schopnost se vcitit do toho druheho a naladeni se na jeho strunu. A pak to jde samo. A kdyz se na nej naladim tek vetsinou automaticky predchazim stresum nebo moznym agresim. Protoze druhe strana citi moji prizen.
Takze neni treba usmevu apriori, spise souzneni. dat tomu druhemu na vedomi ze at mu je jakkkoliv, at je jakykoliv tak to prijimam. Ze je fajn takovy jak je. Ze ho mam rada v jeho podobe.
Kdyz se tasi zbrane tak ji z neco neni v poradku, druha strana narazila. Na co narazila? A proc? Proc narazi? Proc preze me v ni vznikaji negace? Jsem pricinou? Na tohle vsechno existuji odpovedi

pro Moniku (Saty, 26. 06. 2008 18:58)

Tak to neznáš moje okolí Moni, když je dusno, úsměvem bych žádnou zbraň nevyrazila z ruky, naopak bych ji tím naládovala.:-DD

pro čaroděje (Saty, 26. 06. 2008 18:56)

Milý čaroději, souhlasím, že úsměv je krásný dárek, který nic nestojí, ale hodně tomu druhému dá, jen jsem zapochybovala, zda se máme usmívat i na toho, kdo nás rozčílil, nebo naštval, jak píšeš. Dobře znám důsledky takového úsměvu. Druhá strana to vezme jako vyloženou provokaci, nebo výsměch. Když mě třeba naštvali naši, tak jsem se někdy zkusila usmívat, jako že mě to neva a už jsem ji chytla. Takže i s úsměvem musíme opatrně. Vědět kdy a na koho se máme usmát. Já se usmívám, když k tomu mám důvod, nebo jako reakci na jiný úsměv. Musí jít ze mě, jinak vyzní kysele.

hmmm (radka, 26. 06. 2008 18:37)

ja ted nevim jestli to nedelam spatne :o) Ja se neusmivam kvuli druhym, ale spise se usmivam protoze mi je dobre. Jsem spokojena. A jestli tem druhym to zvedne naladu tak fajn. A jestli ne... Taky fajn.

Preji vsem hezky vecer!

Čaroději (Monika, 26. 06. 2008 14:28)

To bychom byli už jiní dva, já se taky na všechny usmívám.Protože, i když ten druhý nemá právě dobrou náladu, je mu možno i takhle jí dodat. A co je úplně nejlepší, když tě někdo naštve, mile se na něj usmát. To mu vyrazíš zbraň z ruky. Ale musím říci, že ne vždy to při mé emotivnosti vyjde.:-) Člověk se musí pořád učit.

DÁREK (čaroděj, 26. 06. 2008 10:26)


Asi budu nějakej jinej ale uvědomte si že pokud někomu věnujete upřímný a milý úsměv také dostává obrovský dárek.
Nebo projevíte zájem o to co vám povídá,pozorně ho dokážete poslouchat a tím mu vlastně dáváte najevo že jste rádi v jeho společnosti,vypadá to všechno co píšu jako samozřejmost ale uvědomne si kolik vlastně věnujeme času lidem okolo sebe.
Bandy krásně popsal svoje první dárky ,ale on dostal i jiné ten úsměv od maminky,všichni jsme dostali od někoho takový dárek,ale málokdo si to dokáže uvědomit.
Jsme zamilováni a od milovaného člověka dostáváme něžný úsměv,je to obrovský dar který nikde nekoupíš ani nedostaneš.
Rodiče tě dávají dárek už jenom tím že se k nim můžeš vždy obrátit a ptát se.
A nakonec ,všichni tady na tomto vebu si dáváme jeden dárek za druhým,píšeme sem naše vnitřní pocity jako reakci na toho druhého,to jsou dárky které jsou určeni těm které neznáme,ale chápeme je jako pomocníky při řešení našich potíží nebo tužeb.
Každý z nás po něčem toužíme a takto se pomalu a jistě dovídáme jak dále pokračovat.
DĚKUJI VÁM.

BAndy (radka, 25. 06. 2008 07:58)

to tvrdim od zacatku taky :o)
Ale funguje to prave jen v ty intimite. S nekym.

S ditetem, s nahodnou kolejdouci (prodavackou) kde prekoci jiskra, s nekym kde davani a prijimani probiha soucasne.
Preji hezky den.

A ja se tady potim jako blbec a vysvetluju, ze kdyz se to oddeluje a ocekava ze ten druhy bude alespon tak stastny jako ja automaticky, tak je z toho paskvil :o)) Souhlasim se Saty taky :o))

Radce (Bandy, 25. 06. 2008 01:37)

Jestli pozorně přečteš, co píše Saty, víš, co si myslím já.
Martínek si přijde pro kokino.Já mu ho dám a je mi sladce v puse jako jemu.
Je to jako v sexu. Čím víc se snažíš potěšit partnera, tím větší potěšení máš Ty. Pamatuješ ?

pro Radku a Bandy (Saty, 23. 06. 2008 14:09)

Ten rozbor je fakt na diplomku. Já to beru tak, že dárkem, ať je to cokoliv, udělám radost tomu druhýmu tím, že na něj myslím, ale zároveň i sobě, protože ráda něco dávám.

a jeste do tretice (radka, 23. 06. 2008 10:25)

zlomovy okamih je ten, kdy pochopim jak to beha.
Ze zajistovani zivobyti, partnerske vztahy, pratelstvi, lpeni je jedna vec.
A zaroven byti, vhled dovnitr, ponoreni do celku je vec druha.
Obe bezi vedle sebe. Ruku v ruce. Provazany v nekonecnem tanci "Siva a SAkti" (to jsem si jen nahodne vypujcila). nemuzu zit jen na hristi bez kontaktu s bytim. A nemuzu byt aniz bych hrala na hristi. Oboje se deje soucasne.

a tak jsem (radka, 23. 06. 2008 08:22)

zpet ve snovani svych myslenek. Nehledej v tom Bandy nejakou souvislost nebo dokonce logiku :o) Pada to ze me jako kdyz pavoucek snova vlakno z pr....
TAkze dal. To co clovek skutecne dava, to nejcennejsi je jeho pozornost. Pricemz ta jeho pozornost se obraci prirozene jako slunecnice za sluncem. Takze jsme opet na zacatku je to dar kdyz venuji pozornost slunci ktere me zaleva svymi paprsky?

Vsechno ostatni kdy davam abch dostal/a je obchod. Clovek se uci obchodovat od detstvi a posleze do upada tak hluboce do obchodniho mysleni ze si snad ani nevsimne ze kseftuje. Se sebou i se svetem. Ale svet neni kseftar. Ono to funguje pouze zdanlive ze plati das - dostanes. Funguje to takhle treba u nas ve fabrice. Ale funguje to i v manzelstvi, aby byly vyvazene povinnosti a vzajemne pozornosti. Kdyz se lod zacne naklanet na stranu tak je problem.

Takze zpet k darum. Oddelme jasne kseftovani (ja tobe a ty me) od byti. Od stavu, kdy prijimani a davani se sleva v jedno. Kdy prostoupime mimo kruh beru davam. Kdy je jedno kolik dam a kolik dostanu bo nic z toho neni.

Bandy (radka, 23. 06. 2008 07:58)

moc nad tim nebadej :o) Polibek jako dar a zarovne jako prvni prijimani :o) Je to dar kdyz se to spojilo s prijimanim? Podle me neni :o) Slilo se to do nebeske erupce, zazraku stvoreni.

HOdne takovych momentu bych nasla, kdy nelze oddelti dar od prijimani a proto je nelze jako dar oznacit. Jelikoz tenkdo dava je i tim co prijima v ten samy okamih. A tim mizi dualita a rozleti se ve vytrysk nekonecne energie.

A tak majai pravdu vsichni. Hlavne je trabe rozbit okovy dogmatizmu.Ty nas svazuji nejvice. Jakoze neco dam (darek) a prijemce bude mit vetsi radost nez my :o)) To je iluze :o)) Davanim darku si davame darek my sami. Sobe.

Radce. (Bandy, 23. 06. 2008 03:23)

Trvám na tom, že seš oířšek k nerozlousknutí.Budu muset najít cestu jak toto lidské počínání rozlišit a zařadit do šuplíků. Ber to tak, že je to můj první pokus.
a. Dárek z lásky. Nedostal jsem hezčí dárek jako první polibek.
B. Dárek lásce. Vidím to jako květinu a drobnost , o které si mylím že potěší. /Briliant, Porshe, ale i skromnější. Nějaký šperk například. Exkluzivnější kosmetiku.
C.Dárek bez lásky. To je například svatební dar. Je to povinnost a dárce z něj nemá žádný potěšení.
D. Dárek jako pozornost. To je kafe, které se nosí sestřičce u zubaře. Čokoláda paní učitelce v mateřeké škole. Nese sebou již první náznaky úplatku.
E. Hujer. "Švestičky z naši zahrádky, pane profesore."
Jen květinu neumím jednoznačně zařadit. Představ si, že u Tvých dveří zazvoní někdo, Ty otevřeš a on bude mít v puse gerberu. Nebo v hrsti sněženky.A tady si nevím rady. Chlapům kytky nenosejí.

carodeji (radka, 21. 06. 2008 22:39)

a mam mit radost i s danajskeho darecku? treba parohatych jelenu ktere budou kontrolovany zda visi?
Lidi, nektere darky jsou priserne. Treba moje teta z brna vezla vlakem dve kila syrovych jater aby nam je mohla darovat. TA jatra zalicila vsechno od krve a cestou lehce zasmradla. Nuz coz podekovali jsme a nedali najevojakekoliv zklamani :o)))

VELKÝ DAR (čaroděj, 20. 06. 2008 20:44)


Pokud mi dovolíte tak vám něco všem povím.

Před mnoha a mnoha lety jsme mi všichni tady okolo dostali dar,dar nejvzácnější SVŮJ ŽIVOT,od toho okamžiku nikoho ani nenapadlo přemýšlet proč jsme ho dostali,kdo nám ho dal, poté každý řekne no přeci rodiče.
Nevím jak vi ale moje přesvědčení je takovéto,nic na tomto světě se neděje baz svolení něčeho daleko silnějšího,zrovna tak je to s naším životem.

Proto každý kdo dostane dárek at je jakýkoliv by z něj měl mýt radost a nikdy nedat najevo svoje třeba i sklamání nad ním..
Pro ženu, dívku,či milenku květina je to nejhezčí vyjádření které muž ženě poví.
Je to jenom můj osobní názor ale stojím si za ním.
Važte si toho že ještě existuje někdo kdo vám dá dárek,může se stát že nebude již nikdo a dárek nedostanete,potom si uvědomíme že život je ten nejkrásnější DÁREK.
Já vám moc děkuji za váš čas.

Radce (Bandy, 20. 06. 2008 14:37)

Ty seš teda tvrdý oříšek. Já ty bpty kupoval své dívce, která tam byla se mnou. Já tu růži nesl a má dívka byla se mnou. Já nechtěl překročit hranici intimity. Já chtěl projevit vděk. Že zrudla, to byly určitě rozpaky. Prostě se neuměla okamžitě vyspořádat s jednáním , na které není zvyklá. Já často jednám nezvykle. Pak si to píši jako dobrý skutek. Jeden denně mám povinný.

nooo nevim :o) (radka, 18. 06. 2008 14:46)

mozna. Prijmout darek je urcite spiklenectvi. Prekroceni hranice intimity. Prijetim darku ti projevila velkorysost. Mozna zrudla z rozpaku.

Zda prekracujeme intimni zonu se da lehce poznat kdyz situaci otocime. Kdyby ty jsi byl prodavacem a zena (muz) kterym jsi prodal boty ti prinesla ruzi. Pokud by ti to bylo blbe, tak jsi prekrocil hranici intimity.

To vis :o) Jsem zena a byvala jsem divkou. Vim jak se muzi umi vtirat. TEd uz je to v poho, kdyz jsem hodne ovadla ruze. A usmivam se pokusum muzu. Je to dojemne. Ale jako divce mi to bylo neprijemne. Sama jsem chtela vytvaret intimitu (prekracovat hranice) Nechtela jsem se nechat tlacit do kouta.

Radce a Saty (Bandy, 18. 06. 2008 14:29)

Inspirován Radčinou nevolí k dárkům, uvědomil jsem si, že květiny se nosí i k pohřbům. Nosí se k pomníkům, památníkům a tak. Takže jsem asi neupřesnil situaci. Květina nemusí být vždy naděje. Někdy je to pieta.
Já měl na mysli situaci, kdy jsem dlouho vybíral boty v krámě a prodavačka byla nesmírně ochotná. Já nakoupil a naproti v květinářství jsem koupil růži a odnesl jsem ji. Zrudla překvapením a mě bylo hezky.Myslím, že jí taky .

jeste k daru jako k zavazku (radka, 18. 06. 2008 09:17)

Prave kvetina je casto pouzita jako symbol prizne. nebo urcitych sympatii - nadeje.

Pak nastupuje casto pozvani. Treba na kafe nebo na veceri. Druhe kolo. A tam se to jiz definitivnemuze zvratit v zavazek. Muz plati a zena prijima dar.

Prijmout dar ktery vyjadruje ocekavani znamena zavazek, zavislost. Muz zve zenu, dava kvetiny, pousti lichotky, kdyz neco ocekava. A zena tim ze prijima se stava dluznikem.

Je to muj subjektivni nazor. Snad to ani neni to co si myslim, ale to co citim ja osobne.
Ja jsem ta, ktera svobodne vybira. Treba prijmutim daru. Tim naznacuji ze dar BUDE splacen :o))

pro Radku a Bandy (Saty, 17. 06. 2008 23:47)

Pro mě květina darem je. Dává se z lásky..kluk holce, muž ženě, nebo jako projev úcty...rodičům, nebo někomu, komu chci udělat radost. Květina v sobě nenese závazek. Já ale mám radši květiny na záhoně, jsem asi divná. Když jsou ve váze, tak pro mě jsou už mrtvé a jen se dívám jak pomalu vadnou. Takže když mi chce někdo udělat radost, tak jsou lepší višně v čokoládě a může být ubezpečenej, že za to kromě slovíčka - díky - nic nedostane oplátkou.

Bandy (radka, 17. 06. 2008 22:09)

ne

Radce (Bandy, 17. 06. 2008 21:57)

Je možnost, že by květ nevyslyšela ? Že by chtěla něco jiného nebo jinak ? Že by ho odmítla ? Ale já se ptám. Je to dar ?

rika se (radka, 17. 06. 2008 10:29)

rekni to kvetinou. Takze podat ruzi je slovo (veta).

Zalezi zda zrovna tohle vetu ci tohle slovo chtela divka/zena slyset.

Saty (Bandy, 16. 06. 2008 22:35)

Moje babička:"Blbej kdo dává, blbější, kdo nebere"
Dávejte mi drahé dary. Korumpujte mě. Nějak to dopadne.
Dobře. Ale teď otázka.Dávám Ti dar, když Ti podám růži ?

pro bandy a Radku (Saty, 14. 06. 2008 23:31)

Píšeš, že ti rodiče dali darem život. Myslím si, že ten dárek dali sami sobě navzájem a ty jsi k tomu přišel jako slepej k houslím. Měl si možnost výběru...vzít či nevzít? Takže tohle by taky mohl být dar nedar. Docela se mi líbí rozlišovat darovat od dávat, jak to psala Radka. Když něco dám, už nic nechci nazpět, dáreček zavání přinejmenším revanšem, asi to tak bude.

Radce (Bandy, 13. 06. 2008 22:00)

Dar nedar je z pohádky o Koloběžce. Pamatuješ ? A jak bys přišla oblečena neoblečena ?

Bandymu (radka, 10. 06. 2008 07:54)

uplne jsem se v tom zamotala a vubec nevim co si vlatne myslim :o) Takze za kazdy dar usmev. Souhlas.

Radce (Bandy, 09. 06. 2008 22:46)

Zkusme rozlišit, co je vděk a co je jeho vnější projev.A to se nám nepovede. Každý to vidíme jinak.
O tom co je dar se můžeme dohodnout taky.
1. Dar je, co je zadara.
2.Dar je to, za co jsem vděčný
3. Dar je to za co se očekává vděk.
Nevím jak Ty, ale já bych radši nepátral. Nechám to tak, jak jsem zvyklý. V tom se orientuji. A když Ti jednou přinesu dárek, nic za to nečekám. Budu jen vděčný za Tvůj úsměv.

premyslim nad komentarem Bandyho (radka, 09. 06. 2008 20:17)

zda je vsechno dar co jsme dostali zadara.
A s vysledkem: nemam tuseni :o))

rika se: paneboze diky za ty dary. Tak asi je darem uplne vsechno. Nebo dareckem :o) Treba moje deti. To jsou darecci. A dostala jsem je zadara.

Bandymu (radka, 09. 06. 2008 09:08)

nojo, me to taky ucili, zlobili se az jsem se naucila oddelovat formalni zdrvorilost (dekuje se) od vnitrni vdecnosti (pocit vdeku)

Jsou to dve ruzne veci. podekuji v obchode prodavacce ze mi podala zbozi.
Podekovani je slovo. Projev zdvorilosti.
Vdecnost se pocituje. Vdecnost je stav. I beze slov trva.

Svoje deti jsem neucila dekovat. Nechala jsem to na nich. A ony dekuji. Pozorovaly me v mych ritualech a naucily se napodobovat. Vi ze je dobre (vyhodne) dekovat. Ze udelaji radost a i naplni spolecenske konvence. Zda taky jednou budou oddelovat autenticky vnitrni pocit od spolecenkse konvence je jejich vec.

Radce (Bandy, 08. 06. 2008 21:12)

Je to jak říkáš. Jen si nemohu odvyknout poděkovat. Učili mně to odmala.

jeste k darum (radka, 08. 06. 2008 20:51)

me to prijde s dary jednoduche. Asi myslim moc jednoduse :o) Dary se davaji pouze zistnich duvodu. Davam, protoze chci udelat radost, chci vypadat jak dobrak, chci dotycneho zavazat (to je casty duvod)

Neco jineho je ale davani. Davam a ani si nevsimnu za davam. DAvam protoze v moment davani to vidim jako spravne a jedine mozne. Treba priklad. Dala jesm nekolikrat krev a dostala jsem pochvalu a ja koukala jak vyorana. Za co? Prece kdybych nechtela krev dat tak ji nedam. Bylo to moje osobni rozhodnuti a nikomu do toho nic neni. Ta pochvala smrdela a delala z uprimneho cinu obchod. Nucila jsem se postupne zachazet s podobnymi pocity. DAvam protoze jsem v ten moment dat chtela. Jakekoliv dekovani ci vdek je navic a zbytecne

Já neoponuji (Bandy, 06. 06. 2008 22:40)

Ani si nevzpomínám, jak to bylo, když mi mí rodiče darovali život. A já nevím, jak s tím darem naložit. Vy ano ?
Má připomínka je o tom, že jako dar lze hodnotit cokoliv, co dostaneš zadara. Nebo je nezbytně nutné, aby to, co je zadarmo bylo nabídnuto a jako dar označeno ? Kdo pak posoudí, jestli je to dar velký nebo malý ? Jeden můj známý dostal k narozkám auto. Bratru, za tři melouny. A jeho komentář ? "To mohl fotr přitlačit". Jedna má známá při narozeninové oslavě získala nemoc zvanou gonorhea. A posílala sms. "Dík za pěkný dáreček ".
Jsme si jisti, že jsme kompetentní soudit ? Mně jistota chybí.

dárky (Saty, 06. 06. 2008 22:01)

Když dá někdo někomu velký dar, tak jsou jen tři důvody. Buď je to dar který zůstane v rodině, nebo si chce dotyčný někoho zavázat, čili je to něco jako kup a nebo poslední možnost, nechce nijak z toho profitovat, dává protože chce udělat udělat dojem, blejsknout se, že na to má a to bejvá většinou pracháč. Když to není není pracháč, je to vůl. Malé dárky pro radost, nebo pozornost jsou docela fajn, potěší a já je jak ráda beru, tak ráda dávám.

pro Vladimíra (Saty, 06. 06. 2008 21:40)

S tím si nelam hlavu, spousta lidí komunikuje a přitom nemá co říct. Když fakt nevíš co napsat, tak to neříkej tak nahlas, nebo zkus něco o jídle, třeba se někdo chytne...

dar (od čaroděje, 06. 06. 2008 21:40)


Ten kdo vám dar dává je svým způsobem hrdina,neví jak se zachováte,neví proč ale chce vám ho dát,dar který je jak se pvídá Danajský budiž.
Tímto darem vám vlastně prokázal mědvědí službu,on si vás zavázal ani otom nevíte.
Moje zkušenost je s darem taková,když budu chtít dostat od někoho něco tak mu dám sám také něco,ale pamatuji na to že hodnota daru v penězích se nedá měřit,pokud budu dávat někomu třeba tužku a dám mu jí s úsměvem a upřímným pohledem tak je to fajn a on to vezme,ale pokud dáš někomu drahý dárek tak se alespon na něj usmívej.
Velký darek je už to že jsi na toho člověka vzpomenul,asi vše.

rád komunikuji (vladimír nový, 06. 06. 2008 21:24)

Jsi chytrá,ale nepochopil jsem co mám napsat.

Saty (Bandy, 01. 06. 2008 13:28)

Ano. Na chlup přesně.

pro Bandy (Saty, 01. 06. 2008 09:39)

Když ti dává pusu tchýně co?? Není to právě ten případ??:-D

Ano,Saty (Bandy, 01. 06. 2008 01:23)

Opravdu jsou situace, když mi někdo něco dává a mě to sere.

dát a nebo nedat (Saty, 30. 05. 2008 12:53)

Ten rozbor - dát - brát, je skoro na diplomku. Já si s tím moc hlavu nelámu. Když chci, tak dám, když nechci, tak nedám a stejné je to s braním. Když chci, nabízené přijmu, když ale za to něco čeká, má smůlu, příště už se stáhne, už nenabízí a je klid.

O daru (Bandy, 30. 05. 2008 04:55)

Hezky a hluboce jste rozebraly, kdy dar dát, kdy brát a já z toho mám takový podivný pocit. Dar je pro mne projevem přízně. Je-li motivován jinak, pak to není dar. Je to úplatek. A jsme v jiné kategorii. No a pak je ten podivný svět zlých lidí. Věštec Laókoón:"Ať je to cokoliv, bojím se Danaů, i když přinášejí dary.". Z toho vzniklo rčení "danajský dar".
To jsem si jen dovolil malý příspěvek

haha :-)) (Jana F., 29. 05. 2008 12:50)

Oba působíte neuchopitelně :-)).
Ono to nejde hned na všechno zapomínat, to by mezi lidmi nebyly žádné vztahy.

pro Jana (radka, 29. 05. 2008 09:08)

Pusobis rozumne :o) Mozna zovna proto ze rozumny nejses,hehe :o))

Janovi (Monika, 29. 05. 2008 00:17)

Máš kliku, tady rostou.........:-D

Monice (Jan, 28. 05. 2008 23:38)

Mám rád kováře a nachovýtrusný...jo,k těm budu dobrej

Janovi (Monika, 28. 05. 2008 23:31)

Počkám, až porostou houby, pak si tě na nich udělám:-D:-D:-D

k tématu (Monika, 28. 05. 2008 23:30)

Já to cítím asi takhle.....dávat, přijímat, milovat atakdále......., ale zachovat si nezávislost. Radka se jednou vyjádřila naprosto přesně :-)

Radce (Jan, 28. 05. 2008 23:13)

Jsem vše,jen rozumný nejsem...

Janě (Jan, 28. 05. 2008 23:11)

Mluvim s lidmi abych je poznal.Z každýho slova,z toho jak jej řadí do věty,z toho jaký důraz naň klade,z každé tečky,čárky,otazníku,dá se poznat člověk.Kolik toho má za sebou,čím si již prošel,jestli mne zabije,opeče a dá si mne k večeři,nebo jestli se mnou bude hledět na ohýbající se stvoly trav louky za chalupou...neboj se lidí,neboj se jejich proměn,bolesti neutečeš.A bolest je cesta.A uzdravení je cesta.Já v tebe věřim.Věř v ně...

Jani F. (radka, 28. 05. 2008 20:18)

to vsechno muze byt pravda co rikas. Ale jak mam pomoci kdyz treba nepoznam duvod k pomahani. Darem to nepoznam. Ani lasku nepoznam. Ani prizen a ani sympatie. Nic z toho nevyctu z daru.

Sympatie, lasku, prizen, pomoc davam z vlastni vule. Stejne jako cokoliv jineho.

radko (Jana F., 28. 05. 2008 20:12)

"Vezmu dar a v ten moment nevim kdo ho dal" - no a je to tak správně :-))?
"Pokud byl dar z vypocitavosti" - vypočítavost hned ne, může to být snaha získat si sympatie, přízeň, lásku druhého člověka, někdy i volání o pomoc.

jeste Jana (radka, 28. 05. 2008 19:42)

mozna jsou nekteri lide jesitni. Touzi po uznani, oceneni a kdyz jim slapnes na kuri oko tak reaguji agresivne.
Vetsinou se to da odhadnout. Precist z jejich reakci, jak se chovji k jinym. Stejne tak se budou chovat k nam :o)

nevim o jedinem pripadu kdy bych musela odmitat dar. Vezmu dar a v ten moment nevim kdo ho dal :o) Pokud byl dar z vypocitavosti tak podruhe nedostanu nic :o)))

Jani, rozumime si? (radka, 28. 05. 2008 19:35)

ja rikam ze jini jsou svobodni lide a tak ti muzou davat sezrat co chteji :o) Je to jejich problem.

A ty to zradlo jednoduse nebudes papat. nemusis jist co ti kdo podstrkuje. Uznavam ze vymezit hranice tak aby ten druhy neotravoval neni vzdycky jednoduche. To prvni co me napadne je, proboha proc by me ta osoba mela otravovat? Provokuju ja nebo je to blazen?
Pokud se nejde nijak vyhnout tak zazdit. Jakoby nebyl. Ta osoba se stejne casem sklidni a muzu navazat bezne vztahy (pokud neni nemocna)

radko :-) (Jana F., 28. 05. 2008 19:19)

Počkej, ale teď jsi to posunula někam úplně jinam, já přece nemám žádný pocit křivdy :-)). A když dávám, neuvažuju, jestli za to něco dostanu, nebo co mi to tady bylo podsouváno, proboha... Dost blbě se všichni čteme, mě to nějak nebaví se takovým věcem bránit...

Jen jsem tvrdila, že jsem opatrná v přijímání darů. Bohužel některé se nedají odmítnout, a to je ten průšvih :-).

radko (Jana F., 28. 05. 2008 19:13)

Ty jsi taky jedna z mála, o kom si myslím, že když se chytneme, tak mi to nebudeš dávat znát někdy v budoucnosti při "vhodné" příležitosti. Ale kdo zná lidi, tak nebude tvrdit, že taková je většina lidí. Není, ani náhodou :-).

Jani F. (radka, 28. 05. 2008 19:09)

Jeste bych chtela rict, ze tvuj pohled neni nicim vyjimecnym. Spousta lidi tak uvazuje. Ze oni neco musi snaset, ze jsou obeti urcite situace. Ukrivdeni.

Spousta lidi si libuje v pocitu ukrivdenosti.Z ruznych duvodu jim to dela dobre. Pocituji zmocneni k odplate. A k jednani, ktere pak muzou lehce odduvodnit. Vlastni krivdenosti.

Ale z pohledu celku jsou jen oni odpovdni za svoje ciny, myslenky, jednani a chovani. Nezavisle na podnetech. V tom je i svoboda rozhodovani a konecna svepravnost :o)

Jani F. (radka, 28. 05. 2008 19:09)

Jeste bych chtela rict, ze tvuj pohled neni nicim vyjimecnym. Spousta lidi tak uvazuje. Ze oni neco musi snaset, ze jsou obeti urcite situace. Ukrivdeni.

Spousta lidi si libuje v pocitu ukrivdenosti.Z ruznych duvodu jim to dela dobre. Pocituji zmocneni k odplate. A k jednani, ktere pak muzou lehce odduvodnit. Vlastni krivdenosti.

Ale z pohledu celku jsou jen oni odpovdni za svoje ciny, myslenky, jednani a chovani. Nezavisle na podnetech. V tom je i svoboda rozhodovani a konecna svepravnost :o)

Jani F. (radka, 28. 05. 2008 18:50)

nemas to v zivote lehke :o) Mit vuci nekomu zast prece skodi jen tomu kdo tu zast v sobe nosi :o) Proc by si mel Jan ublizovat. Pusobi na me celkem rozumne.

A ze se nekdo pro malickost zmeni v nepritele? To prece taky neni tvuj problem. Nybrz jeho. Staci pouze vymezit hranice ... Ale tohle se uci zkusenosti. Ja nemam nepratele. Alespon o zadnych nic nevim.

Saty, Jan (Jana F., 28. 05. 2008 18:33)

Člověk, který má pocit, že pro někoho něco udělal, třeba jen stál na jeho straně, se dokáže pro maličkost změnit v nejhoršího nepřítele. Bojím se toho a nemám sílu to snášet.
Jane, tys mě moc mile překvapil svým postojem k člověku, kterého jsi obdivoval, on tě pak napadl a ty v sobě nechováš sebemenší zášť. Aspoň to není znát :-). Ale není každý jako ty.

pro Janu (Saty, 28. 05. 2008 09:35)

Na 100% musím souhlasit s tím co ti napsal Jan. Je v tobě zažraná nějaká podezřívavost, možná špatné zkušenosti. Myslím že s tím se setkal každý, ale ne každý to v sobě uchovává a váhá potom něco přijmout, aby nemusel vracet. Beru to tak, že i když raději dávám, ráda i přijmu. Pokud chce někdo z daru těžit, má smůlu a jeho dar už neberu jako dar, předem ale o tom takhle nepřemýšlím.

pro Jana (radka, 28. 05. 2008 07:46)

ano

Janě (Jan, 27. 05. 2008 23:00)

Zřejmě to bude vypadat jako provokace,ale chci se tě zeptat(přijde mi to k neuvěření),skutečně nad tímhle vším přemýšlíš v okamžiku kdy k něčemu takovému dochází...ve chvíli kdy cítíš že někdo něco potřebuje a ty mu to můžeš dát.Opravdu se ti honí hlavou taková dilemata,trilemata atd.?Pokud jde o princip dávání a braní-to,že jsem ochoten něco dát,neznamená že ten druhý je připraven to přijmout,tákžé nebylo by zvláštní ode mne čekat jakékoliv zpětné splacení?Co když dávám jen tak-ať si vezme kdo chce,co je schopen přijmout a dělám to tak né doufajíc,ale s jistotou,že až přijde jeho chvíle,splatí to,svým chtěním dát,někomu dalšímu,jež tomu bude otevřen...?Co když toto poznání nosím hluboko v sobě jako živé,což mi umožňuje při uplatňování tohoto principu neřešit hlavolamy a jen činit...?Je to levá?

Bandy (Jana F., 27. 05. 2008 22:21)

No, já to pořád beru k tématu - komunikaci :-). Dáš mi svými slovy něco, a to může být víc, než věcný dar. A čekáš, nebo nečekáš, že ti to splatím :-).

Bandy (radka, 27. 05. 2008 21:14)

vyhodnost je mi celkem protivna. nemam rada kupceni. s nicim a nikym.

Ne ze bych byla tak zasadova, vubec ne. Kseftovat neumim :o)) Jsem trouba. Misto abych ziskala tak spis rozdam. Pak kupceni nema smysl.

Radce (Bandy, 27. 05. 2008 20:57)

Znám prostředí, o kterém hovoříš, byl jsem i v pozici, kterou popisuješ. Tvá pozice je těžší o to, že já tam byl muž mezi muži. Tuším jak ženský prvek celou věc komplikuje. Držím Ti palec.

Mé milé dámy. (Bandy, 27. 05. 2008 20:52)

Mám pocit, že jsme téma převedli trochu jinam, ale ani tady není nezajímavo. Dostali jsme se k jednomu z nejožehavějších témat našeho každodenna.
Je otázka jestli pokytováním daru meuplácím v očekávání p=rotislužby. A naopak, nejsem-li přijetím daru korumpován.
Stavím tedy otázku tak. Je dávat a brát umění nebo jen obratnost.Jen schopnost navodit jiným pocity výhodné pro mne. A kdy je to tak a kdy jinak.
Nevěřím, že je někdo, kdo se v tom v obecné rovině nezamotá. Případ od případu to může být čitelné.

Jani, vidim to takhle (radka, 27. 05. 2008 19:28)

Kdyz neco davam a davam to bezpodminecne (nechci vubec vedet co se s darem stalo) tak zustavam svobodna. Stejne tak kdyz prijimam a prijimam bezpodminecne, bez vdecnosti a pocitu zavazku, tak zustavam svobodna.

Je to velke umeni. Davat a prijimat. A nekdo se to za cely zivot nenauci.
Dostavat a prijimat. Ve vecnem kolobehu. Pritom ten kdo dava a ten kdo dostava jsou ruzni. Tak jako si predava jedna castice jine castici energii. Vecne a bez ustani. Prijme a dava. Prijme a dava. Prijme a dava. Porad dal ve vecnem kolobehu brani a davani.

radko (Jana F., 27. 05. 2008 13:29)

S tím, co píšeš o dávání souhlasím. Když mi někdo chce něco dát, a "nic" za to nechce, zpozorním. Protože vždycky chce. Zavazuje mě. A ten "dar" může mít i virtuální podobu, různé pozornosti na internetu, stranění, prokazování přízně. A když pak neoplatím stejným, nejsem zavázaná a jedu si po svém, tak může vypuknout i malé zemětřesení :-)). Vím co píšu, zažila jsem to.

jeste primo k dotazu (radka, 27. 05. 2008 09:55)

zda je nesobecke se vzdat sveho dilu. Tohle nema jednoduchou odpoved. Opet mluvim z vlastniho pozorovani. Nemusi to byt nesobecke, naopak muze to byt sobecke.
Protoze je to jednoduche reseni, nestoji nas zadne usili a mame pokoj. Tohle je jen presunuti problemu na pozdeji. Davanim vytvarime mechanizmy ktere v druhych vytvri zavislosti. Az do bodu, ze bez naseho davani nebudou schopni existence. Vytvorime neprirozene pokroucene vztahy.
Smozrejme je tohle jen teorie, ale pozoruji ji v ruznych rodinach kde se trba rodice nebo jeden sourozenec opakovane vzdavaji sveho podilu. Aby meli klid a pokoj. A pak jsou v soku kdyz prijde "ucet".

Bandy (radka, 27. 05. 2008 09:25)

Jelikoz se pohybuji hodne ve skutecnem zivote tak premyslim o spouste veci. Tim ze mam velkou rodinu (tri syny) jeste zive stare rodice (oba 84), narocnou zodpovednou praci (delam ve strojirnach)a jeste mam velice bourlivy vnitrni zivot :o)) tak hodne vidim. V praci jsem placena za reseni problemu, i za predchazeni problemum, musim skocit do vroucich kotlu a hledat cesty. Nebat se. Vlastne mam tvurci zamestnani :o)) Doma touzim po harmonii.

Kdyz se clovek pohybuje mezi svareci a delniky u stroju, kdyz vidi jak ziji zeny ktere cele dny bouchaji kladivem za revu stroju, aby mohly uzivit svoje deti tak hodne premyslim. Stale se ucim.

Ja BAndy byla v zivote vzdycky v pozici silnejiho. ZAtim. nevim jak to bude az budu brat a nikoliv davat. Vim jak je tezke brat. Protoze brani je zavazek. zavislost (za urcitych okolnosti samozrejme ne). I davat se musi umet tak aby druhy nebyl zavisly.Davat bezpodminecne. Jen tak. Bez ocekavani.
A tak jsem to myslela tim kdyz jsem rekla, aby si vzali penize a zmizeli. Aby nemeli pocit zavazku a zustali svobodni. A ja taky.

Radce Ještě mě napadlo (Bandy, 26. 05. 2008 22:25)

Tvému komentáři nějak nerozumím. Jestli se místo dělení na tři díly svého dílu vzdám ? Já to hodnotím jako velmi nesobecké. Že by to bylo z pozice síly mi vůbec nepřipadá. Zrovna ten nejslabší může říct:"Narvěte si to do špic !" A myslím, že o spravedlnosti se tady zatím nemluvilo. A mělo by se. Ale to je jiný nářez. O tom můžem posléze.

Radce (Bandy, 26. 05. 2008 22:17)

Smír a kompromis opět není totéž. Zkus se podívat na kompromis jako další krok ke smíru. Tvá tisícikoruna jde rozdělit mnoha způsoby. Smír je na tři díly.Konflikt se nekoná. Kompromis je dělení i na různé díly, ale tak, že všichni souhlasí.I přesto, že hrozil konflikt. V tom momentě jak jeden nesouhlasí, dojde k němu skoro automaticky. A jsme na začátku. Prostě hledáme cestu k řešení konfliktu.Vítej ve skutečném životě.

jeste me napadlo (radka, 26. 05. 2008 11:00)

k vysledkum, ze resinmi muze byt i dobrovolne nespravedlive rozdeleni, kdy se nejsilnejsi vzdava uplne sveho podilu nebo z vetsi casti protoze chce podporit slabe.
Takze rekne autoritativne (nikoliv po dohode. Hledte vy dva, zde je tisickovka. Kazdy si vemte 500 a zmizte :o) To je reseni z pozice sily a je nespravedlive. To ze se silny vzdava v prospech slabych se ale stava dost casto. Je to tzv. sobecke svobodne rozhodnuti :o) Rozhodovani dle sebe.

Bandymu (radka, 26. 05. 2008 10:45)

je smir kompromis?
ja vychazim porad z toho, ze jde o zajmy dvou nebo vice stran ktere jsou v rozporu. REkneme, ze je uprostred jedna tisicikoruna a tri lidi, kteri na ni dosahnou. Vsichni tri potrebuji penize stejne. Rekneme ze hodne moc (jako pocatecni podminka)
Takze mame zde stret zajmu, ktery vede ke konfliktu.
A ted to lze resit resit bud
1. konfrontaci
2. nebo dohodou

Konfrontace by mohla byt klasicka rvacka, kdy zvitezi nejsilnejsi. Ale muze se stat, ze zustanou zustat vsichni lezet v bezvedomi a neni vitez! A penize teba zustanou lezet nebo je odveje vitr. Nebo si je sebere nekdo jiny. TAkze nemusi byt vitez nebo uznaji ze jsou stejne silni a rozdeli se.
TAkze muzou byt vitezove, porazeni, ale nakonec se muzou i rozdelit, kdyz jsou vsichni stejne silni

Dohoda muze mit taky dve zakladni podoby vysledku

1.vitezove a porazeni. To v pripade ze se dohodnou o losovani, nebo strileni do terce jeden vyhrava a bere vse a ostatni utrou nos
2. kompromis. Vsichni se dohodnou ze si penize rozdeli a kazdy dostane tretinu. TAkze ten nejsilnejsi se vzda sveho podilu a ten slaby ziska podil toho silneho.

Takze mi z toho vychazi takove dva zakladni rozhodnuti:
Jak budu resit:
konflikt (boj, rvacka) nebo dohoda (o zpusobu reseni)

Jaky bude vysledek
bere nejsilnejsi (jeden ma vsechno) nebo rozdeleni stejnym dilem (kompromis jako spravedlive reseni)

Nejsem z toho o moc chytrejsi :o) treba to vsechno nekdo dokaze rict jednoduseji. Me se to nepodarilo

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

ve sportu (radka, 26. 05. 2008 10:12)

nastava konflikt a snim spojena konfrontac automaticky. Protoze je vitez (pokud skupina vitezove) a porazeni. Taove ty utrpna slova jakoze vitezi vsichni co se zucstnili jsou pravdiva jen v pripade ze se nejedna o soutez ale o nejakou bohulibou charitativni nebo exhibicni zalezitost.

VE sportu taky pracuji veskere pozitivni a negativne emoce pokud jde o dosazeni vitezstvi. Nelze bezet do cile ruku v ruce. Pak je to exhibice. Lide chteji videt viteze a stotoznit se s jeho pocity. Pres nej nasavaji slastne pocity hrdiny. A proto i ty rvacky, randaly, zakernosti. To jsou pak vsechno projevy boje.

Kdyby soutezici uzavirali kompromisy tak je to podplaceni :o))

Bandymu (Monika, 26. 05. 2008 00:07)

Hele, a když ve sportu vyrazí soupeř soupeři hokejkou zuby nebo fotbalista nakopne protivníka na ono citlivé místo, to není konflikt, to už je rvačka, hihi, takže máš pravdu....:-)))

Bandy (Jana F., 25. 05. 2008 23:40)

Jdi ty, nedramatizuj to, konfrontaci kdo z koho máš i když hraješ "Člověče, nezlob se" :-)).

Satir (Bandy, 25. 05. 2008 22:28)

A baví Tě co ? Třeba s tím půjde něco udělat.

Janě F (Bandy, 25. 05. 2008 22:26)

Nějak mi slovo konfrontace zní jako složenina slovních základů kon-, něco jak spolu a fronta něco, co má vztah k čelu.
Mám dvě volby. Čelem proti čelu jako berani, nebo být v čele před někým. Proto mi konfrontace připadá jako řešení konfliktu soutěží. Jako kdo komu rozbije hlavu nebo, kdo koho předběhne. Nekonfrontační řešení je, že tomu druhému uhnu z cesty nebo že dojdeme do cíle ruku v ruce.

Radce (Bandy, 25. 05. 2008 22:14)

Jako nic v životě není černobílé, ani tady nelze rozseknout jednou ranou.
Konfrontace je cestou k řešení konfliktu. Ano je to pravda. Jenže ne jedinou. Co takhle smír ? Představuji si to tak, že jeden druhému odpustíme jeho jiný názor. Alternativou je"říkej si, co chceš, jen neotravuj."
A hledání kompromisu považuji za nekonfrontační řešení.Příkladem konfrontace je sport. Vynaložím spoustu úsilí, abych ukázal, že jsem lepší. Jenže tam chybí konflikt. Jak to tedy, do prdele, funguje ?
Asi jak jsem uvedl výš.

Nuda v Brně (Satir, 21. 05. 2008 15:42)

Uz mě tento chat nějak nebaví. =(

Jani F. (radka, 21. 05. 2008 08:12)

Alternativa nevylucuje (podle me), ze oba jevy nastanou.
Ale je mi to jedno, klidne to nech jako spatne. Zas tak velky logik nejsem.

Jane (radka, 21. 05. 2008 08:09)

Sebeobhajovni je moje slabe misto :o) Uz jsem myslela ze ne. Ale vse se vyviji ...
Dik za odpoved.

radko (Jana F., 20. 05. 2008 23:19)

Ne, tys Bandyho tvrzení přetvořila po svém, nenavázala :-). Špatně je podle mě předpokládat, že kompromisu a dohodě nemůže předcházet konfrontace.

Radce (Jan, 20. 05. 2008 22:47)

Je to moc otázek najednou,ale,skutěčně,z toho jak reaguješ je znát,že emoce,stejně jako mozek patří k tobě.Proč by jsi jinak napsala toliko řádků,když by jsi věděla že v meritu věci se nelišíme...toliko sebeobhajujících řádků.Jestliže jsem někde mluvil o tom,že jsem se změnil,nemínil jsem to samozřejmě jako konečnou fázi svého vývoje,spíš jsem tím chtěl naznačit,že poznám místa kterými jsem prošel.PS:Nikdo nevyzařuje aniž by nepřijímal zpět

Jani F. (radka, 20. 05. 2008 22:32)

Ja volne navazuji na myslenky Bandyho. Ten to rozdelil presne a logicky :o) Rikalas.

radko (Jana F., 20. 05. 2008 22:24)

Ale to přece v naprosté většině problémů jasné a přesně vymezené není :-). A kolikrát si člověk i sám své stanovisko hovorem, konfrontací, ujasňuje.

jani F. (radka, 20. 05. 2008 21:57)

Ja myslela ze ten konflikt urci o co jde. V momente konfliktu jsou zname stanoviska (pozadavky) stran.

radko (Jana F., 20. 05. 2008 21:15)

K dohodě a kompromisu můžeš dospět díky konfrontaci. Jak bys předem věděla o co jde,na čem je třeba se dohodnout a jaká jsou stanoviska druhé strany?
Kdepak, konfrontace není nic fuj :-). Špatné mohou být jen metody. A těch je celá řada, nemusí to být jen hrubost a urážky.

Bandy (radka, 20. 05. 2008 17:01)

to co rikas se mi libi. Vznikl konflikt. A ja pak zvolim bud konfrontaci (vitezstvi nebo prohra) nebo dohodu (udelame kompromis).

Driv jsem volila konfrontaci ted volim kompromis.

Bandy (Jana F., 20. 05. 2008 15:29)

Ano, taky myslím, že tak nějak to bude. Obdivuji tvé přesné a logické myšlení a schopnost jednoduchého vyjádření :-).

Janě F. (Bandy, 20. 05. 2008 14:06)

Konflikt a konfrontace podle mne nejsou dvě strany stejné mince. Konflikt je prvotní. Prostě dva se nepohodnou. Konfrontace následuje až pak.Je to jeden ze způsobů jak konflikt řešit.

Janovi (Jana F., 18. 05. 2008 23:27)

Překvapil jsi mě a děkuju... Já taky spojenectví nehledám a nenabízím, nikomu. Dost jsi mi dal, a přesto se necítím zavázaná, a takové dary mám nejraději :-).

Jane (radka, 18. 05. 2008 22:16)

Myslis psani na blog jako naprava veci? Cetla jsem to . Emoce patri ke me stejne jako muj rozum. Jsou dobri pratele.
Proc ti jde o muj pohled na vec? Proc mas pocit ze se me tyka tato veta: Nesouhlasim s tim že v zájmu zachování úsměvu v zrcadle,bude lhostejný k vystřelenýmu mozku na cestě k votrávený vodě řeky civilizace.
VYpadam, ze mi je to lhostejne? ZAtimco tobe to lhostejne neni. Zda se ti ze se v tomhle lisime? ZE tobe jde o svet a ja jsem k nemu lhostejna? TAk to vidis? V cem vidis moje predsudky?
Ja nehledam. Cesta je muj cil. Zlobim se na sebe? :o) Nezlobim. Z par slov nepoznas cloveka za masinou.
Sam si nekde psal ze jsi byl kdysi jiny a ze jsi se zmenil. Treba ta zmena jeste neni konecna. Kdyz vysilas jen jednim smerem tak ti schazi zpetna vazba. MOzna :o) Ja nejsem zadny filosof. Mozna se pletu.


Saty (Jan, 18. 05. 2008 22:06)

Nepřekvapuješ mne...stále mne nepřekvapuješ,snad proto mne to zatím netáhne

Janě (Jan, 18. 05. 2008 22:01)

Ty víš že nepotřebuju spojence(občas odpočinek),ale první dojem je vždy správný.Nepotřebuji znát podrobnosti tvého života abych věděl,že máš to co většina ne.A že už to v tobě nikdo nezabije...je to fajn.

Radce (Jan, 18. 05. 2008 21:55)

Já nějak nevim,jak bych měl reagovat-vždyť na otázku toho,co pro nápravu věcí dělám jsem odpověděl.Problém bude asi v tom Radko,že v návalu emocí nedokážeš číst co píši.Proč máš potřebu hájit sebe,když mě jde především o tvůj pohled na věc?Nechceš mi o egu povědět ještě něco víc...?Doporučuji,vrať se zpátky a krok po kroku-slovo od slova hledej odpověď na svou neútočnou otázku.Jsem si jist,že když odhodíš své předsudky a půjdeš pomalým,nenuceným tempem,nalezneš co hledáš...i cesta může být cíl...A nezlob se na sebe

Už nějakou dobu sleduji toto povídání (pevasa, 18. 05. 2008 21:49)

Radka píše:"MOje zasada byla a je vzdycky, ze muzu kritizovat jen veci, kde znam reseni k naprave".Já bych k tomu dodal, že možná stačí tématu problému alespoň rozumnět a nedat na názory redaktorů HSP.
Až k tomuto stavu dojde lidstvo, budou se o řešení bavit odborníci alespoň s nějakou myšlenkou. Ti pak mohou k něčemu dojít, ale když do všeho kecá nějaký zamindrákovaný nedouk jen aby byl vidět a vědělo se o něm, nejen působí trapně, ale zbytečně nase.... ty znalé. Viz Boubíský prales a kůrovec, produkty z obilí v benzínu a hladomory, letící ceny potravin vzhůru...

komunikace (Jana F., 18. 05. 2008 18:10)

Ty nefér způsoby argumentace jsou už dávno definované, mají dokonce latinská jména, takže to znali zřejmě už staří Římané :-).

Tema je Umeni komunikace (radka, 18. 05. 2008 16:55)


A kdyz nekdo kritizuje neci nazor jako nespravny (podsouvanim, ironizovanim, naznacovanim, zlehcovanim) tak by mel i rict jak to teda dela on/ona. Jak by to teda podle nej melo byt spravne.

Vrtat do jinych muze kazdy, jen tak pro vlastni uspokojeni a masirovani ega. A nic kloudneho z toho nevyleze. Zadny vysledek. ZAdny posun dopredu. Zustane jen blby pocit.

pro Janu (Saty, 18. 05. 2008 16:47)

Dotknout se druhého můžeš i zdvořilým způsobem, to je pravda, uznávám. Je to tenký led,
a taky zleží na tom, jak je kdo chytlavý na slovíčko. Dotknout se můžeš i neúmyslně.
Při konfrontaci si stojí obě strany na svém tvrzení a záleží, jak silné argumenty kdo má.
Konfrontace končí, když jedna strana uzná, že zdroj jeho informací nebyl správný,
nebo přinejmenším, že nemůže vyvrátit tvrzení oponenta, i když s ním třeba nesouhlasí.
Urážet se a přestat mluvit kvůli tomu je hloupost, jede se dál. Konflikt v sobě nese
prvky hádky, zesměšnění názoru, myšlenek, nebo vědění toho druhého (nikoliv zpochybnění)
...tady je právě ta hranice, je úzká, ale zásadní.
Když to tak vezmu, pak konfrontace jsou tu každou chvilku, konflikty zřídka.

Jano F. (radka, 18. 05. 2008 16:41)

jsme lide individualni a samostatni a mame ruzne nazor. Kazdy ten svuj. Takze mit jiny nazor neni vubec nic divneho.
Odsuzovani by znamenalo ze jiz si hraji na soudce a
jiny nazor zacnu hodnotit dobry - spatny. "Ty to delas dobre - ty to delas blbe". Jako kdybych mela patent na pravdu :o) Ja nemam patent na pravdu :o)

JIny nazor nechavam bezet svobodne. Ovsem muze dojit k tomu ze se citim z ruznych duvodu napadena a pak se zacnu vymezovat. Branit.

To se stalo ted u Jana. On nepredklada svuj nazor. On zpochybnuje nazory ostatnich. Pricemz o tech druhych nevi prakticky nic, ale dela jakoby vedel. A my nevime prakticky nic o nem, vse je pouze v teoreticke pismenkove poloze. Nevime jake ma vztahy, kolik deti, kde pracuje, zda se stara o stare rodice ci nemohouci starenky v sousedstvi. Protoze uroven vlastnich vztahu odhali hodne. je dobre mit vlastni blog, kde se clovek prezentuje a lze ho lepe poznat. Pak se dokazu do nej vcitit. Ja se konfrontaci vyhybam, nemam to rada. Ale kdyz je to nevyhnutne, obhajim si svoje. Muj blog jsem zde jiz zverenila. Pokud ho nekdo nevi tak zopakuji: ratka.blog.cz

radko (Jana F., 18. 05. 2008 15:54)

Ty píšeš, že neodsuzuješ, ale už tím, že vyjádříš svůj odlišný názor, se stavíš nějakým způsobem k názoru opačnému. Může to být vnímáno druhou stranou tak, že odsuzuješ, i když to tak třeba nemyslíš. Já mám u tebe nějak problém s odlišným chápáním významu slov :-). Tak tedy řekněme že nepřijímáš, neakceptuješ ten druhý názor, to je správné slovo?

Saty (Jana F., 18. 05. 2008 15:49)

Takže konflikt se liší od konfrontace použitím hrubostí a napadáním? Jenže člověk se může dotknout toho druhého kolikrát víc velmi zdvořilými způsoby. Já bych to takhle neoddělovala, ta hranice není jasná. A hlavně se mi nezdá takový ten postoj, že to, co já, je jen konfrontace a to, co někdo druhý, je už konflikt :-).

pro Janu (Saty, 18. 05. 2008 13:57)

Konfrontace a konflikt, je každé něco jiného. Konfrontovat s tebou mohu cokoliv, ale konflikt bych s tebou mít nechtěla. Při konfliktu už to skřípe a podle mentality je jen krůček k hrubostem a obhajování něčeho, co už jinak než vzájemným napadáním neobhájím. Nejsem pro konflikt a když už nastane, pak z něj radši vycouvám. Život nám v realu připravuje každou chvíli konfliktní situaci, nevyhnem se jim ani tady. Já se jim osobně snažím vyhnout, protože nejsou v dialogu bezpodmínečně nutné.

Jani F. (radka, 18. 05. 2008 13:36)

Klidne jmenuj a dotykej se :o) Nejsem z cukru.

Neodsuzuji. nepodsouvej mi neco co mi je uplne cizi. Ja neodsuzuji. Naopak. Kazdy jsme jedinecna individualita a mame pravo na svuj nazor. A zit svuj jedinencny zivot se svym nazorem. Ze je ve svete hodnee nespravedlnosti, nasili, ale i nestesti, nemoci, zoufalstvi vi kazde male dite. Klidne si to muzeme navzajem potvrdit. Nekolikrat a opakovane. A znovu.
Kdyz nekdo prijde na to jak to vyresit tak se hned pridam. S potesenim

all (Jana F., 18. 05. 2008 13:06)

Jen taková poznámka o mém dojmu z téhle debaty, nechci se nikoho dotknout a nejmenuji: zdá se mi, že někteří tady jedním dechem zavrhují konflikt a konfrontaci a zároveň odsuzují toho, kdo nazve věci pravými jmény.
A ještě: nikdo nemůžeme moc změnit, ale krysař má alespoň tu píšťalku :-).

pro Satir (Saty, 18. 05. 2008 09:49)

Ahoooojky, nechtěla jsem ti nic říkat, ale na tu tvoji psavost bys asi potřebovala stránky s větším obsahem, na potvoru větší obsah není zadarmo. Nevešlo se ti toho na estranky náhodou víc? Jak pokračuješ ve stahování písniček? Dík za odkazy, odpoledne budu mít čas, tak se na to mrknu. Taky ti přeju hezkou neděli a hlavně abys měla klid od bráchy.:-D

pro Jana (Saty, 17. 05. 2008 23:03)

Připojuji se k Radce. Chodíš mezi nás už nějaký čas a ještě jsem od tebe, kromě tvrdé kritiky všeho a všech, neslyšela jediné slovo o tom, co ty děláš pro druhé, jak ty se snažíš, aby bylo líp. Jestli nic a sedíš si někde za bukem a jen tak házíš písmenka na sklo, pak tvoje slova nemají žádnou cenu. Jsou to jen slova, slova, slova. Jako bych slyšela odpověď: "nikdo mi nestojí za to, abych pro něj něco udělal"...myslím tím skutečně něco udělal beze slov, třeba mlčky.

Radce (Bandy, 17. 05. 2008 22:40)

Radko, Radečko...

Jan bez výkřičníků (Bandy, 17. 05. 2008 22:36)

To co tady předkládáš jsou opravdu vážné věci. Je potřebné, je nezbytné je řešit.Jdu do toho s Tebou. Věřím, že nás bude stále víc. Jen je nezbytné začít od sebe.
Jestli pochválíš Radčinu modlitbu, uděláš radost i mně.

Saty (Bandy, 17. 05. 2008 22:29)

Asi jsem nebyl dost dobře pochopen. Já nikdy nezpochybňuji úroveň protějšku. Ani morální ani jinou a je mi jedno, ve které třídě ten druhý skončil.
Jo, Richard, ten se nepáře. A o tom to bylo.

a jeste prikladam motlitbu (radka, 17. 05. 2008 22:05)

Bože, dej mi sílu,
abych změnil věci,
které změnit mohu,

dej mi trpělivost,
abych snášel věci,
které změnit nemohu

a dej mi moudrost,
abych obojí od sebe odlišil.

ten vykricnik (radka, 17. 05. 2008 21:56)

znamena ze jsem v obrane. Utocis. Podsouvas. A ja se ted obhajuji. Nebudu ted na stul hazet trumfy co vsechno jsem pro tento svet udelala. Ty jsi taky zadne zatim nehodil. Par vykriku na blogu neni nic. Psat hesla umi kazdy.

Negace generuje jen negaci. Porad nevim co delas za zlepseni sveta. Jake ciny. Zda jsi streetworker nebo pracujes u clovek v tisni a pomahas v Africe.
Clovek je povinovan predevsim sam sobe. Kdyz rozviji sam sebe a umoznuje jinym aby se mohli svobodne vyvijet, jde svoji vlastni individualni cestou, tak vytvari prostredi kde se dari tvurcimu zivotu jako takovem. Vsechno ma svoji pricinu.

Jane, nevim kde pracujes. Mozna pomahas fetakum se dostat opet do zivota. Na to je treba hodne silna povaha. A hlavne velkorysost. Silna povaha a velkorysost vzdycky patrily k sobe.
MOje zasada byla a je vzdycky, ze muzu kritizovat jen veci, kde znam reseni k naprave. A nejen ze ho znam ale i uplatnuji. Je to zpetna vazba. JInak jsou to jen reci. Takove ty jak je vsechno blbe a nanic(krome tebe :o))

Radce (Jan, 17. 05. 2008 21:31)

Co znamená když napíšeš za Jane vykřičník?

Radce (Jan, 17. 05. 2008 21:24)

Co navrhuji?Co dělám?Opravdu to nevíš?Ještě jsi to neodhalila?Nemluvím snad k tobě?Nemluvím snad k ostatním?Souhlasim s tím že člověk musí začít u sebe.Nesouhlasim s tim že v zájmu zachování úsměvu v zrcadle,bude lhostejný k vystřelenýmu mozku na cestě k votrávený vodě řeky civilizace.Vědomí život.Být vším.

Jane! (radka, 17. 05. 2008 20:52)

A co navrhujes? Co delas aby to nebylo?

Kazdy muze zmenit jen sebe a ovlivnit jen sebe. A tim ovlivnuje svet. Kdybych mela kouzelnou hulku tak bych s ni mavla vsichni by byli stastni. Ale protoze ji nemam tak muzu zit jen tak aby svet kolem me byl v poradku. Muzu vytvaret prostredi v kterem se lide citi dobre. To vsechno muzu. Ale vic nemuzu.
nemuzu zabranit aby se nekde ve svete nestala nespravedlnost nebo zlocin. A dokonce nemuzu zabranit abych ja nebyla nekdyd nespravedliva. Nejsem svata. Ale vidim pozitivne a svet kolem me je pak taky pozitivni. jsem zdrava i moji blizci. dari se nam. Alespon ten maly kousek. Diky za ten maly kousek sveta. Zit a nechat zit. Prej a bude ti prano.
TEn maly kousek sveta kolem sebe si kazdy utvari sam.

Radce (Jan, 17. 05. 2008 20:38)

Jestli bych tam chtěl jít?Válka je před Plusem,kde feťák pro dávku láme babičce ruku,v které drží tašku s ubohou almužnou,kterou jí přidělil stát za celoživotní dřinu.Ve zverimexu,za klíckama,kde chcípaj po miliardách tvorové zavlečený na opačnej konec zeměkoule jen z lidský marnivosti,je v obláčku jedovatýho dýmu,jež vypouští z huby závislostí spoutanej ignorant,,otravující mi,i všemu živému,to co nezbytně potřebujem k životu...Asi bych Tě měl jedním dechem upozornit,že můj svět je i krásný tak jak si to snad ani nedokážeš představit,jen prostě nedokážu nevidět vše.A ani nechci...říkat že vše je v pořádku,protože já se cítim býti v pohodě a to samé vyzařuji i do svého okolí...

vidim dva pristupy k zivotu (radka, 17. 05. 2008 19:35)

konfrontacni, kdy existuji v dualite vitez - porazeny.

A pak je moznost, kdyz vystoupim z duality vitez - porazeny. nelpet na holedbavych pocitech vlastniho uspechu. nepotrebovat je...

969 nad nebem (Satir, 17. 05. 2008 16:33)

Kurnik, mi tu něco ušlo. =O) Tady se vede velmi dramatická diskuze a nějak nemůžu najít, kde jí je začátek. Raději to obejdu a popřeju všem moc krásný víkend.

PS:Pokud tu je ten člověk co po mně chtěl tu J-muziku kdysi dávno, vrhám se od dneška na ty odkazy. Zatím jen dvě alba... Elektro, kytary, bubny... Mno... né každému libo. Dám snad i ukázku, i když na to musím přijít jak, aby jste než začnete stahovat, věděli o co jde.

Už mlčím. =)