Jdi na obsah Jdi na menu
 


pro Bandy. (Satanka, 14. 08. 2007 21:19)
Čaroděj píše na "netu", ne na webu. Zřejmě se na netu setkal s něčím podobným. Tady kromě Matouše nikdo nezlobil, to je fakt. Bandy, oblékáš se do rytířského brnění, bacha, budeš na tom koštěti lítat moc nízko.:-D

Monice (Bandy, 14. 08. 2007 21:17)

Já vím. Co nedá země je nejspíš kradeno.Pravda je u Tebe.

Satance (Bandy, 14. 08. 2007 21:16)

Žena s plastikovou koulí se nahlížením do ní živí.A ne nejhůř.

Čaroději (Bandy, 14. 08. 2007 21:10)

Nepoznal jsem, že by Tě někdo řadil mezi šarlatány a podvodníky. A udivuje mě ten plurál. O tom na tomto webu neznám zmínku. Do dneška. Budu první kdo řekne, že šarlatán je ten, kdo pochybuje o schopnosti jiných pochopit. Pokud někdo v úvodu svého projevu řekne něco o tom, že druhá strana nechápe, vystavuje se v mých očích podezření, že, mými slovy, "kecá"

Dragonovi (Satanka, 14. 08. 2007 20:47)

Tvůj bráška se chová jako pravej lev, jako panovník, koukej ho poslouchat.:-DD
Co když zataháš? Lev umí být vzteklý, překousne vydru jako nic a ani výčitky pak nemá.;-)))

Hance (Dragon, 14. 08. 2007 20:08)

Já to tak nemyslel,nebuď líná,nebo ti hyeny sežerou kořist.Ne vážně,brácha je taky lev,kolikrát zařve a pak si spokojeně mírumilovně lehne a odpočívá..
ahoj Kouzelnice se lví hřívou..mám spousty hřebenů,nechceš pročesat?

Dragonovi (Satanka, 14. 08. 2007 19:08)

Já vím Radku, jak je ve skutečnosti lev líný a jak má tím pádem i pošramocenou pověst, ale v horoskopech se o tom taktně mlčí a já to rozvádět nechci, byla bych sama proti sobě.:-DD

Satance (Dragon, 14. 08. 2007 18:59)

Lev je nadmíru líný a pohodlný,vždyť i lov obstarávají lvice,on pak svým majestátem je první u kořisti a dává zřetelně pocítit,kdo že je pánem v říši zvířat.Žirafí kopnutí se mu mnohdy stává občas i osudným..

pro čeroděje (Satanka, 14. 08. 2007 08:48)

Jsem Lev čaroději a v říši zvířat nemám nepřátel. Mým nepřítelem je zlý člověk. Jen ten dokáže ranit, ublížit nebo i zabít jedem nenávisti. Můžu tě ale uklidnit, už hodně dlouho tento web zlý člověk nenavštívil. Přeji brzké uzdravení.

pro Bandy (Satanka, 14. 08. 2007 08:23)

Milý Bandy, tvoje známá s plastovou koulí není nic jiného než barbar. Myslím že by neměla měnit koule, ale okruh svých zájmů, protože tohle asi nemyslí vážně. Vyřiď že jí pozdravuju a že vyšívání taky není špatný.

Monice (čaroděj, 13. 08. 2007 19:34)


Dík,potom doufám budu dobře vidět.

čaroděj

Čaroději (Monika, 13. 08. 2007 18:15)

To "drž mi palce" mi vyznělo, že tě čeká něco nepříjemného nebo náročného? Takže držím a raději ať tě čekají jen hezké věci. Sice to není v životě možné, ale přát se může, že jo?

pro tebe Moniko (čaroděj, 13. 08. 2007 16:39)


Ahoj,máš velkou pravdu vše co vzejde z matičky země má svůj důvod a svoje kouzlo,křištál ze země zrozený je velkou silou obdařený,žádná umnělá hmota ho nenahradí,můj kolega používá horský křištál jako pomocníka při léčení a já ho používám na čakry.
Ahoj těším se na návrat,drž mi palce.

čaroděj

Bandymu (čarodej, 13. 08. 2007 16:35)


Ahoj,nesouhlasím s tím jak se lidé a to mám na mysli i tady na netu vyjadřují o magii,věštění,či jiných věcech které oni nechápou a tím že oni jí nechápou tak to přece nemohou chápat ani ostatní.
Dozvídáme se že jsme šarlatáni a podvodníci,jsme hodni zavržení a smetení z povrchu zemského a zadupat do země.
To že každyý z nás lidí umí něco jiného a umí s tím spoustu dobrých věcí je podezřelé,je to nemorální oni to ale nedovolí ani říkat.
Víš říkám oni,protože nechci nikoho napadat ale určitě se to dozvíme protože se ozvou a dost brzo,nepochopí nás ani sami sebe.
Satanka je žena a krásná žena,určitě už si přečetla mnoho narážek a nedobrot za tento net,je to ale omezenost těch lidiček co to nedokáží pochopit že takováto věc je dřina.
Tak to je vše ale o ostatním až se vrátím a doufám že budu zdráv.

Ahoj vám všem.

Čaroděj

Ke křišťálu (Monika, 13. 08. 2007 12:30)

Ano, Bandy by obstál hnedle ve sklářském průmyslu.
Já měla spíš na mysli, až pojedu do lomu, najít křišťálovou pecku nebo větší kus křišťálu.Věštím si stejně z hlavy, ale nedám dopustit na to pravé přírodní. Křišťál-SiO2, rozpustný pouze v kyselině fluorovodíkové. Tím jsem nechtěla říci, že neobdivuji sklářské umění-naopak. Ale pokud něco pro tělo a duši, tak jen ze země.

Čaroději (Bandy, 12. 08. 2007 22:51)

Nemusíš říkat proč s některým názorem bytostně nesouhlasíš. Nesouhlas je naprosto přirozený projev. Zkus popsat "jak" nesouhlasíš. Co ti vadí. Domluvíme se. Tady určitě.
Křišťálová koule je opravdu jen rekvizita. Moderní šaman Ti odříka osud z karburátoru Tvého auta. Má známá má kouli již třetí. Z plastu. Mění ji proto, že plast se čištěním oškrábe.

pro vás (čaroděj, 12. 08. 2007 18:03)


Moc dík za podrobné pouční o křištálovém skle toto co napsal kolega bandy jsem opravdu nevěděl,víte ono je to dnes opravdu problém mít nebo vlastnit křištálovou kouli,ale ve skutečnosti je to jedno z čeho je,pokud se umíme dívat tak to co vidět máme to uvidíme.
Také se můžeme přít o magickém zrcadle,přitom je to hrozně jednoduché a krásné.
Všichni z nás co jsme tak máme dar číst ze signálú okolo nás,nikdo nám nesmí toto odpírat a jenom mi to můžeme sami potlačit.
Né všichni ale umíme tohoto daru využít a být dobrými vyřizovateli těchto vzkazú od nám neznámé síli.
Prominte toto vše nechci se nikoho dotknout ani urazit ale rád čtu vše co zde napíšete a s některými vašimi názory bytostně nesouhlasím ale neumím říci proč.
Zatím ahoj a dík.

Bandymu (Dragon, 12. 08. 2007 05:31)

Nemáš zač příteli,já na oplátku děkuji za tvou upřímnost.
Za sebe Ti řeknu že si myslím,že jsme na tomhle světě vždy jen jednou,jen si nejsem jistý pokolikáté už,ale vždy jen,jednou..
Jsem rád,že jsi svůj,dík za odpověď
Ahoj

Dragonovi (Bandy, 11. 08. 2007 23:37)

Děkuji Ti,příteli. Asi jsem se fakt cabl.Neměním nic na mých sděleních, ale pláču na nesprávném hrobě. Nebý t Tebe, tak toho nenechám. Díky ještě jednou.
Nevěřím. Ale s velkou nelibostí.

Bandymu (Dragon, 11. 08. 2007 13:01)

Docela jsi tuhle stránku "zasklil"
Co teď s tím sklem?
Věříš na posmrtný život?
ahoj alchymisto

A je to jasný (Bandy, 10. 08. 2007 05:10)

Na přelomu 16. a 17. století se světovým centrem výroby křišťálového skla staly Čechy. Původní křišťály obsahovaly jako tavivo velké množství oxidu sodného. To sice usnadňovalo výrobu, ale sklo mělo poměrně nízkou tvrdost. Tato skutečnost znemožňovala použít pro dekoraci skleněných výrobků technologii rytí, která však na druhé straně byla hlavní technikou používanou při zpracování horského křišťálu.

Zásadní technologické objevy učiněné při výrobě křišťálu v té době v Čechách vedly ke vzniku ideálního křišťálového skla, obzvlášť vhodného ke zušlechtění rytím a broušením. Toto sklo pod názvem český křišťál představovalo absolutní světovou špičku v oboru křišťálových skel po dobu delší jak jedno století.

Začínám chápat (Bandy, 10. 08. 2007 05:09)

Nesnadná dostupnost a obtížná opracovatelnost horského křišťálu vedla ke snaze získat materiál s podobnými vlastnostmi jinou cestou než hledáním v horách a tuto cestu nabídla technologie výroby skla.

Ve sklářství se pojem křišťál objevil v okamžiku, kdy se podařilo vyrobit skutečně bezbarvé sklo. Historická skla vždy obsahovala nemalé množství oxidů železa, pocházejících ze sklářských surovin, což ve spojení se způsobem výroby ve starých sklářských pecích vedlo k tomu, že starověká a středověká skla měla vždy poměrně intenzivní nazelenalý odstín.

Významnými objevy v oblasti přípravy surovin a vlastního tavení se na přelomu středověku a novověku v Muranu, malém ostrově poblíž Benátek, podařilo dosáhnout produkce bezbarvého skla. To se vzápětí začalo používat pro výrobu luxusních předmětů, svým vzhledem podobných předmětům, které byly do té doby zhotovovány z horského křišťálu.

Muranští si svého objevu velmi cenili a chránili ho všemi možnými způsoby. Tehdejší sklář riskoval i svoji smrt v případě, že by se pokusil tajemství muranského skla z ostrova vynést. Jak to však bývá, ani tak drastická opatření nepomohla. Tajemství výroby čistého skla opustilo Murano a jeho další rozvoj se stal výzvou pro skláře prakticky po celé Evropě.

Tak o čem mluvíme ? (Bandy, 10. 08. 2007 05:07)

Mezi křišťálem a sklem existuje rozdíl, který se však mění podle země. Pro většinu západního světa znamená slovo křišťál přítomnost olova. Podle pravidel Evropského společenství je skleněné zboží, obsahující méně než 4% oxidu olovnatého, definováno jako "sklo", skleněné zboží s obsahem olova větším než 10% je "křišťál" a sklo s obsahem olova větším než 30% je označeno jako "vysoce olovnatý křišťál". Naopak v USA stačí 1% olova a sklo je kvalifikováno jako křišťál. V Čechách je to spíše otázka významu slov a termín křišťál lze použít pro jakékoliv vytříbené, vysoce kvalitní sklo. Olovnatým křišťálem se potom rozumí křišťál mající více než 24% oxidu olovnatého.

Přítomnost olova změkčuje sklo a tím ho činí přístupnějším pro broušení a rytí. Olovo přidává sklu na hmotnosti a způsobuje, že sklo láme světlo, takže tříští paprsky procházející sklem do duhových barev. Sklo pro výrobu figurek mívá obsah až 49% olova, aby se dosáhlo maximální tvárnosti. Další variantou je křišťál obsahující méně než standartních 24% olova, má však větší procento oxidu barnatého, který zajišťuje požadovanou kvalitu lomu světla.

Rozdíl mezi sklem a křišťálem je patrný očima, vidíte jej například, když křišťálový lustr vrhá po místnosti barevná spektra. Čím vyšší je obsah olova, tím větší je jeho oslnivý třpyt.
Až sem to bylo z literatury. Řekne mi někdo, o kterém z křišťálu je řeč ?

pro vás (čaroděj, 09. 08. 2007 22:19)

Křištálová koule je dar bohú jak je psáno a už v delfské věštírně se věštilo z koule.
Ten kdo umí číst obrazy které v té kouli uvidí je překvapen v tom jak se dostává do děje života a zjistí že mnoho těch obrazú je pro lidi kteří to chtějí poznat.
Jinak horský křištál je jeden z nejlepších na věštění.
AHOJ

všem (Araklains, 09. 08. 2007 22:12)

zdravim vsechny

Všem (Martina, 04. 08. 2007 20:02)

Souhlasím s Monikou a myslím, že každý kdo vidí nějaké ,,obrazy,, z budoucna, či minula má svůj způsob a křišťálová koule je jen působivá kulisa.
Nepopírám, ale že křišťál je svou čistotou krásný.

k tématu (Monika, 01. 08. 2007 23:52)

Já si osobně myslím, kdo umí předpovídat, tak se obejde i bez křišťálové koule. Vždyť by se mohlo i z jiného minerálu, ne? Ale takhle je to působivé. Křišťál je z řeckého slova krustallos(led) a oni si mysleli, že je stvoření bohů.Od toho také asi vzniklo už od středověku věštění z křišťálové koule. A také se říká, že tento minerál znamená čistotu duše. Ale více vědění nebo nevědění bude jistě v člověku.
Každému kameni se něco přisuzuje. Já mám ten můj oblíbený fluorit-prý je kámen géniů. Asi s ním budu muset začít spát(nosit jej při sobě-bála bych se, že bych ho při mém věčném poletování ztratila), aby to začalo fungovat:-D

DRAGONOVI (čaroděj, 01. 08. 2007 13:57)


Ahoj,já si myslím že jsi se strefil ale ještě přidej tak 5 procent a bude to ono.
Jinak s tebou plně souhlasím,těch šarlatánú je opravdu ale opravdu mnoho a je těžké je rozeznat,jinak dík .

AHOJ ZASE NĚKDY

čarodějovi (Dragon, 01. 08. 2007 04:46)

Jsou určitě mezi námi lidé,kteří se tím hlouběji zabývají,rozumí tomu a předpovězené jim vychází.
Nicméně si myslím,že přibližně z 90 procent jsou to jen šarlatáni,přiživující se na něčí důvěřivosti.Možná,že to číslo bude i vyšší.
Ahoj

dragon (čaroděj, 31. 07. 2007 14:22)

Ahoj,dík za upřímnost ale máš pravdu já tomu věřím a jsem přesvědčen že je mnoho lidí kterří tomu také trochu věří.
Proč chodí lidé ke kartářům,nebo k vykladačům?
Určitě to víš a tak nebudu nic nového říkat,žijeme ve století duchovna,ve století kdy i věda se pomalu k tomu přiklání,takže,sám jsem byl svědkem výkladu z koule a vše se splnilo bohužel.
Proto nikdy nezatracujme něco o čem nic nevíme .
Ale jinak tě dík za odezvu.

čarodějovi (Dragon, 30. 07. 2007 19:13)

Tomu co říkáš i možná sám uvěříš..je to na tobě..

křištálová koule (čaroděj, 29. 07. 2007 18:32)


Jsem jedno nadšení nad tím co se zde povídá o křištálové kouli,máte jí na stojánku nebo jenom v ruce,ostatní ji mají určitě dvakrát a to tam kde to milují ženy čarodějky ,tam je pravé místo na věštění ,toto je místo jenom pro ženy určené,jsou tam aby to ženy v okamžiku kdy začnou věštit z těchto věcí je vše v pohybu.
Trochu ironie prominte,jinak ten kdo umí s křištálovou koulí zacházet a dokáže tam najít to co vidí a dokáží nám vše rozumně vysvětlit tak ten je hodný obdivu a pokory.
Těm kdo promluví a po pravdě tomu se musíme poklonit protože ví víc nežli mi ostatní.
To je vše

Martinovi (Monika, 25. 07. 2007 22:30)

Ahoj, můžeme si pokecat.......

TELEPATIE atd. (Martin Wszolek, 24. 07. 2007 22:29)


TELEPATIE
Komunikace se zvířaty
Jasnovidec:Martin Wszolek
http://mysteria.unas.cz
sidhi@email.cz

Petrovi (Dragon, 06. 07. 2007 13:34)

Vidíš to?Kam čert nemůže nastrčí ženskou.To se jí to mluví,v Bradavicích propadala,to se profláklo a vůbec se o tom nemluví..taky jsem chodil na vysokou,měla čtyři patra a jelikož se bojím kromě čarodějnic také výšek,tak si myslím,že to byla pro mě škola dost vysoká,měj se ..a dík a písni zase

Dragonovi (Satanka, 06. 07. 2007 13:16)

Tobě nepomůže ani jedna koule, ani víc, nemáš na to odpovídající vzdělání.
Já jsem čarodějnice první kategorie a právě teď probíráme zvyšování ega u smrtelníků,
nepozoruješ nic? Jdu se věnovat návštěvě, jsem z toho celá pryč. Měj se.

Satance (Dragon, 06. 07. 2007 12:04)

Děkuju ti,právě jsem chtěl ocenit tvůj web i lidi zde komunikující...to tvá koule jedna asi si taky něco pořídím..dík Saty...

Petrovi (Satanka, 06. 07. 2007 11:54)

Děkuju moc, tohle je snad ta největší poklona. Ano lidičky jsou tu opravdu skvělí a jsem ráda že tu jsou, mají můj dík a uznání že jsou takoví jací jsou. Víš, začátky nebyly jednoduchý, objevovaly se tu různé patvary lidského chování, ale ty jsem nemilosrdně odstřelovala. Ještě že netový tamtamy fungují spolehlivě a tak vešlo ve známost, že kašpárci si na tomhle webu ani neškrtnou, od té doby mám klid. Tak abys věděl jak se věci maj.:-D

Satance (Dragon, 06. 07. 2007 11:46)

Vidím že na to naše postižení užíváme stejný lék...

Petrovi (Dragon, 06. 07. 2007 11:42)

Dík..Když ona má takovou jednu velkou křišťálovou kouli,koukne do ní a hned ví co a jak.Já takovou kouli nemám leda..No nic nářez v uších od hud.sk.Dragon force také není k zahození..

Dragonovi (Satanka, 06. 07. 2007 11:40)

Jasnýýýýý, ani nevíš jak mi to dělá dobře.:-D:-D

A máš tu (Petr, 06. 07. 2007 11:23)

fajn lidi... to se na netu hned tak nevidí :-)

Satance (Dragon, 06. 07. 2007 10:45)

Jsi nejen nebezpečně inteligentní ale i upřímná,takže aspoň víc se bát budu já,je to jasný?

aDragonovi (Satanka, 06. 07. 2007 10:34)

Samozřejmě že v tom nejtěžším. Jsi nebezpečně inteligentní, začínám se tě bát.:-D:-D

Satance (Dragon, 06. 07. 2007 09:21)

A zase jsem znejistěl..že by nějaká nová nemoc?Ale ne,ty jsi jen možná v jiném jejím stadiu.Samozřejmě že nečekám od tebe jinou odpověď než že ty jsi v tom těžším stadiu,to su si teď vcelku jistý.Pak že tu není někde nějaká jistota..

Petrovi (Satanka, 06. 07. 2007 08:48)

Kolem půlnoci je nejlepší čas na psaní. Nejsou rušivé vlivy z okolí, je tma, ticho a myšlenky dostávají křídla.

Dragon (Satanka, 06. 07. 2007 08:47)

Typuješ, že máme podobnou diagnozu? Si nemysli, já musím mít dycinky něco extra.

Petrovi (Dragon, 06. 07. 2007 08:35)

V tom nejsi určitě sám..

Půlnoční sešlost (Petr, 06. 07. 2007 07:55)

koukám, že se tu nejvíc věcí děje po půnoci... :-) S tím dál a víc občas bojuju, občas to svádí ani ne myslet si že jsem víc, ale tlačit na pilu. Asi bych potřeboval dostat pořádně do nosa a naučit se držet ústa :-DDD

Satance (Dragon, 06. 07. 2007 07:10)

Nejsem si vůbec jistý tím,že by mi Chocholoušek mou nejistotu změnil v nějakou jistotu.Tak nějak jsem si ale jistý že moje apartmá nebude daleko od toho tvého.

aDragonovi (Satanka, 06. 07. 2007 00:39)

To jako že by ti Chocholoušek poskytl vysvětlení, a tvoji nejistotu
by změnil v jistotu útulného pokojíčku??
To nedělej, mohl by ses tam dostat do bezprostředního kontaktu
se mnou, mám tam zamluveno apartmá.

Petrovi (Dragon, 04. 07. 2007 23:30)

Jsem jen spolucestující a ani dál či něco víc než ty ..ahoj

O logice (Petr, 04. 07. 2007 22:20)

Jasně že logika nesatčí, ale i tak... moje zkušenost mi říká že musí být v souladu s poznáním. Dám příklad: pokud je pro mne logicky nestravitelný třeba princip nekonečného trestu za jedno provinění, tak vlastně ani není možné abych se o tom chtěl nějak víc přesvědčit... a naopak, pokud budu rozumově uznávat třeba reinkarnaci, tak můžu jednoho dne poskládat celou tu skládačku a dokonce se o tom i přesvědčit... a celá ta věc se tak uzavře.

Dragonovi (Petr, 04. 07. 2007 22:15)

Pěkně popisuješ naši sféru... sféru protikladů vyvěrajících z jednoty. Já to nemumím tak pěkně napsat.
A trošku Tě podezírám že víš... :-)

satance a Petrovi (dragon, 04. 07. 2007 19:04)

Je tu jen jedna jistota..totiž trvalá nejistota..nechtěl bych všechno vědět a znát..Podíváš se třeba na květinu,nepřemýšlíš proč je hezká(to je u mě bezprostřední kontakt)Pak vstoupí do hry mysl"Je to kopretina..má mě ráda,nemá mě ráda..bezprostřední kontakt je pryč..jsi tady ty a kopretina..Život je tajemstvím a vždycky bude...jsem tomu nesmírně vděčen a moc rád..Kdybych byl bohem a všechno ale opravdu všechno věděl...asi bych si pomohl tím,že na sebe občas zapomenu a sám sebe naleznu..donekonečna....no a co?....asi navštívím chocholouška ahojte...Radek

pro Petra (Satanka, 04. 07. 2007 14:34)

Ty myslíš, že tady pomůže logika? To je asi to poslední, čemu bych věřila. Když bych začala uvažovat logicky, budu se pořád motat v 3D. Když hodím logiku za hlavu, otevírají se netušené možnosti. Co ty na to??
08.07.2007

>Správný směr (Petr, 03. 07. 2007 12:17)

Je to přesně tak, jak píšeš. Pro mě byly například knihy Elizabeth Ross velmi silné (jsou o dětech), ale to neznamená, že osloví Tebe. Ty máš své sny, jiné přesvědčí logika... Tohle je pro mnohé lidi nemožné pochopit, že jimi získaná pravda není absolutní ale osobní. Pak naléhají a přesvědčují, kupte si můj prášek a skvrny zmizí. Bohužel nezmizí... :-D
Není třeba se bát žádné otázky, není důležité jaká je, každý poznatek je krůček k pochopení téhle životní skládačky. Myslím, že uvažováním o správnosti nebo porovnáváním s jinými si to jen zbytečně komplikujeme... To co přichází je právě to potřebné a právě v takové formě, abych zrovna já byl schopen to - budu-li chtít - přijmout a unést.

pro Petra. (Satanka, 03. 07. 2007 00:15)

Víš, já se snažím jít naznačenou cestou, ale nevím jestli jdu správným směrem, nevím jestli mám šanci udělat další krok. Kniha od Moodyho se mi dostala do rukou, jen mě moc nepřesvědčila. Spíš to co píšou lidé sami od sebe mi hodně pomohlo, pak taky sny. Nemyslím tím obyčejný sen, ale sen, který ti něco sdělí a ty si uvědomuješ, že to bylo sdělení. Pociťuju změnu sama na sobě. Po smrti táty mě to všechno deptalo, měla jsem spousty dotazů, někdy naivních, někdy i blbejch a teď po roce a něco začínám být klidná. Už se tolik neptám, jako bych cítila, že je zbytečný se ptát, protože jsme na tom všichni stejně, ale ty procenta, který jsi nasadil na 50% bych o nějaké to procento navýšila.

žiovt po životě (Petr, 02. 07. 2007 23:23)

Kdysi jsem se zabýval hodně touhle otázkou... a přelouskal jsem knihy, tehdy zrovna letěli Moody, Elizabeth Ross, Foučková... a mnozí další.
Moje zkušenost je že odpovědi na otázky existují. exitují odpověsi na jakékoliv otázky. Jenže nejsou v obecné rovině, mylsím tím jako všeoběcně přijatelný důkaz, ale v rovině ososbního poznání. Je na každém jesli je chce znát. Jestliže ano, je to už jen otázka metody...

Záleží na tom (Petr, 02. 07. 2007 23:18)

jestli zaberou u Tebe :-D ... nevím, jeslti nás mix našich současných vědomostí, nevědomostí a touhy zbaví strachu... podle mého je k tomu potřeba daleko víc...

pro Petra (Satanka, 02. 07. 2007 23:12)

Hezká slovíčka bez ohledu na autora, jenže tady asi moc nezaberou. Spíš si myslím, že by si měl v prvé řadě člověk uvědomit sám sebe, vzít všechno co ví, co poznal a dát k tomu co mu našeptává vlastní touha a podvědomí. Možná se už potom nebude tolik bát.

To je stejně zajímavé (Petr, 02. 07. 2007 23:10)

Víš vždycky jsem si myslel, že jediná jistota je smrt. Ale přišla jsi na pěknou jednotu protikaldů... stejně tak je i život jistota.

pro Petra (Satanka, 02. 07. 2007 23:05)

Jejky, ty jsi akorát tady. Ano, velice vážně s tou myšlenkou koketuju a proč je pro mně život tím nejcennějším co mám?? Jak sám píšeš, - smrt není konec (pravděpodobnost 50% :-)máš můj souhlas, naproti tomu život je moje jediná jistota, jistota 100% a tak to funguje ať jsi věřící, nebo nevěřící.

Tabu (Petr, 02. 07. 2007 23:01)

víš co jsem slyšel? nějaký chytrý člověk řekl: Bojíme se toho co neznáme. Otevřeme oči a hlďme zpříma na to co je před námi. Pak se nebudeme bát ničeho. (ale nevím kdo to byl :-)

Takže co je nejcenější :-) (Petr, 02. 07. 2007 22:58)

Vidíš, sama s tou myšlenkou koketuješ, že smrt není konec. To není jen víra přírodních národů, to je víra lidstva... a dokonce to pro někoho může být i osobní zkušenost...
A jestliže není smrt konec (pravděpodobnost 50% :-) tak potom proč by měl být život nejcennější? Kdyby to tak bylo... tak je smrt jen branou kterou projdeme... Pro mě není můj život na vrcholu žebříčku hodnot.
Jiná věc je proč smrt cítíme jako bolest a krutost. Zřejmě ta naše víra není až tak pevná. U věřících je to podivné, u nás ostatních... možná je nemáme odvahu se přesvědčit... otevřít oči a vidět co je před námi.

pro Petra (Satanka, 02. 07. 2007 22:58)

Dík za to že jsem se dneska poprvý upřímně zasmála. To jako že mám radši psát blbě?:-DDD
To není tím, špíš to bude proto, že píšu o tom, o čem se moc nemluví, protože se to nesluší, je to nevhodné, nebo to provokuje. I dneska jsou na určité myšlenky a názory nepsaná Tabu. Jen se snažím říct nahlas, co si jiní šeptají. Minule jsem ti zapoměla poděkovat za tu odvahu při hledání, tak tedy moc dík. Saty.

Testík komentářů (Petr, 02. 07. 2007 22:42)

Prý je jich tu moc... nesmíš tak zajímavě psát!!

pro Petra (Satanka, 01. 07. 2007 20:54)

O tvojí první větě pochybuji. Co je nejcennější? Je to přece život.
Proč se nám hroutí svět a cítíme bolest, nespravedlnost když nám
smrt vezme toho koho milujeme? Proč jsou kruté chvíle, když se umírající
navždy loučí s těmi nejbližšími?
Beru v úvahu i chování přírodních lidí,kteří smrt berou jako samozřejmé
ukončení života, ale oni věří že lidé neumírají, ale přecházejí do říše duchů,
kde jejich život pokračuje dál. Bezmezně a bez pochybností tomu věří.
Souhlasím s tebou, že o smrti se nikdo nebaví rád a nebo jako o něčem,
co se ho dlouho nebude týkat. Nejenže je špatné že se o tom nedokážeme bavit,
ale vůbec je nejhorší fakt, že po smrti se z člověka stane zboží,
za které pozůstalí tvrdě platí. Za důstojné rozloučení
se platí i několik desítek tisíc. Ze smrti se stal byznys.

existence je dar (pajk, 01. 07. 2007 12:34)

energie neprijde nazmar tagze po smrti neco je ja se ji nebojim jen me sere ze je nafurt

Jaká je smrt? (Petr, 28. 06. 2007 22:26)

Ahojky,
Ač je to paradox, smrt neodporuje naší touze po životě a už vůbec ne nehlubší touze. Podle mého vidění nám není strach ze smrti vrozený ale naopak jsme si ho sami vypěstovali a vštípili svým pokřiveným pohledem na svůj život a jeho smysl. Už jen to, že umírající odšopouneme do nemocnic a necháváme je tam o samotě mluví o tom, jak vnímáme tuto neodvratnou událost našeho života.
Místo abychom ji brali vážně, místo abychom si připomínali že je to jediná jistá událost která nás v budoucnu potká, míto toho ji zadupáváme někam pod zem. Pokud se najde někdo, kdo řekne ve společnosti pojďme si popovídat o smrti, tak vzbudí zřejmě pohoršení nebo dokonce svalouše z ochranky :-)
Je dobře, že se o tohle téma zajímáš. Je dobře že jsi zvídavá a máš otázky. Mylsím, že to co se Ti přihodilo přišlo právě proto abys mohla hledat odpovědi. Možná se Ti povede je najít, nebo spíš zažít. Přeji hodně odvahy :-)

satance (dragon, 12. 06. 2007 20:26)

Jsem rád,že to chápeš..přeji Ti hezký večer

dragonovi (Satanka, 12. 06. 2007 20:18)

Tak teď můžu s čistým svědomím říct, že tohle už chápu.
Napsal jsi to svými slovy a těm rozumím.
Tvůj názor na křesťanství znám, proto jsme se doufám
v myšlení alespoň trochu shodli.
Můj názor na církev:
Člověk k tomu, aby si zametl vlastní dvorek, nepotřebuje placené komunální služby.
Dík za vysvětlení.

satance (dragon, 12. 06. 2007 19:50)

V pohodě,nic se neděje..

satance (dragon, 12. 06. 2007 19:43)

Je to fakt o podobenství,bohužel církev tohle nepřijímá a zatvrzele hájí svá "neomylná"dogmata.Můj názor na "křesťanství"je myslím zřetelně čitelný z mých dřívějších příspěvků v Kladivu na čarodějnice na tvém webu...Poselství bible,Starého i Nového zákona je ve své podstatě trojí:1)Člověk je ve svém základě božský2)Člověk se tomuto svému vrozenému božství odcizil a upadl do stavu nebožské existence.3)Úkolem člověka,ale i jediným řešením jeho veškerého utrpení a nesvobody je návrat k Bohu,neboli spása,ovšem duchovní.Naše božství,které bible,Starý i Nový zákon svorně potvrzují-"Pravím vám,bohové jste,to slovo nemůže být zrušeno"-se nachází v našem nitru a proto naše skutečná cesta k Bohu vede nikoliv zevně ale naším nitrem.Jsme to my sami,kteří se musíme odvrátit od všeho zlého a přivrátit se opět k Bohu.Prostě návrat padlého Adama do ráje i marnotratného syna k Otci je ryze vnitřním pochodem...

dragonovi (Satanka, 12. 06. 2007 19:22)

A ještě, zvrtala jsem to, přehlédla jsem důležité S. Četla jsem že byla Eva vyhnána Adamem z ráje, takže co tam píšu je konina. Sorry.

dragonovi (Satanka, 12. 06. 2007 19:15)

Tušila jsem, že něco podobného napíšeš. Nemohla jsem ale napsat, že to všechno chápu,
že je mi to naprosto jasné, zvlášť, když je víc vlivů z různých stran
a taky nejsem tak dlouho na cestě, jako ty. Proto se ptám, proto se k tomu vyjadřuju,
protože jedno odporuje druhému, chápeš mě?
Je to o tom, přijmout učení v podobenství a nikoliv tak, jak jej vykládá církev?

satance (dragon, 12. 06. 2007 18:59)

Fakt jsi to nepochopila, bereš to zevně,ne vnitřně,škoda,další komentáře nemá smysl přidávat,nic se neděje..třeba se k tomu ještě někdo vyjádří..

"ještě pár slov" (Satanka, 12. 06. 2007 18:36)

Pokud jsem tě správně pochopila, tak se vlastně v celém náboženství mluví v podobenství.
Takhle bych to brala, ale tomuhle nerozumím, - Panna Marie není poskvrněna
dědičným hříchem, tudíž je Božská.
Všechny ženy, které počaly dítě s mužem jsou tudíž poskvrněny a žijí v poklesém stavu?
Jestliže se jazykem bible čistá mysl nazývá "neposkvrněné početí",
pak vyvstávají velké pochybnosti o opravdovém "neposkvrněném početí" panny Marie,
které se tak církví oslavuje a tvrdí se i písmem, že zrození Ježíše má na svědomí duch svatý.
Já si to teď mohu vyložit tak, že přišla do jiného stavu jako každá normální žena,
ale s "čistou myslí", tomu bych docela věřila.
Dál, Eva se zamilovala do Adama a oba se dopustili hříchu.
Píšeš že byla Adamem vyhnána z ráje, byli vyhnáni oba přece.
Adam se vykroutil ze spoluůčasti?? V případě že Adam všechno hodil na Evu,
byl asi naprosto stejný, jako jsou mnozí dnešní muži.
Taky se určití jedinci neznají k tomu, co zaseli.
Dostávám se k absolutnímu vědomí. Myslím si že je v každém člověku, ale kdesi zamčené.
Klíčem k otevření a poznání jsou různé události, nebo životní situace,
kdy člověk procitá, přemýšlí a dochází k poznání, klidně sám a bez bible.
Je mnoho křesťanů, kteří čtou bibli jako pohádkovou knížku,
vidí laskavého Boha s modrýma očima v bílé říze, věří že panenka Marie
počala bez muže, věří že Krista z hrobu odnesl sám Bůh na nebesa.
Nezavádí pak takové učení mysl lidí úplně jinam?
A poslední, pro sňatky, které se uzavírají v nebi, nikoliv pro spojení muže
a ženy na zemi platí - "co Bůh spojil, člověk nerozděluj" - jestli tohle platí, tak mě to ještě víc utvrzuje v pochybnostech o správnosti křesťanského učení.

"ještě pár slov" (dragon, 12. 06. 2007 16:20)

Vše,co je v evangeliích a dělo se s Ježíšem,je psáno pro poučení těch,kteří se blíží k Bohu svým nitrem.Adepti duch.stezky ptožívají vnitřně stavy,která evangelia líčí jako zevní Ježíšův osud:ukřižování,snímání z kříže,zmrtvýchvstání a vystoupení na nebe k Otci.Křesťanská raná tradice k tomu přidává i nanebevstoupení Panny Marie,která je dokonce jedním z dogmat katolické víry.V poslední době k němu přibylo další dogma,podle něhož se Ježíšova matka narodila bez poskvrnění dědičným hříchem,řečeno mysticky bez ega.Panna Marie a ženy vůbec ve Starém i Novém zákoně symbolizují naši mysl,stavy její rozdílné duch.úrovně.Eva před pádem je božská šakti.Ta je ze své podstaty božská a tuto božskost nemůže ztratit.Přesně toto vyjadřuje dogma o tom,že Panna Maria není poskvrněna dědičným hříchem neboli odpadnutím od Boha.Totéž tvrzení nalezneme například v zenu,který výslovně učí,že naše původní mysl je rovněž bez poskvrny.V lidech,kteří odpadli od Boha se však stává Evou po pádu,kdy je s Adamem vyhnána z ráje,což je totéž,co Ježíšovo království nebeské,neboli odpadá ze stavu jednoty s Bohem.Její pokles se však nedotýká její božské podstaty,mysli jako božského principu,ale pouze jejich projevů.Jako naše božské vědomí se vzdálilo Bohu a žije jako nevědomé ego,tak i naše božská mysl s ním sdílí jeho osud a žije v pokleslém stavu.Jako vracíme své vědomí do jeho původního stavu tak,že se rozpomínáme "kdo jsme",tak také vracíme svou mysl zpět do božského stavu tím,že ji očišťujeme od všeho zlého a zbavujeme všeho nebožského.Taková mysl je připodobňována ve všech náboženstvích k Panně,která rodí Boha.To není zdaleka jen výsadou křesťanství,ač se tak ve své samolibosti tváří.Čistá mysl je podmínkou pro poznání Boha jako naší podstaty,což se jazykem bible nazývá neposkvrněné početí a rození.Tím však ,zrozením Boha v nás,duch.vývoj nekončí.Ježíš,Kristus,vědomí Já jsem,musí vystoupit na nebe k Otci,neboli Já jsem v našem nitru musí být poznáno jako Já jsem Boha,které je ve všem a všude,ale nad vším.V indickém vyjádření:átman,imanence boží v nás se poznává jako bráhman,neomezené božství.Nakonec na "nebe",do království božího musí vstoupit i Panna Maria,neboli naše osvícená mysl se vrací do svého božského zdroje a spojuje se s ním.To je význam nanebevstoupení Panny Marie.Tak jako se naše vědomí Já jsem musí spojit a sjednotit s absolutním vědomím Já jsem a uvědomovat se v něm a jako ono,tak také naše osobní mysl,byť osvícená,se musí spojit s myslí kosmickou a s absolutním vědomím Já jsem,což teprve je dosažení plné jednoty.Toto "rozplynutí" však nechápejme jako ztrátu mysli,ztrátu schopnost myslet,ale právě opačně:jako nejvyšší,božský stav mysli,která je plně sjednocena s božstvím,které je vědomím,tvůrčí silou i láskou a která je činna božsky.Právě o této jednotě božské mysli abožského vědomí Ježíš mluví,jako o sňatcích,které se uzavírají v nebi(v božské úrovni) a pro ně,nikoliv pro spojení muže a ženy platí:"Co Bůh spojil,člověk nerozděluj. ..Potud jeden duch.přítel s kterým souhlasím....

K tématu (Monika, 12. 06. 2007 14:17)

Je to tak, přesně vím, o čem kluci mluví. Já hodně věcí jenom cítím, ale neumím je pojmenovat, ani vysvětlit. Prostě jen vím, že jsou. Ale je fain, když někdo umí podat bližší vysvětlení.

Marcele (dragon, 11. 06. 2007 10:52)

Ahoj Marcelo,promiň,že ti odepisuji až nyní..Dejme tomu,že se někdo chce naučit plavat.Přemýšlet nad tím "budu to umět,neutopím se,nebude voda chladná apod.",tím se plavat nenaučím ikdyž teoreticky o tom vím snad všechno.Je potřeba skočit do vody a doopravdy to zkusit.Nikdo učený z nebe nespadl,někomu to půjde rychleji,někomu to potrvá déle.Důležitá je snaha,opravdovost a hlavně trpělivost.To bylo jen obrazně řečeno.Také se nechávám dost často strhnout a jsem doslova pohlcen světem,tělem,myslí či pocity a emocemi,snad jako všichni.....Dříve byla obloha plná mraků a jen vyjímečně probleskly paprsky slunce,teď sice není nebe bez mraků ale občas sluníčko svítí déle a oblaka tiše odplouvají a nikdo s nimi nebojuje...(ptala jsi se na mě,nevím ,jak to jinak popsat slovy)Zkus někomu vysvětlit jaké to je když plaveš..Jasně popsat to můžeš ale naučí se ten druhý díky tomu plavat?Zatím ahoj a pěkný den

čarodějovi (dragon, 11. 06. 2007 09:43)

Moudrý to člověk?Nevím,jsem chybující,omylný a dost často plný domýšlivosti,stačí kdyby jsi pročetl mé prvotní,hodně nepodařené a egoistické "příspěvky"..Jinak všechno pojmenovat neumím,jsou věci,které lze jen prožít,nebo spíše jimi být..Děkuji Ti za Tvůj úhel pohledu,co se týká meditace a přeji Ti klidnou a hlavně bdělou mysl..a také hezký den AHOJ

pro dragona (čaroděj, 10. 06. 2007 12:09)


Jsi moudrý to člověk,dovedeš rozlišit a pojmenovat,to mnoho lidí neumí a také nezná,takže určitě to co napíšu je ti známé.
Píšeš o Já jsem,ono to má svůj vlastní život a nám je to propůjčeno s tím že jsme moudří a budeme s tím umět zacházet.
Pokud dovolíš tak můj názor na meditaci je tento.
Že meditace nám především pomůže nalézt vnitřní klid,harmonii a radost ze života.
Zpočátku se musíš ale naučit se uvolnovat a zklidnit tok svých myšlenek,vyčistit svou masl a tím se pomalu připravit ke vstupu na hladinu /alfa/,pokud to umíme tak jsme připraveni na velmi dobrou meditaci.
Je pravda že lze meditovat i při chůzi anebo při jízdě ale nesmíme řídit,pokud se chceme ale dobrat cíle a odpočinku tak tomu musíme opravdu věnovat svuj čas,mít své místo a svůj pravidelný čas,věřím ti co píšeš a jsem rád že to píšeš,pro mne poučení a pro tebe dík odemne.
Toto je můj názor a nikoho jiného proto to tak ber prosím.
AHOJ A DÍK

pro čaroděje (dragon, 10. 06. 2007 05:29)

Děkuji Ti za příspěvek a nemáš se vůbec za co omlouvat.Jsem rád za Tvůj příspěvek.Ano meditace není totéž,co relaxace.Meditace není rozjímáním ani pouhým klidem mysli ale soustředěním pozornosti vědomí.Jelikož je vědomí Já jsem(ryzí,ničím neomezené vědomí)Bohem,je cílem našeho snažení(či cesty).Proto platí,že to,co se v nás soustřeďuje,vědomí,je vždy důležitější než to,než nač se soustřěďuje.Přímá cesta k cíli vede meditací na samo vědomí,soustředění na předměty,mantru,čakry,pránu a další přímo k cíli nevede,ikdyž má na cestě své místo jako pomocný prostředek.Taky se omlouvám,pokud by se tyhle řádky někoho dotkly,jsou to jen postřehy duch.přítele..

pro čaroděje (Satanka, 09. 06. 2007 18:41)

Zdravím tě čaroději. Byla to cesta, kterou jsi musel projít, abys pochopil tento svět?
Každá cesta, která něco osvětlí, je dobrá. Každého, kdo nám chce v dobrém něco říct, tady rádi vidíme a dáváme mu neomezený postor. Vítej zpátky.

meditace/každému kdo ví o čem je řeč/ (čaroděj, 09. 06. 2007 18:18)


Prosím o prominutí a zároven vás všechny zdravím,vracím se z hlouby ničeho do života,se zájmem jsem četl vaše příspěvky a je opravdu poznat že víte o čem je řeč,mám také jednu malou připomínku k meditaci kterou docela úspěšně používám a pomáhá mi moc.
Píšete o myšlenkách které se objevují,ale to je naprosto samozřejmé a jasné protože mysl se snaží tyto myšlenky ještě zpracovat a teprve potom se začne uklidnovat,víte já používám meditaci která je stará asi 3000 let,podle véd,je to meditace která používá mantry a to tak že meditující si sám vytvoří svojí mantru a tu miluje srdcem a používá jí v okamžiku kdy se vynoří myšlenka,síla mantry se odvíjí od síli myšlenky,to znamená pokud myšlenka řve tak řve i mantra,je to vše myšleno a děláno v podvědomí.
Musíme si znovu uvědomit že nelze všem lidem naordinovat stejný lék ale lze toto přizpůsobit skoro pro každého.

Moc se omlouvám za to jestli jsem se někoho dotkl ale můj náhled na tento svět se rapidně změnil od mého návratu,proto to píšu.
Meditovat lze kdekoli a kdykoliv,ale nesmíme meditaci zamněnovat s relaxací.

Dík za prostor pro mne.
čarodej

všem (čaroděj, 09. 06. 2007 18:05)

Marcele (dragon, 09. 06. 2007 04:22)

To,co popisuješ je jen víření mysli.Jasně ono se lehce řekne "vyprázdnit" mysl.Ze začátku to není vůbec lehké,myšlenka střídá myšlenku ale to je normální a běžné.Pokud můžeš,tak zkus ty myšlenky a pocity dál nerozvíjet a jen je nezúčastně bděle pozorovat,jako by se tě ani netýkaly.Mysl se snaží hned všechno hodnotit a označit..dělám to správně,jsem v meditaci?Tohle jsou zase jen další myšlenky,nech je být,časem se to poddá,hlavně si z toho nedělej "hlavu",že ti to hned nejde.Přeji ti hezký a klidný víkend

Dragonovi (Marcela, 08. 06. 2007 20:21)

Díky za radu, moc hezky jsi to napsal.Jenže nevím jestli se dokážu od myšlenek odpoutat tak, abych nezačala do všech myšlenek zatahovat pocity, něco kombinovat, plánovat a měnit.... Snad se mi to někdy podaří. Bylo by to fajn.

Marcele (dragon, 05. 06. 2007 18:02)

Ty myšlenky,které se objevují nech klidně být,jen je tiše pozoruj,ony dlouho nevydrží a odejdou samy.Tím,že je budeš odmítat je jen posiluješ silou pozornosti svého vědomí.Vypadá to jednoduše,ale mnohdy není.Jsou i jiné možnosti jako Mahárišiho átmavičára,dotazování se a pátrání v nitru po svém pravém Já.Kdo nebo co si v nás uvědomuje svět,tělo a myšlenky?Prostě obrátíš pozornost vědomí přímo do zdroje.

pro Adrianu (Satanka, 03. 06. 2007 13:24)

Ahojky, je moc zajímavé co píšeš, nechceš jít na stránku - Forum? Tam bysme o tom mohli popovídat víc s lidičkama, které to hodně zajímá.

Pro Satanku (Adriana, 03. 06. 2007 12:39)

To že se dějí,takové nadpřirozené věci kolem nás je normální.Co je zvláštní?že spoustu lidí tomu nevěří,Provází mě to od dětství a jsem tomu vděčná.Občas mam stavy,že jsem mimo těla.Možná to dělá výklad z karet ,který je na denním pořádku.Tak že několikrát za rok procházím smrtí.Je to jiná smrt,ale nepříjemná.Karty vykládam od 14.let,dělam to veřejně, máš šanci vnímat tajemno víc než ostatní,pokud se tímto zabýváš.

moudří o meditaci (Hemenex, 29. 05. 2007 12:06)

V Bhagavad Gítě, kteá je součástí indické Mahabháraty, se její hlavní hrdina - prototyp člověka - stěžuje svému učiteli:
"Proč je mysl neklidná, bouřlivá a výbušná a snadno se nepodvoluje vůli?"
A on mu odpověděl:
"Ovládnout mysl je stejné, jako ovládnout vítr: nemožné."
Teď se možná Bandy zaraduje. Další bod k jeho argumentům, proč nelze dosáhnout telepatického spojení .... :)
Nicméně já věřím, že v případě meditace, není tak důležité dosáhnutí konečného Cíle (přeměny vědomí, ovládnutí mysli), jako to vlastní bytí na Cestě, té Cestě k tomuto Cíli.

Marcele (Monika, 28. 05. 2007 21:47)

Já zas nedokážu vysvětlit, jak na to. Asi je dané již v člověku, protože si vzpomínám,že když jsem byla hodně malá a jezdili jsme k rodině do Vysokých Tater a dospělí si chtěli pokecat, stačilo mě posadit k potoku se šutry a já tam vydržela vnímat vodu jak zpívá, dokud pro mě nepřišli. Aby zas nedošlo k omylu- mám ještě hodnocení ze školy -a to zní:citlivá, veselá, v kolektivu oblíbená.Méně již profesory z gymplu, protože na mě přišla opožděná puberta(vlastně ještě neodešla), já se poprvé zaláskovala a chodila za školu.:-D
Ale někde jsem četla, že se dá dostat do stavu vypnutí počítáním, že potom mají vlny v mozku jinou frekvenci. To jsem ale nezkoušela.Dle tvých pocitů je prima, že si vychutnáváš hezké chvilky venku. Zkus jen poslouchat a vnímat přírodu a úplně se uvolnit.Třeba přijde ten zajímavý polospánek, jak tomu "odborně "říkám. :-)

všem (Marcela, 25. 05. 2007 22:20)

Od myšlenek se nedokáži odpoutat. Neumím to. Hlavou mi stále něco probíhá, ale Moniky meditace to je sen, když je tráva svěží, měkká i voňavá a zároveň v horku chladivá. V tu chvíli jsem nejraději sama a umím si tu chvíli vychutnat. Pak se někdy poskládat, vstát a jít vstříc realitě, se nechce. Jak se uvolnit, aby mi hlavou neprobíhaly stále nějaké myšlenky. Přestože mi v tu chvíli nevadí, protože jsou jednoduché. Ale jak se někdo dokáže úplně odpoutat od myšlenek nechápu.

Radkovi - (Satanka, 23. 05. 2007 22:45)

I když píšeš, že je to rozumem nepochopitelné, chápu to velice dobře a cítím to taky tak.

ještě k meditaci (Monika, 23. 05. 2007 16:35)

Ano, je to jako modlitba, taky vždycky poděkuju.A jak si tak ležím, dostanu se do jakéhosi polospánku, kdy mám pocit, jako bych se rozložila na atomy a splynula s okolím. Takhle já cítím meditaci. Pak se zas poskládám a jdu dál.:-D

pro kohokoliv (třeba radek, 23. 05. 2007 11:45)

meditace není přemýšlení nelze ji tzv.dělat...meditace je prostě odvaha být tichý a sám..tato samota,průzračnost a jas našeho bytí je meditace..Uvědomujeme si objekty...musíme si uvědomit svůj vlastní subjekt tzn.opustit objekty(i myšlenky) a jednoduše zůstat nehnutě v ryzím uvědomění,v tichu,klidu a míru..

pro satanku (třeba radek, 23. 05. 2007 11:00)

kam míří tvá pozornost tam v podstatě jsi..Satan,Bůh,peklo,ráj..to jsou vše jen pojmy.Existuje jen jedna živá PRAVDA která(ač je to rozumem nepochopitelné)je zároveň jak projevem tak i neprojevem...měj se fajn

jsem tím,čím se uvědomuji,že jsem... (třeba radek, 23. 05. 2007 10:47)

každý konec je jen nový začátek...

jo (Jirka, 18. 05. 2007 19:07)

tak to je zároveň i ta nejupřímnější modlitba.

všem (Monika, 18. 05. 2007 13:56)

Nejkrásněji se medituje, když si člověk lehne do horské trávy, kam nevstoupí lidská noha, jen žbluňká potůček, ve větru šumí stromy a zpívají ptáci. To je potom "žrádlo" :-D

All (Satanka, 15. 05. 2007 14:15)

Pamatuji se, jak mi táta kolikrát říkával "nad čím medituješ?" když mě viděl zamyšlenou. Meditace - přemýšlení o něčem. Jestli se to přemýšlení týká obvyklých věcí kolem mne, mohu přemýšlet "meditovat" v chůzi na ulici, v tramvaji, nebo někdy i při práci. Meditovat ale sama nad sebou, srovnat si myšlenky, to nejde za pochodu, to by mě asi přejelo auto. Musím na to mít klid, takovou svojí chvilku a pokud mi to podmínky dovolí, navodím si atmosféru třeba hudbou. Diodávám, že to není až zas tak často.

pro Bandy (Hemenex, 15. 05. 2007 11:47)

Přesně tak. Máš naprostou pravdu. Meditovat není ani složité a ani mystické. Meditovat se dá opravdu všude.
Na druhou stranu meditace je jako běh. Meditovat nebo běžet umí taky skoro každý. Skoro každý uběhne 100m ale jen málokdo pod 11s. Někdo uběhne dokonce i 42km pod 2 a čtvrt hodiny a někdo tolik nenaběhá ani za celý život - bohužel pro něj.
Jsem rád, že jsi zase tady

Pro Čaroděje (Bandy, 15. 05. 2007 04:21)

Jsem rád, že víš, o čem mluvím.
Myslím si, že meditace není jen hluboké zamyšlení v předem dané tělesné póze, v předem dané atmosféře nebo prostředí. Mám pocit, že umím meditovat při jízdě na kole.Umím se oddělit od světa při dlouhé chůzi po městských ulicích a nejen tam. Jít do sebe není tak složité ani tak mystické. Není nutno zavřít oči. Jen je nezbytné dívat se jimi jinam. A vyrovnat se s tím, že přátelé Ti vytknou, žes je potkal a nepozdravil.A pozor na auta.

pro čaroděje (Satanka, 31. 03. 2007 20:04)

Zdravím čaroděje. Ustála jsem různé životní kotrmelce. Dokážu si i ve vyhrocených situacích zachovat klid. S čím se nedokážu tak lehce vyrovnat, je rána pod pás od někoho, od koho bych to nečekala a komu věřím a nebo hon na čarodějnice kvůli pravdivě cítěným a sděleným myšlenkám.

pro satanku (čaroděj, 30. 03. 2007 22:23)

Ahoj,japonci říkají,umnění klidu je velkým mněním,
Ten kdo umí být klidný a dovede se sám přivést do klidu ovládá to co ovládali mniši ve starých tibetských chrámech,pokud máš dojem že tvůj klid začíná prchat před něčím co je silné tak se nauč meditaci,v té meditaci najdeš to co marně doposud hledáš,bude ti dovoleno si odpočinout a nabrat novou energii na svou předlouhou cestu kterou budeš muset brzo nastoupit a proděláš dosti nepříjemné zkušenosti,je mi líto že jsem toto musel napsat ale je to tak.
Je na tobě a na tvojí vntřní části těla jak se s tím vším popere,jsi dost silná?
Až budeš toto číst tak jsem na cestě do neznáma,odpovím jak se vrátím,to je vše.
Ahoj Čaroděj

pro čaroděje (Satanka, 28. 03. 2007 23:50)

Když tě čtu, tak musím říct " Přihořívá " jinými slovy: to co je považováno za zlo, zlem vůbec nemusí být, tolik asi k mému nicku.
Co se týká mého klidu, moc ho nemám a nedovedu si představit, že by to mělo být ještě horší jak to je. Uvidím co přinesou příští dny. Saty.

pro satanku (čarodej, 28. 03. 2007 21:39)

Ahojky satanko,když se podíváš na kartu DABEL v tarotu mytický,tak tam uvydíš jak muž a žena tančí jsou volní ale jsou ztotožněni s touto kartou,jsou volni ale hudba PANA který jim hraje na xirink,je tak spoutává že nechtějí ho opustit.
Proto ta moje otázka,co tebe spoutává a drží ,co chceš ?když jsi si vybírala tento název,/satanka/tak jsi určitě ve své mysli promýtla mnoho jiných ale protože tento zvýtězil tak jsem nabyl dojmu že jsi se trochu i řídila onou naší druhou stranou,tou temnou,protože tě tam lákalo právě to co je tajemné,láká tě to dodneška ale nechceš to pustit ven,/dabel,satan,čert/vše je jak říkají kněží PEKLO.
Ale určitě víš že LUCIFER není kníže pekel ale DRUHOROZENÝ SYN BOHA,I BIBLE TO TVRDÍ,a tento Lucifer je podle učení a jiných pramenú SVĚTLONOŠ,neboli nositel světla do lidských srdcí.
Jinak jsem moc rád že se s tebou mohu takto podělit o něco co je dávno dané a neměné.
Věř a nebo nevěř,je to jako v lásce,pokud chceš věřit tak ho miluješ,ale jakmile se objeví jenom stín pochybnosti tak láska a milování zůstává před prahem.
Doufám že jsi pochopila co jsem ti ted napsal.
AHOJÍK,UŽÍVEJ SI KLIDU KTERÝ BRZO SKONČÍ

pro čaroděje (Satanka, 28. 03. 2007 19:24)

Zdravím čaroděje. O tarotu jsi napsal toto: " nějak se mi to vybavilo v souvislosti s tarotem,ani nevím jak.", tak proto moje zmínka o něm. Ptáš se, jestli jsem totožná s kartou "ďábel" z tarotu", odpovím ti otázkou: z čeho tak soudíš?, ale přece jen malinko prozradím. Jestli jsi měl na mysli ďábla z "Osho zen tarotu", pak se s ním ztotožňuji.
Děkuješ za trpělivost a shovívavost,-- na to jsou jiní adepti, tvoje písmenka se čaroději čtou velice dobře. Přeji hezký večer.

pro satanku (čarodej, 28. 03. 2007 00:21)

Ahojky Satanko,malej dotaz,jsi totožná s kartou DÁBEL z tarotu?
Promin ale já jsem o tarotu nic nepsal ale vím že myslíš tartar,podsvětní místo kde duše vykonávali své tresty,ano tady jde mráz po zádech protože takové tresty které tam jsou ty určitě nechce žádná duše prožít,jsou to nekonečné tresty a utrpení,jinak jsem moc rád že se nechám číst,ono to s tím vším není tak moc jednoduché,mám rád mýty a starověk,vlastním karty tarotové,ale ještě je neznám celé chybí mi asi 20 karet a budu je znát všechny,jsou to nádherné poznávací záhady,miluješli záhady tak tarot ti je poskytne.
Ale nazpátek,duše která odejde z tohoto světa a má klid je velice spokojená a štastná,víš oni duše také mají svůj svět ale to určitě sama víš,pokud budeš mít ve svém srdíčku koutek kde zůstane ta milovaná dušička tak věř mi nic jí nechybí,podle starých bájí pozve duše na poslední soud HERMES posel bohů,on je povinen je odvádět k podsvětní říši a dál vše podle minulého.
Toto jsem načerpal z tarotu a z bájí.
Dík za trpělivost ashovívavost.
ahoj čaroděj

pro Satanku (čarodej, 26. 03. 2007 00:16)

nemám právo někomu něco říkat osobního,nejsem věštec,ale jsem člověk který žije v tomto životě,po každém človíkovi který odejde z tohoto světa zůstane prázdno,ale on odchází proto aby se znovu narodil.Podle mýtú odchází přes řeku STYX,je to temná a ponurá řeka,nemá počátku ani konce,nemá prameny které jí plní ale má lidské slzy a to jsou ony prameny.
Je hrůzostrašná a je tam převozník CHÁRON,on odváží duše přes tuto řeku kde jde před soud krále HÁDA A JEHO ŽENY PERSEFONY.
Jsou tam tři řeky a tartar ,nejznámnější je řeka LÉTÉÉ řeka zapomění,vodu této řeky musí pít povině každá duše,potom duše odchází na louky které se nazývají elizejská pole a tam očekávají až bude jejich čas na návrat,toto je pro tvojí útěchu je jí moc hezky a tím že jí máš v srdci tak tam co nyní je jí té dušičce bude moc hezky a nic jí nebude tížit.
Jsou ale duše které bloudí světem a nemají klidu ani pohody,jsou to duše které neměl mikdo rád a nikdo jim nepomohl odejít z tohoto světa tam kam touží jít,je to jejich pokání za to jak žili.
Odpust že takto píšu ale nějak se mi to vybavilo v souvislosti s tarotem,ani nevím jak.
Ahoj,vnímej to co z tohoto povídání vychází,vnímej to co na toto povídání působí uvnitř tvojí bytosti.
Je to úplně vše a až bude čas jistě si napíšeme,jsem věčný učedník a jednou doufám že budu mistr ale to je dosti daleko.
ČARODĚJ

pro čaroděje (Satanka, 25. 03. 2007 12:19)

Vítám od každého dobře míněná slova, tedy vítám i tvoje. Vím že se lidé dokáží vysmívat, ubližovat, vím že než by slovem potěšili, raději mlčí. Ale vím, že jsou i ti, kteří pomohou nejen slovem, ale i činem. Jsem moc ráda, že se na stránkách setkávám víc s těmi druhými. Rozumím všemu, co jsi mi napsal, i o té zradě na druhém člověku. Nejsem moudrá, jak píšeš, jen si dokážu dát pár věcí dohromady. Děkuji za milé řádky a zase se ozvi. Saty.

pro satanku (čarodej3, 25. 03. 2007 00:50)

není mnoho lidí kteří dokážou pochopit co se děje v lidském srdci,ale je mnoho lidí kteří se dokáží vysmívat bolu v srdci.
Srdce které je most mezi duchovnem a realitou je to dokázáno v reiki,proto jsem moc rád že ve tvém srdíčku máš toho človíka,v tomto okamžiku platí jedno ten človík nezemřel ale žije dále ve tvém srdíčku a ve tvých vzpomínkách.
Jsem tvůj přítel v dáli ale nic není takové jak vypadá,máš přítele ale nevíš zda to myslí opravdu,víš přítel je človík který si najde čas aby si poslechl co mu chceš povědět a co mu chceš říci,on ale nesmí nikdy nikomu nic říci,je to jako léčitel nebo lékař,či právník všichni musí mlčet protože zrada na človíkovi je to nejtěžší provinění.
Odpust ta moudra a někdy se ti opět ozvu,nemám tolik času ani nejsem natolik fundovaný ,jsi moudrá a tak víš co jsem ti napsal.
čaroděj

pro čaroděje3 (Satanka, 23. 03. 2007 21:23)

Ahojky čaroději, v květnu to bude rok od oné události. Přesně jak píšeš, čas obrousil ránu, ale vzpomínky ne. Ty se mnou zůstanou. Několikrát jsem se s ním setkala ve snu, pokaždé to bylo krásné setkání a vždy byl usměvavý a mluvili jsme spolu, jako kdyby byl naživu. Už jsem se s tím smířila, ale smutku se neubráním nikdy, když přijdu s kytičkou ke hrobu. Jsem ráda za přátele, v realu i tady na netu. Poznala jsem spoustu skvělých lidí z nich někteří se stali kamarády a jsem za to vděčná.
Pochopila jsem všechno, co jsi mi chtěl říct a děkuju ti za každé slovíčko, které jsi napsal. Cítím, že jsi dobrý čaroděj. Bylo by zajímavé přečíst si tvoje názory i na jiné otázky tady na webu. Přeji ti hezký víkend. Saty.

odpověd na smutek (čaroděj3, 23. 03. 2007 11:51)

je mnoho věcí mezi nebem a zemí,podle mého mínění veškeré tyto úkazy které tu popisuješ mají asi toto vysvětlení,bytost která je milována a ví o tom se nechce z tohoto světa stratit protože jí tu bylo hezky,proto se začala s tebou loučit a to způsobem který je pro tyto bytosti vlastní.
Je mnoho popsáno a mnoho toho je výmysl ale je tam pravda,drž si onu milou bytost ve svém sedci ale dovol aby odešla tam kam patří,budeš za to odměněna jají láskou a bude tě jednou provždy doprovázet ve tvém životě.
Každá bytost se vyvíjí a je proto nasnadě že se učí,dej jí čas a sobě také a vzpomínej na ní,ale nevolej jí přílišným zármutkem naspátek to jí bolí a tebe to bude bolet také,dovol jí se rozvinout a ona se jednou navrátí a dá tobě pocítit že je nazpět.
Asi to nepíšu moc srozumitelně ale moc tě chápu,je to velká díra kterou nemůže nic zaplnit,ale čas je tu od toho aby trochu obrousil hrany a dal nám šanci na to jak vše pochopit,máš okolo sebe mnoho lidí kteří tobě opravdu rádi pomohou,jsou to přátelé a ti co nechtějí stejně už znáš a pochopila jsi proč nepomohou.
Toto je vše a snad jsi pochopila co chci říci a pokud s tím nesouhlasíš tak to prosím napiš a hlavně s čím nesouhlasíš.
Děkuju ČARODĚJ

Vynikající (Filda, 20. 03. 2007 16:15)

Fakt vynikající, máš tu to báječný. Každý den neodolám a něco si přečtu. Si skvělá!!

pro Moniku (Satanka, 15. 03. 2007 08:32)

Máš pravdu Moniko, je toho moc. Jediné, co by tomu trochu pomohlo, by byly přísné zákony a tresty za týrání zvířat. Přitom když si vezmu, jak dokáže být člověk zlý na druhého člověka, ustupuje týrání zvířat do pozadí a nezájmu. Lidská společnost má sama co dělat, aby uhlídala krutost a násilí mezi jednotlivci i skupinami. Je to smutné, ale je to tak. Proto jsem ráda za každého, který zvířata třeba přehlíží, ale aspoň jim neubližuje.

Bohoušovi a Satance (Monika, 12. 03. 2007 22:56)

Ano, je to ostudné, to by byla dlouhá a smutná polemika. K narozkám jsem dostala od kámoše SMS. Zněla přibližně asi takto: Ať se ti splní všechna přání, ale ta, která jsou dobrá pro tebe. Kdybych napsal "všechna přání" byla by na tomto světě pěkná revoluce!!! Škoda. Nejhorší je bezmocnost. To málo, jako ujmout se koček, vyhledat zatoulaným psům páníčka či udat hodným lidem bezprizorní , či po sezoně zde nechané nebo ztracené pejsky je jen mikrosnaha nějak pomoci............

Bohoušovi (Satanka, 11. 03. 2007 20:28)

Ráda tě tu vidím Bohouši. Tvůj příběh se psím kamarádem je zajímavý. Já zase miluju kočky. Měla jsem černého kocourka dva roky, byl mazlivej a přítulnej. Měla jsem ho moc ráda. Pak se stalo, že se u nás stavil známý jen něco říct. Mluvili jsme s ním jen chvilku. Nikdo nepostřehl, že si kocourek lehl na zadní kolo, asi ho tam přitáhlo teplo. Když se známý rozjel, kocourek to nepřežil. Moc jsem brečela a říkala si, že už nechci žádné zvířátko, ale za čas jsem našla u kontejneru maličkaté kotě, také celé černé. Bylo hubené a žalostně na mě mňoukalo. Vzala jsem ho domů, dala mu najíst a pak jsem ho odnesla zpátky. Odcházela jsem rychle a žralo mě svědomí. Seděla jsem u stolu a rozhodovala se, jestli se nemám pro něj vrátit, když zazvonil zvonek. Ve dveřích stál soused a u jeho nohou se krčilo to kotě. Jak jsem otevřela, proběhlo mi kolem nohou rovnou do kuchyně. Soused říkal,: "šel jsem domů, to kotě ke mně přiběhlo a šlo se mnou. U vaší branky se ale zastavilo a nechtělo dál, tak jsem se přišel zeptat, jestli ho nechcete."
Mám ho už 6 let. Je to naprosto přesná kopie mého předchozího kocourka, včetně povahových rysů, jen aut na rozdíl od předchozího, se strašně bojí.
Je pravda co říkáš, lidé dokáží být zlí na sebe vzájemně, natož na zvířata.

Monice a Satance (Bohouš, 11. 03. 2007 07:41)

Dále čtu se zájmem vaše komentáře. S tím psem se mi stalo něco podobného. V květnu to bude dva roky, byl to osmiletý leonberger. Museli jsme ho nechat uspat kvůli kyčlím. Zakopal jsem ho v lese a když jsem po něm uklízel místnost kde dokonal, cítil jsem jak ke mě přišel zezadu a položil mě čumák na rameno. Asi nevěděl co se to děje, tak šel domů. Poslal jsem ho pryč a už se nikdy nevrátil.
Myslím si to co Mystik, že se zvířata po našem boku připravují a svůj budoucí život v lidských tělech.
To jak se ale lidé dokáží ke zvířatům chovat je ostudné.

pro Mystika (Satanka, 08. 03. 2007 22:02)

Kdybych si teda mohla vybrat, tak jsem pro teorii č. 2. jen ti primáti mi tam nesedí. Líbí se mi pořádek a tak ty jasně ohraničené kategorie mají moje sympatie. Víš, když jsem ti dávala minule tu otázku, byla jsem zvědavá jak odpovíš, ale jak vidím, dokážeš si poradit vždycky.:-D

pro Saty (Mystik, 08. 03. 2007 13:09)

Všechno prochází vývojem a sbíráním zkušeností - jsou dvě teorie. Ta první říká, že začínáme život jako kámen a postupně se vtělujeme do rostliny a pak do zvířat a pak do člověka, abychov závěru ukončili cyklus a přešli mezi osvícené bytosti. Teorie druhá zase říká, že vše má sice duši, ale má svou kategorii stále, takže rostliny jsou jen rostliny, zvířata zase jen zvířata a lidi se začali na zemi rodit jako primáti a vyvíjeli se v lidi .. Vyber sobě, co je ti bližší ;o)

pro Moniku (Satanka, 07. 03. 2007 21:09)

Je to tak jak říkáš. Člověka musí něco potkat, aby to s ním zatřáslo a změnil životní hodnoty. Kdyby se ti zase něco zvláštního přihodilo, napiš nám. Matouš už nepíše, asi to vzdal a na Bohouše se nikdo nezlobil a ani nezlobí. Možná jsme ve stejném znamení, že se dokážem naježit, ale hezky se s ním povídalo a řekl hodně moudrých věcí.

pro Mystika (Satanka, 07. 03. 2007 21:01)

Určitě mají duši, také o tom nepochybuji, ale to co říkáš se mi nezdá. Ty píšeš, že zvířata se v dalším životě převtělí do člověka? V tom případě by myslím za jednu lidskou generaci muselo zalidnit několik takových zemí jako je naše. Když si vezmu populaci lidskou a zvířecí, tak by tam byl astronomický rozdíl. Zvířata mají potomků daleko víc než lidé a pak jsou uměle odchovávána a rozmnožována k jatečným účelům. Když mluvíme, že zvířata mají duši,( opakuju že o tom nepochybuju ) pak jejich duše se musí vrátit zase do těla zvířete, pokud inkarnace funguje i u nich.

Pro Satanku. (Monika, 07. 03. 2007 00:02)

Děkuju Ti i ostatním za porozumění a příspěvky.
Musím říci, že jsem napsala, protože mě "vzal"úvod k Životu po životě, jelikož jsem se po přečtení cítila jako před dvěma lety, kdy mi odešel taťka a až dnes četla diskuzi. Souhlasím moc s Tebou v tom, že začneme přemýšlet jinak až když na nás tzv. sáhne smrt. Jak jsem už psala, velkou intuici a věštecké sny nebo sny současné s děnním jsem brala jako náhodu. Když mi začali odcházet chlupatí kamarádi, nestačilo najednou na smutek na duši se jako obvykle proběhnout lesem nebo prolézt hory a nabít se jak mobil, také jsem si myslela, že začínám věřit něčemu "potom" z důvodů jakési útěchy ze ztráty někoho, koho už neuvidíme. Po Andulce jsem jaksi změnila názor. Ještě před ní odešla Petty, hlavní vlčice u haskounů a když usnula, popadalo asi 2Oks plastikových nádob, které byly v předsíni vyskládané po dvou na sobě a ani tam nebyl průvan a nikdy se to nestalo. To jsem ale taky ještě brala za náhodu. Teď tím, že vše beru jinak, dá se říci, že na sobě mým vlastním primitivním způsobem tak trochu pracuju.

Co se týče diskuze- pan Matouš, to je teda síla...........
a na Bohouše bychom se neměli zlobit, že vidí věci trochu jinak. Na druhou stranu, ač uchu či oku nemusí lahodit, jsou přímé a otevřené. A u mě je na první příčce v žebříčku fér hra. Mějte se všichni hezky a TAJEMNU ZDAR!:-)

pro všechny (Mystik, 06. 03. 2007 20:45)

Ano, zvířátka mají duši. A nejen to. Vyvíjí se. Sbírají zkušenosti a přibližují se lidem. A ta, která s námi žijí doma, tak si dobře všímají, co děláme a jak to chodí v lidském světě, protože jejích cyklus pomalu končí a příští zrození je čeká právě v těle člověka. Když hladíte svého pejska, nebo kočičku, tak si všímejte, jak na vás koukají. Oni vědí, co bude dál a také vědí, že jsou jejich cesty s vaší cestou propleteny i v budoucnosti. Záleží jen na nás, jak se k nim budeme chovat .. Záleží jen na nás, jaké lidi z nich uděláme ;o)

pro Moniku a all - 2.část (Hemenex, 05. 03. 2007 23:25)

A světe div se, Klárka, teď už Šárka k nám přiběhla, skočila na klín a poprvé ve svém životě, v lidské náruči začala příst ....
Byla to sice plašan, bála se všeho a všech a návštěvám jsme o ní nejčastěji jen vyprávěli nebo ukazovali fotky protože ona se .... ..... :-)
Na Kláru jsme si museli další rok počkat, bylo to to nejmenší a nejsladší kotě od Šárky .... škoda jen, že se ten kruh uzavřel tak brzy. Zmizela totiž dřív než byli Kláře 4 týdny.
Ale to už by byl jiný příběh ....
Tak to je moje odpověď na otázku jestli mají zvířata duši.

pro Moniku a all - 1.část (Hemenex, 05. 03. 2007 23:24)

Byl starý sotva pár dní, když jej našli, spolu s jeho sourozenci, promrzlého a hladového v papírové krabici v šalině (tramvaji) v Brně na Pekařské. Měl obrovské štěstí, že se našlo pár rukou, které mu pomohlo, přežít. Některým z jeho sourozenců se to taky prý povedlo. A tak dostal náhradní mámu a za pár týdnů jsme si ho s útulku odnesli domů.
Byl nádherný, krémový siamák s kouřovým zabarvením. Dostal jméno Šárlí. Jeho nepovedený start do života se na něm ale bohužel podepsal. Ve smečce, kterou doma mám, nehrál nikdy první housle. Byl to plašan, který se bál všeho a všech. Návštěvám jsme o něm nejčastěji jen vyprávěli a ukazovali jeho fotky, protože okamžikem jejich příchodu se vpil někam do kouta do zdi a objevil se až několik hodin po jejím odchodu. Přesto nebo právě proto, okamžiky kdy nám projevoval svou lásku a něžnost nebo jeho vzácnou, bezmeznou důvěru hlubokého spánku v naší náruči, se nám hluboko vrývali do srdíčka.
Pak onemocněl. Močové kameny ho trápily tak, že nemohl ani na záchod. Od toho věčného plížení a prchání před vším měl tak vypracovanou postavu, že mu nemohl veterinář ani píchnout injekci. Musel jsem Šárlího skoro zhypnotizovat aby si ji nechal dát. Jednou, dvakrát to vyšlo, tak rok a pak dva jsme nad Osudem vyhrávali. Po třetí ale definitivně zkolaboval. Nepomáhali už ani injekce, naše obětí a polibky a ani hodiny na kapačkách. Když mu klesla teplota těla na 35°C, vzdali jsme to. Po 25 letech "půstu" jsem plakal.
Pěkně jsme Šárlího umyli, vyčesali srst, zabalili ho do jeho deky a pochovali tam pod jeho stromeček, kde lehával nejraději.
Na veterině, při placení nám řekli, že kdesi na sídlišti pod keři žije smečka koček i s koťaty, jestli bychom neměli, před blížící se zimou, o některé zájem. Jednoznačně měli. Kočky i koťata jsme našli a i když nám některé samy lezli do přepravky, my čekali na to jedno nejmenší a nejslabší. Takový ustrašený Uzlíček to byl, byla to jasná volba. Jedna hodná paní, která je tam pravidelně chodila krmit nám pak pomohla mrně zpod keře vylákat a tak Uzlíček dostal jméno Klára.
Když jsme pak Kláru doma vypustili, jako by se po ní slehla zem, respektive koberec. Kdyby nebylo ujezeno občas z misky, nebyla občas spatřena rozmazaná šmouha nebo nějaký bobeček na zemi ani bychom si nebyli jisti jestli se nám o Kláře jen nezdálo.
Pak přišel den a noc třetí.
Má přítelkyně měla sen, sen o tom, že ji navštívil Šárlí a řekl jí, že by si přál aby tu s námi mohl ještě chvíli být. Poprosil ji jestli bychom Klárce nechtěli raději říkat Šárko, protože až na ni budeme volat bude to jakobychom volali na něj ... Její dceru v tu noc probudil tlak u jejích nohou, jakoby tam někdo spal. Posadila se a zavolala do tmy automaticky Šárlí! Stín se ani nepohnul a když našla odvahu a pohnula se sama aby tam natáhla ruku, nic tam však už nebylo. Možná se jí to všechno opravdu jen zdálo.
Ráno obě svůj "sen" vyprávěli velice věrohodně a navzájem se i doplňovali. Už ani nevím kdo tenkrát první zavolal Šárko! Šári! Šári!

život po životě (Monika, 03. 03. 2007 00:28)

P.S.Chěla jsem ten příběh o Andulce napsat jedné dívčině, ktera žila od svých deseti let jen se psem a bráškou a teď jí po 13 letech zemřel.Ptala se, jestli je i pro pejsky nebe a jestli se tam má dobře. Bohužel jsem jí mezi tím vším tajemnem, duchovnem,záhadama mezi nebem a zemí apod. ztratila. Snad se ona dostane na tyto stránky.....

život po životě (Monika, 02. 03. 2007 23:32)

Pořád jsem nevěděla, kam mé příhody napsat, některé stránky se mi zdály přemrštěné, některé moc vědecké, ale myslím, že tohle bude ono. Je zde vše řečeno jasně, stručně a bez nadsázky. Jsem ve znamení Štíra, čili velká vnímavost, intuice, emoce.
Založením sice ateistka, ale asi ne tak docela, protože sice, že něco mezi nebem a zemí je, jsem tušila, ale zas na druhou stranu, "na co si nesáhnu", tomu nevěřím. Par věšteckých snů v minulosti mě sice trochu rozhodilo, ale pořád se dalo říci-náhoda. Když jsem ale po roce viděla fotky z havárky syna mého muže, o kterém se mi zdálo, že ve Francii měli s partou havárku a ona se v tu samou hodinu opravdu stala,a byl to ten samý "snímek," to už mě zamrazilo. Když byl tatínek těžce nemocen, pořád mě zvonil mezi 18-2Ohod. telefon. Večer volala sestra, že okolo 19. hod. zemřel.Bolestí jsem byla mimo, tak jsem si na to vzpoměla později a ptala se známých, jestli jim také blbnul telefon, protože byla hrozná vichřice s vánicí, a -nic. Také možná náhoda. Ale co se mi stalo, když mi odešel jeden z nejmilovanějších psů, to už byl fakt. Měla jsem velkou smečku pejsků, všechny jsem milovala, ale pro některé jsem měla přece větší slabost. Jmenovala se Ananda, řečeno Andulka, nádherná čubina Tibetské dogy.Haskouny jsme měli venku a 3 T.D. doma kvůli lepšímu působení na ně a též hlídání. S Andulkou jsme se dorozumívali pohledem, bylo vždy jasné, co od sebe chceme. Měla v té velké hlavě mozek a sakramentsky jí to myslelo. Vždy večer jsem si sedla do křesla, ona si lehla po mé pravici a já hladila její krásnou hlavu.Samosebou po oňuňání všech ostatních.
Byla to tzv.alfa, vůdčí, vyrovnaný, ale ostrý typ. Jak čas letí, jednoho dne byla tak špatná, že jsme jí museli nechat uspat, selhával jí už oběh.Usnula odpoledne a já večer seděla v křesle, samo, že bolestí opět mimo a najednou mě začalo mrazit na pravé ruce. Ještě říkám manželovi, aby zavřel dvěře,že na mě táhne, ale dveře byly zavřené. Koukla jsem jsem na kamínka s ventilátorem, která stála za mnou, jestli se náhodou neporouchaly a nepouští studený vzduch. Sálaly teple.Pak mi došlo, že to nebyl normální průvan, ale jakoby něco kulatého a studeného, pohladilo to mou pravou ruku, dotklo se levé a pak hladilo dál pravou. Tak si šáhlo něco na mě, nevěřícího Tomáše, ne já na něco. Jsem přesvěsčena, že to byla Andulka, buď se loučila, nebo ještě nevěděla, kam má jít nebo se jí ještě nechtělo. A tak si myslím, že pokud odejde tělo, je jedno jestli lidské nebo zvířecí, jsme ostatně z jednoho materiálu a máme stejné nemoci i vývoj, duše opravdu zůstává. Hodně štěstí, bude líp!

Satance (Bohouš, 26. 02. 2007 04:14)

Já ale přece nikdy netvrdil že nemám, nebo jsem neměl nikoho rád. S tím tátou jsi měla štěstí, hodně lidí to nestihne.

Bohoušovi. (Satanka, 25. 02. 2007 20:53)

Ano, nemusíme nic. Nemusíme mít nikoho rádi, můžem být utavřeni jen do sebe, ale pak přijde chvíle, dřív nebo později, kdy poznáme že jsme chybili, ublížili, ale už to nepůjde napravit. Víš, 19.11.05. jsem napsala na jiný svůj blog něco jako poděkování rodičům. Potom jsem koupila flašku a šla za tátou, říct mu že ho mám ráda. Dali jsme si spolu skleničku a probírali život nazpátek. Bylo nám hezky. Začátkem dubna nečekaně zemřel. Kdybych mu to neřekla, měla bych v sobě pocit viny, že jsem to nestihla říct a přitom jsem na to měla dost času.
Nevím proč ti to říkám, někdy ti nerozumím, snad možná proto, že máš jiný žebříček hodnot, ale ublížit ani slovem bych ti nechtěla.

Martině (Bohouš, 25. 02. 2007 09:14)

Takže dáváš přednost průměrným uzlíkům nervů, potácejících se od jedného stavu zamilovanosti ke druhému ?

pro Martinu (Satanka, 24. 02. 2007 00:51)

Zdravím tě, mám velkou radost že jsi se vrátila na stránku a napsala to, co jsi napsala. Malé sebevědomí předurčuje život ve stínu, velké zase hrozí tvrdým dopadem. Je nejlepší jej držet tak nějak uprostřed. S tím ubližováním máš také pravdu, nelze se tomu vyhnout, někdy ublížíme i neúmyslně, ale asi to tak musí být. Násilí odsuzuji stejně jako ty. Hezký víkend.

Bohoušovi, Satance (Martina, 24. 02. 2007 00:39)

Nevím jestli mít, nebo nemít dostatečné sebevědomí je to nejlepší.Znamená to vyčlenění z průměru.A to má své...Ještě jsem chtěla podotknout, že Satanka Ti dobře radí a snad se nebojíš mít rád a zároveň to přijímat, ale neubližovat prostě nejde myslím, že mnoho věcí musí být v rovnováze, jinak bychom si druhou stránku věci asi neuvědomili.Snad rozumíte.Násilí se nezastávám.

pro Hemenex (Satanka, 17. 02. 2007 23:23)

Popsal jsi mi docela děsivej scénář. Tak teď už konečně chápu, že amnézie je milosrdná a zřejmě nevyhnutelná. Děkuji ti, zase jsem přelezla jednu bariéru.

Bohoušovi (Satanka, 17. 02. 2007 23:18)

Teď jsem se fakt zastyděla. Nenapsala jsem, že moje uznání patří taky těm, kteří se nezištně dokáží obětovat po druhé. Omluvou mi budiž, že jsem to psala rychle. Je jasné, že takových lidí si také vážím. Nejsou vidět, není o nich slyšet, ale jsou. Takže oprava: Také uznávám a vážím si lidí, kteří žijí pro druhé a pomáhají ať slovem, nebo skutkem. Té ženě, která vychovala tvoji matku i tebe. bych se neváhala poklonit.

Satance (Bohouš, 17. 02. 2007 23:03)

Ptáš se koho uznávám. Uznáván lidi kteří se dokáží obětovat pro jiné a nemyslí jen sami na sebe. Lidi kteří mají svůj vlastní názor a dokáží si za ním stát. Uznávám lidi kteří jsou schopni něco vytvořit, a ne jenom hledat výmluvy proč to nejde.
Žena která mě vychovala adoptovala ve čtyřicetidvou letech mojí matku. Při tom byla svobodná a dřela v textilce jako dělnice. Dokázala sama vychovat jí i mě. Tak takovéhle lidi já uznávám.

Satance (Hemenex, 17. 02. 2007 22:42)

Rád bych doplnil Bohoušovu odpověď ohledně amnézie v našem dalším životě. Myslím si, že třeba v důvodech, proč si nepamatuješ své minulé životy mu chybí ty dva nejpodstatnější.
1. Zapomnění je lék. Představ si jak by se lidi tvářili na reinkarnaci některých masových vrahů a jak ty by ses třeba vyrovnávala s představou, že tvůj manžel je tvoje dcera s 3. století a nebo že Tvůj otec je ta holka, kterou jsi coby voják před 900 lety znásilnil, atd. a takových hrůzných představ jsou stovky ... zlatá amnézie.
2. Ten druhý důvod je mnohem praktičtější. Každý člověk je od určitého věku už nějak vývojově nepoužitelný a jen vzpomíná jaké to bylo když byl mladý .... takže abys byla schopna vůbec nějakého vývoje, musíš na vše zapomenout a musíš začít znova nezatížena vzpomínkami na svoji minulost. Tak si to vykládám já a to je moje Cesta.

pro Bohouše a Hemenexe (Satanka, 17. 02. 2007 22:03)

Každý z nás je jiný, každý má jiné životní zkušenosti, každý stojí na svojí cestě, jen konečnou máme všichni stejnou. Tady musí zákonitě nastat, že pohled na cílovou stanici každého je trochu jiný. Podílí se na tom vlastní poznání, nebo cítění. Oba jste se dotkli světla (Hemenex to tu zde opravdu někde psal, ale nechce se mi to hledat) i když jak je vidno, u každého byla příčina pravděpodobně jiná, ale co máte společné je to poznání. Měli byste si vlastně rozumět, i když je zcela samozřejmé, že s poznáním naloží zase každý trochu po svém.
Co se týká autorit. Ty máme snad každý a už od mala. Rodiče, učitelé a pak následují osobnosti. Mám také svoje autority, upozorňuji že není jen jedna. Jsou to lidé, u kterých něco obdivuji, nadání, chytrost, odvahu, nebo i vyjímečné vzdělání. Jsou to lidé, které uznávám, ale nikdy jsem se jim neklaněla a ani v budoucnu nehodlám. Tady se Bohouši musím zastat Hemenexe. Řekni mi, ty nikoho neuznáváš? V tom případě by to dělalo dojem, že uznáváš jen sebe a to myslím není pravda.

Hemenexu (Bohouš, 17. 02. 2007 17:13)

Nevím co bych ti na tvá slova napsal. Byl bych nerad aby to sklouzlo do osobní roviny. Napsal jsi toho na tento web poměrně hodně, není ti cizí ani kritika příspěvků jiných. Mě se tak prostě jevíš tak, jak se mi jevíš. Mohu se ale samozřejmě mýlit.

pro Bohouše (Hemenex, 17. 02. 2007 15:34)

Ano, máš pravdu. Taky nechápu jak mě mohla stejná víra v nezvratný osud jako máš třeba ty, dávat jistotu, že když se s tím autem třeba vybourám, tak to ostatní, stejně jako já, naprosto v pohodě přežijí. Nevím, ale tenkrát mě jiná možnost nenapadla a já si byl jist, že je tím, že jedou se mnou v autě vlastně chráním. A vůbec mě nenapadla myšlenka, že hazarduji s nějakými životy, tedy ani s jejich. A svýho života jsem si vážil a dosud vážím sakra dost. Prostě tenkrát, na základě té víry, jsem jednal podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a myslel jsem, že dělám jedině dobře. To je holt ta slabina této víry v nezvratný osud. Teď se za to hazardování stydím a pak, že se lidi nemění, že?
Nevím co jsi prožil ty (ale poměrně často na to ve svých komentářích poukazuješ) ale co jsem prožil já jsem tady už někde (zeptej se Saty já to nemůžu najít) popisoval, tedy myslím. Takže já, na rozdíl od tebe, nemůžu srovnávat. Je možné, že to bylo velice podobné, je dokonce ale velmi pravděpodobné, že jsme si z toho odnesli do života stejné ponaučení (že existuje i další šance) ale pak jsme s tímhle zjištěním každý asi naložili jinak.
Tak to vidím já.
Druhý odstavec se ti teda vůbec nevyvedl, ten ti vnuknul asi sám Matouš (Saty by mohla asi najít, kde to skoro doslava píše to stejný co ty), že když se klaníš autoritám (já bych raději řekl "uznávám autority") tak už nesmíš mít vlastní názor, protože ten tě mate a bla bla bla .... (s tím Papežem to jsi ale hodně ujel)
Netušil jsem, že máme tolik rozdílných názorů, já si třeba myslím, že když uznávám autoritu, tak se jí:
za prvé, nemusím klanět (můj syn se mi třeba neklaní a přitom doufám, že alespoň u něho jakoustakous autoritou jsem :-) ) a za druhé, mě to nebrání samostatně přemýšlet, mít vlastní názor, pochybovat a ptát se.
Ale to je jenom můj názor a moje Cesta a nevnucuji ho/ji ani tobě Matouši a ani tobě Bohouši a ani nikomu jiném.

Hemenexu (Bohouš, 17. 02. 2007 13:59)

Nechápu jak ti může dávat tvoje víra v nezvratný osud právo, hazardovat s životy jiných. To že věřím v osud ještě neznamená, že ten osud znám.Po svém prožitku jsem pochopil, že to tady smrtí zřejmě nekončí a že i pokud naprosto všechno poděláme, stejně bude asi druhá šance.To ale neznamená že jsem si přestal svého života vážit.Nevím co jsi prožil ty, ale podle toho co píšeš usuzuji, že to bylo asi něco jiného než potkalo mě.
Nechci dávat lidi na nějaké roviny, ostatně sám jsem to Satance jednou vytkl, ale u tebe se nemohu zbavit dojmu, že jsi člověk dosti nevyrovnaný. Na jednu stranu se klaníš autoritám, Dalajláma, Cesta, Papež, a na druhou stranu se snažíš působit jako člověk s vlastním názorem.Uznej sám, tyto dva postoje nejdou dost dobře dohromady.

pro Bohouše (Hemenex, 17. 02. 2007 12:38)

Divím se, moc se divím, že zrovna ty nechápeš, proč jsem se tak choval. Vždyť právě má víra v nezvratný Osud mě dávala jistotu, že se mě (a tedy i všem, kteří jsou třeba v tom autě se mnou) nemůže nic stát. Naopak jsem věřil, že právě se mnou, díky mému předurčení dojít do nějakého cíle (naplánovaný, jak ty tvrdíš, mojí nekonečně moudřejší duší) jsou ve větším bezpečí než kdekoliv jinde.
Tvůj životní postoj proto dovedu celkem snadno pochopit, sám jsem jím jak vidíš osobně prošel.
Ano, máš pravdu. Když se podívám, jaká je obrovská propast mezi duševním rozměrem mým a třeba dalajlámy, je mi jasné (a né, že se to jen zdá) , že jsem opravdu teprve na začátku cesty a mám víc před sebou než za sebou.
I když s pohledu třeba Matouše jsme zbloudilé duše, já věřím, že je dobře, že vůbec někam jdeme (i když zdá se, že každý, zatím, někam jinam). Proto si myslím, že je nevhodné přemyšlet kdo je dál a kdo je ještě na začátku Cesty, důležité je, že jsme na ni. Nemyslíš?
To si myslím já a moje Cesta

Bohoušovi. (Satanka, 16. 02. 2007 21:07)

Nemůžu za to že jsem někdy cholerik a to hlavně, když mi něco nejde, nebo když něčemu nerozumím, ale musíš uznat, že jsem se snažila polepšit. Teď jsi mi to vyložil polopaticky a já se to snažím nějak přežvejkat. Chtěla jsem vědět, jestli náš život pokračuje dál. Díky tobě i ostatním už to vím a začínám se s tím srovnávat.

pro Hemenexe (Mystik, 16. 02. 2007 18:44)

Napsal jsi to dobře, máš pravdu, některé věci se zdají být divné a třeba i já časem přijdu na to, že tam odchylka je a trošku to může být jiné. Možná je vtip v tom, že když si naše duše vybraly inkarnaci na Zemi, tak také chtěly, aby Nejvyšší prostě nezasahoval a nic neřešil a protože on respektuje naši vůli, tak ač smutný, prostě nezasahuje. Porovnal jsi to plánování trefně ke hře, může se tak i podobat tohle plánování, ale možná je to tím, že jsme si chtěli všecko na vlastní kůži okusit. Pokud tě oheń nespopálí na ruce, tak to bude jen hezký mihotavý obláček energie ... Až tě popálí, tak už víš, že to není jen ten hezký obláček ... A tak je to se vším. Zřejmě jsme si dali za úkol poznat na vlastní kůži všecko. Hitler, Stalin a jiní - tvůj názor je docela střízlivý a poučný, jsem ti za něj vděčný, byl bych i rád, kdyby se tady zapojilo víc lidí do debaty, protože každý z nás něco tuší a dohromady to může být právě ona mozaika celistvosti. Třeba proto si tady píšeme, abychom si vzájemně vyměnili názory, které nás někam posunou.

pro Mastika (Hemenex, 16. 02. 2007 17:06)

Nejdříve jsem chtěl napsat, že se naše názory ve všem shodují ale už to není tak úplně pravda.
Líbí se mi to o té Energii, o Satanovi a Bohovi, líbí se mi to že je dán cíl a na nás záleží kudy vlastně pojedem, líbí se mi názor že smrt dítěte může být i kvůli rodičům. S čím se ale plně neztotožňuji je, že si osud tak úplně plánujeme my. Jaksi se z toho vytrácí Karma - otisk předchozích životů. Čím dál víc mám z toho dojem, jako bys popisoval počítačovou hru, kdy se plní různé questy, čím těžší quest tím víc bodů (proto ta spolupráce mezi mámou a dítětem - "já umřu, ty budeš smutná a když to překonáš dostaneš víc bodů", proto chodění za Hitlerem kvůli těžším podmínkám a tedy více bodům ....) a nakonci postava postupuje do dalšího levelu.
Neříkám, že se to zas tak diametrálně liší od mýho pohledu na naši existenci ale nějaké rozdíly tu přece jen jsou, např. v mém pojetí si duše (JA) nese s sebou do dalších životů (kol, dnů ve škole) břímě své Karmy a prostředí a podmínky života (hry, školy) si nestanovujeme my ale Energie (Osud, Náhoda, Bůh, Něco).
Taky si nedovedu představit, proč by Hitler vyhověl požadavku několika desítek až stovek tisíc duší (všichni za ním určitě nebyli aby je zabil v koncentráku), když by tím ovlivnil cíle a plány dalších nejméně 1 500 milionu jiných duší. (2. světová válka přímo nebo nepřímo ovlivnila skoro každýho obyvatele Země). A myslíš, že za ním přišli i Japonci s Hirošimi a Nagasaki? A jejich znetvořené děti taky?
Protože jestli je to pravda, a my všichni si plánujeme svůj osud, tak to byla dost velkolepá akce, synchronizovat dobrovolné plány od půldruhé miliardy duší!
Já si naopak myslím, že nejen Lenin ale i Hitler a Stalin a v neposlední řadě i Gotwald na své "kariéře" museli pracovat dlouho, několik životů. I "záporňáci" mají své cíle a své ambice. Proto si myslím, že se neobětovali pro dobro druhých duší ale že využili příležitosti (na kterou třeba čekali i několik století) aby se dostali dál (výš nebo níž, nevím ale rozhodně dál - tam kam chtěli). A protože i za cestu tímto směrem se musí platit je vidět, že funguje i "záporná" připravenost. Leninovo tělo tu jakž takž je ještě pořád (ten byl připraven nejlépe), Hitler a Stalin zmizeli hned nebo brzo po smrti a Gottwald (ten nebyl připraven asi vůbec) ten se rozpadal už za živa (zemřel na syfilis v těžkém stádiu) a ani balzamovači přes veškerou snahu z něho nic nezachránili.

Satance (Bohouš, 16. 02. 2007 10:19)

Jsem příjemně překvapen, čekal jsem hromy a blesky. Promiň, ale píšu to pořád dokola. Nemůžeš se na život dívat z pozice žijícího člověka. To totiž nemůžeš být nestraná, protože se jedná o tebe a ty to pochopitelně bereš osobně. Minulé životy si nepamatuješ, protože kdyby jsi si je pamatovala, tak by jsi nedělala nic jiného,než že by jsi hledala své "příbuzné" z minula a zajímala by jsi se jen o to , co bylo s tvým minulým životem spjato. Potom by ti jaksi nezbyl čas žít ten nový život. Další důvod je to, že kdyby lidé stoprocentně věděli že příjde jiný život, při prvních potížích by to tady jednoduše zabalili a basta. Také by se neskutečně snížíla síla prožitků spojených s jednotlivými životy, to zanamená že by jsi si ničeho nevážila.
Tvojí novou inkarnaci vybírá pravděpodobně tvoje duše a ta je neskutečně moudřejší než ty. Ta jediná může chápat všechny souvislosti, protože si všechny ty životy pamatuje.
Dále tady nejsme sami a umřeli dítě v mladém věku, není to kvůli němu, ale pravděpodobně je to kvůli jeho rodičům.
Pokud nepřijmeš existenci osudu, a to naprosto kompletního, nebude ti to nikdy dávat smysl. Já ti to ale nenutím. Záleží jen a jen na tobě čemu chceš věřit. Ty "hříchy" ti v tom dělají jen hokej. Žádné hřích totiž NEJSOU ! Zamysli se nad Hitlerem nebo Stalinem, tihle lidé způsobyli tolik zla a ublížili tolika lidem, že by nestačila miliarda životů aby to dostali zpátky.Ať se nám to líbí nebo ne , budeme si muset připustit myšlenku že tito lidé udělali jen to , co udělat měli. Ostatně tak, jako pravděpodobně děláme my všichni.

Bohoušovi (Satanka, 15. 02. 2007 23:58)

Dovolím si odporovat tomu co říkáš. Každý věřící, ať už vyznává jakoukoli víru, to dělá proto,
aby si zajistil další život. Žijí tím, - jak říkáš. Vyplývá z toho, že kdokoli věří, nezbývá mu na život čas? Je pravdou že přítomnost je jediné co máme a jestliže se ji snažíme využít, musíme mít okruh zájmů.Mezi zájmy je možno zařadit i otázky ohledně víry, života po životě, nebo magie.
Pokud někomu kvůli tomu nezbývá čas na vlastní život, znamená to, že jej náboženství nebo víra zcela pohltily a to už je extrém. A v tomto případě s tebou souhlasím.

pro Mystika (Satanka, 15. 02. 2007 23:51)

Zdravím. Pečlivě jsem přečetla vše co píšete. V hodně věcech s vámi musím souhlasit, - energie, Bůh, a nakonec i my a naše karma, jedno podmiňuje druhé. Jen mi nejde do hlavy, jak se můžeme polepšit, když se narodíme prosti všech informací a zkušeností, které jsme nasbírali v minulém životě?
Nic ze svých minulých hříchů si nepamatujeme, nejme tudíž nijak poučeni.Když si vezmu ono "plánování" jak píšete, pak se musím pozastavit, jak si může někdo naplánovat, že zemře ještě jako miminko, nebo že se narodí do rodiny, kde bude týráno a víc podobných věcí.Podle mně, by si takový příští život nikdo nenaplánoval, pokud by k tomu mohl něco říct.
To, že pak si člověk sám utváří svůj vlastní život tím jak žije, už docela chápu a je to realita.
To plánování mi tam nesedí, spíš bych se přikláněla k zákonu odplaty, i když jsem jej zpočátku odmítala. Moje vize : Test hologramu č.5 vyšel negativně, poslat k nápravě zpět do hologramu č.4.

Souhlasím s Martinou (Bohouš, 15. 02. 2007 22:45)

Souhlasím zcela s Martinou, přítomnost je opravdu to jediné co máme. Na minulost zůstávají jen vzpomínky a o budoucnosti nevíme zda vůbec příjde. Přesto lidé často žijí tím co bylo, nebo tím co podle nich jednou bude, a na opravdový život jim pak nějak nezbývá čas.

Pro Mystika (Martina, 15. 02. 2007 18:17)

Náhodou jsem si přečetla vzkaz 2 a jsem udivená s jakou jistotou vite co bude následovat po životě i za jakých podmínek.A nemyslím si, že např.vážně nemocní si nesprávně přejí a proto nejsou vždy uzdraveni.A ani děti si svoje rodiče nevybírají. Určitě jste hodný člověk a doufám, že vám neutíká život mezi prsty s tím, že čekáte na ten další a že se neujišťujete, že ten bude určitě lepší.Važme si víc současnosti.

vzkaz 2 (Mystik, 15. 02. 2007 10:48)

Spousta z nás hledá pravého partnera pro život, ale protože jsme sami sebe neakceptovali a nevážíme si sami sebe a nemiluje me své tělo takové, jaké je, tak máme i problém v partnerství. Vše je odrazem naší nespokojenosti k sobě samým. Tady na zemi jsme proto, abychom se učili pracovat s energií. Všechno je totiž jenom energie. Nic víc .. Všechno kolem nás, my sami, celý vesmír, jiné reality, prostě vše. Zatím jsem došel k názoru, že ten, koho nazýváme Bohem, je vlastně tato energie, skrze níž se všechno projevuje. Jsme jeho součástí a všichni vzájemně jsme v jednotě. Vše je částí všeho, každý jsme částí všech. Naučit se pracovat s energií - to je hlavní cíl. Každá myšlenka je energie. Máme možnost si přát vše a pokud si to přejeme dostatečně a umíme si to správně přát, pak se to splní. Problém je jen v tom, že s jakou energií pracujeme, taková se nám odměňuje .. Můžeme zabíjet a ničit, ale pak musíme projít tím samým, co jsme udělali - to je zákon příčiny a následku. Je možné tyto následky pomocí magie oddálit, ale jednak nám to může přitížit a i tak si tím později stejně projdeme. Takže je zřejmé, že mnohem příjemnější je myslet a přát si pozitivní věci tak abychom druhým neškodili, než negativní. K tomu "stádu ovcí", jak říkal pan Matouš .. Právě ty ovce si začaly uvědomovat více své vnitřní opravdové já a jdou už svou cestou. Vědí, že bůh není přítomen jen v chrámech z kamene, ale naopak všude kolem nás. Každý má svou cestu. Někteří jí projdou rychleji, jiní pomaleji, ale cíl máme společný. Každému, co jeho jest. Pokud někdo nevěří, je to v pořádku, ještě nenastal jeho čas. Víra se nedá naučit, víra se může jen popsat v mnoha pohledech a je jen na každém jedinci, jak ji najde sám v sobě. Člověka nedonutíte věřit tím, že ho zaženete do stáda ... Pokud to uděláte, jen se tím karmicky svazujete a sám máte nevyrovnaný dluh, pokud ovšem jste si toto nedomluvili ještě před zrozením, jako vzájemné učení se. Satan, Lucifer, Bůh - všechno je jedna energie, jen námi jinak pojmenovaná. Prostě jak myslíte, tak se vám vrací. Co je po smrti? Po smrti nám teprve začíná ta pravá práce .. Projdeme si svůj život, chytáme se za hlavu, jak jsme mohli být takoví a takoví, už víme, jaká bude náprava, někteří z nás také mohou nějaký čas přebývat v blízkosti svých nejbližších, než odejdou "domů", jiní se naopak snaží být ochránci svých nejbližších, nebo sami procházejí terapií a pročištěním své duše od negativních vibrací, jiní si dávají chvilku pohov a prostě relaxují. Každopádně přechod "na druhou stranu" není jednoduchý a je to individuální záležitost, ale myslím, že každý z nás se tím časem naučí vyrovnávat, protože je pravda, že neumíráme přece poprvé, že? ;o) Přeji Vám všem hezký den a pro slečnu Saty - nechal jsem Vám vzkazík na lidé.cz, pokud budete chtít, bývám na icq.

vzkaz 1 (Mystik, 15. 02. 2007 10:47)

Zdravím Vás všechny, je zde velmi zajímavá diskuze na dost příhodné téma. Je spousta lidí, co se ptá sama sebe - okdkud jsme? Kam jdeme? Proč? Jaký to má smysl? Už jenom tyhle otázky jasně ukazují, že tito lidé, co se takto ptají, dospěli ve svém vývoji k určitému bodu, kdy se jim otevírá možnost studovat vyšší principy naší existence. Náhody neexistujou a vše má svůj skrytý cíl. Je to jako s vírou. Buď nevěříte, nebo naopak už VÍTE a CÍTÍTE že to tak je. Věřit totiž znamená zřejmě přechod mezi tím, že nevěříte a tím, že už to víte. VĚŘIT - je svým způsobem cesta ve vývoji o kus dále. Zdá se vám to složité? Nic si z toho nedělejte, mně se to zdálo taky ;o) Pan Bohouš si prožil své vlastní zážitky a už VÍ, mohl by o tom vyprávět své, ale trošičku přece jen by to chtělo empatii, protože slečna Saty tím, že se ptá na tyto otázky, tak právě proto potřebuje odpovědi. Pan Bohouš na jednu stranu správně říká, že život se má prožít a ptát se máme až budem staří, ale to je jen jedna možnost ... Zdá se, že je tu i jiná možnost .. Například ta, že slečna bude pracovat například v hospicu a právě proto možná právě Vy jí můžete pomoci tím, že s ní budete komunikovat o těchto věcech. Mimo to - i já bych si velmi vážil vašeho názoru na tyto věci. Sám jistě tušíte, že není náhoda, že se takto ptá, takže to má svůj význam. Je teď na vás, zda jí můžete být na chviličku průvodcem v těchto otázkách. Byl tu i názor pana Matouše. Napsal například tuto úžasnou větu: "Ty si dovoluješ říkat mě, že lžu? Já nikoho neurážím a moje názory nejsou zastaralé. Cítím se pošpiněn už jenom tím, že s tebou mluvím.Snad si nemyslíš, že nějaký slušný člověk se bude někdy přehrabovat tím tvým bahnem.Síla církve opět příjde."
Vážený pane, vím, že se cítíte být v právu a že jistě jste "oprávněně rozezlen", což je mi líto samozřejmě, ale berte to tak, že i pravda zde na Zemi má tolik tváří, kolik lidí ji říká .. Zajímalo by mne, když jste tuto větu psal, co jste čekal za reakce? Že slečna Saty opravdu smaže stránky? Obávám se, že diskutující jsou velmi hodní lidé, protože na jiné diskuzi by vás bohužel poslali do různých ženských i mužských orgánů .. Navíc věta o špinění je dost drsná .. Napadlo vás vůbec, že ti lidé se můžou naopak špinit Vámi? Ten, který žije ve víře, nikdy nepoužívá podobná slova, nepovyšuje se nad nikým, ale zároveň se před nikým neponižuje. Nadávat a urážet je tak luxusně jednoduché a strašně IN v této době. Přeji Vám, pane Matouši, klidnou mysl a zkuste to s námi vydržet. Jsme jen lidé, co se učí a poznávají ;o) Takže k otázkám co je po smrti a o osudu jako celku - ( tohle, co nyní napíšu, berte jen jako názor jednoho z mnoha lidí, ale snad Vám to pomůže ve Vašem poznávání ) - svůj osud si plánijeme my sami před vlastním zrozením. Sami sobě jsme soudcem a jsme na sebe hodně přísní, naši přátelé se nám to snaží i rozmluvit někdy, protože všichni chceme rychlý vývoj, ale tady na Zemi pociťujeme pak velkou bolest a zklamání a ptáme se, co jsme komu udělali a za co, ale při tom netušíme, že jsme si sami takto vše plánovali. Osud si plánujem, ale ne podrobně. Hlavní cíle a osudové křižovatky jsou dány, ovšem to mezi tím je jen na nás. Je to jako když vyjedete autem ze Zlína a vaším cílem je Praha .. Je jen na Vás, zda pojedete po krásných cestách, nebo naopak hrbolatými cestičkami a oklikou přes vesničky .. Každý z nás se narodí jako samostatná jednotka a nejprve se musí naučit respektovat sám sebe.

Můj názor. (Magda, 11. 02. 2007 17:46)

Nechci se nikoho zastávat. Je ale pravda že absence víry také není dobrá. Je dobré když lidé něčemu věří.

pro Magdu (Satanka, 11. 02. 2007 09:57)

Každý máme svého Boha ke kterému se upírá naše mysl. Někdo k tomu potřebuje postředníka, (církev), někdo ne. Chápu, že věřící se zastává věřícího, ale nechápu, jak se můžete jako žena zastávat a schvalovat inkvizici, - upalování nevinných - a přát si aby byla znovu zavedena. Jistě jste četla jiné jeho výroky na stránkách, kde schvaluje vše, co církev uznala jako svoje velké pochybení (m.j.upálení m. Jana Husa). Kdyby byla opravdu církev Boží institucí, nikdy by se toho nemohla dopustit. Pan Matouš nechce slyšet fakta a kdyby mohl, kromě nadávek,obracel by na víru ohněm a mečem.

pro J.Zárybnickou (Satanka, 11. 02. 2007 09:37)

Každý člověk má jiné myšlení a jiný názor. Jsem ráda za každého, co je ochotný říci ten svůj. Web není uzamčen, je veřejně přístupný, takže přijít může kdokoli a tím pádem musím počítat s tím, že se nevyhnu útokům a napadání. Pan Matouš není tpický křesťan, se všemi věřícími se dalo rozumě a v klidu hovořit.

Můj názor. (Magda, 10. 02. 2007 20:44)

Možná se vám to bude zdát zvláštní, ale musím souhlasit s panem Matoušem. Mylím si ale , že by měl být ve vyjadřování svých názorů mírnějsí a neurážet ostatní.

pro pana Matouše (J.Zárybnická, 10. 02. 2007 19:47)

Když jsem četla vaši výzvu, musím reagovat. Strávila jsem na tomto webu víc než hodinu a měla jsem to "potěšení"přečíst několik komentářů od vás. Divím se ty vaše blitky nesmazali. Čpíte zlobou a nenávistí na sto honů, to je můj názor na vás.

Odpověď (Matouš, 10. 02. 2007 18:14)

Vážený pane, stojí také psáno, nesuď, abys nebyl souzen. Nechám tedy na čtenářích těchto komentářů ať se sami rozhodnou kdo z nás se chová povýšeně.

Matouši - Pozor! (Hemenex, 09. 02. 2007 11:03)

Pozor Matouši na svoji samolibost a vyvyšování se na nás ostatní! My nejsme stádo, pro nikoho, tedy ani pro tebe ne.
Když už se jdeš modlit, modli se hlavně za sebe (jestli není už ale pozdě) a nás můžeš klidně vynechat.
Neboť den Hospodina zástupů se blíží na každého PYŠNÉHO a vzpínajícího se, i na každého VYVÝŠENÉHO, i bude ponížen. (Izaiáš 2.12.)
Ale je docela možné, že ty to máš ve své Bibli psáno jinak (já cituji s přetisku původní Bible kralické z let 1579-1593) a proto si můžeš dovolit tu svoji aroganci a povýšenost nad druhými.

Odpověď (Matouš, 09. 02. 2007 09:34)

Jste stádo, nic než stádo hledající svého pastýře.Bez něho jste nic. Jste méně než loutky potácející se světem.Je to velmi smutné vidět, kam až zavede lidské bytosti život bez víry a jak to končívá. Smutek a beznaděj, to jsou mé pocity. Jdu se za vás modlit.

Matoušovi (Jakel, 08. 02. 2007 21:07)

Dobrý den navštívila jsem tuto stránku abych se něco dozvěděla a ne abych hned na první straně viděla Vaše urážející komentáře myslím, že na to tady není nikdo zvědavý. Budtě tak hodný a vybíjejte si zlost nebo nejaké svoje trápení někde jinde děkuji

Odpověď (Matouš, 06. 02. 2007 11:03)

Ty si dovoluješ říkat mě, že lžu? Já nikoho neurážím a moje názory nejsou zastaralé. Cítím se pošpiněn už jenom tím, že s tebou mluvím.Snad si nemyslíš, že nějaký slušný člověk se bude někdy přehrabovat tím tvým bahnem.Síla církve opět příjde. O tom není pochyb. Její nástup bude mohutný a smete bezvěrce a pomatence jako jste vy.Já jsem už starý, ale vy, vy se toho jistě dožijete.

Matoušovi (Satanka, 06. 02. 2007 10:33)

Proč tvoje ústa opět lžou? Nikdo tě nevyhazuje, napsala jsem, pokud budeš urážet a napadat lidi, kteří si dovolili smýšlet jinak než ty, že s tebou nebudu diskutovat. Jen to ti chci říct, že svojí netolerancí prokazuješ svému Bohu medvědí službu. Ti kdo váhají a přečtou si tě, pravděpodobně couvnou, protože na ně dýchne středověk. Nemáš právo někomu nařizovat co má udělat, ale máš právo sem nechodit.

Odpověď (Matouš, 05. 02. 2007 22:43)

Tak teď jsi se ukázala. Když ti došli argumenty tak mě jednoduše vyhodíš. Ty ani nejsi schopná diskuse. Jediné co umíš je opakovat to málo, co v sobě máš.Špiníte tady svaté věci a já se budu vyjadřovat jak se mi líbí.Pokud s tím chceš něco udělat, zruš tenhle hnus.

Matoušovi (Satanka, 05. 02. 2007 22:30)

Jsi na tomto webu hostem. Pokud nejsi schopný diskuze a zmůžeš se jen na urážky a napadání, které jsi rozhodil po stránkách, nebudu s tebou o ničem diskutovat. Vážím si u oponentů slušnosti.

Bludy, nic než bludy! (Matouš, 05. 02. 2007 22:04)

Nebe, peklo, očistec a limbus. Nic víc a nic míň.Jste banda pomatenců, co neví co mluví.

Bohoušovi (Satanka, 20. 01. 2007 10:15)

Mluvíš z pozice člověka, který už něco zažil a tak máš možnost se za sebou ohlédnout a říct si, - ano, vím o tom že jsem žil, - nebo, a to je pravděpodobnější, - žil jsem, ale nevyužil jsem všeho, co mi život poskytoval. Asi to tak je, ale ve chvíli, kdy jsi byl mladý, jsi to nevnímal, ale žil jsi tak, jak se ti to líbilo a myslel sis, že máš všechno. Možná budu později mluvit stejně jako ty, nevylučuji to.

Odpověď (Bohouš, 19. 01. 2007 08:29)

Píšete že strach ze smrti má každý. Jak si tedy vysvětlujete, že každý rok zemře více lidí vlastní rukou než vinou dopravních nehod.
Dnes se považuje mrtvola za něco děsivého a smrt za něco nepatřičného.Pokud se nezbavíte strachu ze smrtí, budete se bát i života.No a pokud se člověk bojí, tak neustále vše odkládá a čeká. To nejcenější co máme je čas.Promarnit ho je velmi snadné. No a po nenaplněném životě na nás čeká velmi smutné stáří, a vámi tak neoblíbená smrt. Já vnímám smrt jako nový začátek. Jako něco nového a vzrušujícího co na nás jednou čeká. Radím vám se o to také pokusit. Jednou to totiž zcela jistě příjde.

Podekovani (Lucka, 18. 01. 2007 14:49)

Dekuji Satanko ze jsi se priklonila k memu nazoru.Jsem tim potesena.Lucka

pro XX (Satanka, 18. 01. 2007 10:05)

Jsem stejného názoru jako Lucka. To co jsi popsal je zcela vyhrocená situace a musím říct, že dotyčná osoba pije pohár hořkosti až do dna. Velké obavy o osud děcka nepřehluší strach z vlastní smrti, jen se oba pocity spojí v nepředstavitelná muka. Jen musím říct, že i takové případy se stávají. Nepřeju to nikomu, ale život už je takový a většinou těžce zkouší lidi, kteří se ničím neprovinili.

odpoved pro neznameho (Lucka, 18. 01. 2007 09:40)

Co ti na to odpovedet...je jasne ze clovek bude mit v hlave to decko.To ale nemeni nic na tom ze ze smrti mit strach nebudu..Nekdo ted treba rıka...ja se nebojim smrti ale to jen z duvodu ze mu ted nic nehrozi.Kazdy se smrti boji a kdo rika ze ne tak ten si to jen nechce priznat.Nejistota co bude s ditetem to je neco sileneho a je pravda ze v teto situaci clovek uplne zapomene na svoji smrt a snazi se pomoct decku.Takze odpoved na Vasi otazku zni za B.

Jsou horší věci než smrt. (Lucce., 18. 01. 2007 09:20)

Představ si, že budeš na světě úplně sama, jenom se svým malím dítětem. Najdou ti rakovinu slinivky a ty budeš mít téměř jistoto že do roka zemřeš.Co bude potom pro tebe horší? Tvoje smrt, nebo nejistota co bude s tvým dítětem?

Jsem prekvapena (lucka., 17. 01. 2007 22:54)

Musım reagovat na predposledni komentar Pana Bohouse.Nechapu jak nekdo muze takhle psat,ztratila cloveka ktereho znala a ktereho mela rada...pısete ze jste se lekl ze se ji stalo neco vazneho,copak to samo o sobe neni dost vazne?Domnivam se ze to je na tomto svete ta nejvetsi zkouska smirit se se smrti milovane osoby.Mam s tim take zkusenosti a vetsi bolest jsem nikdy predtim nezazila.Pisete ze jste byl u toho kdyz Vas otec umiral a ze to byl zajimavy zazitek!!Nezlobte se na me ale normalni clovek rekne ze to byl strasny zazitek.Pres to vsechno co zde pisete mam presto pocit ze se smrti bojite a zde se jen pretvarujete,podle me ma kazdy strach,nekdo vice,nekdo mene.Spise si to clovek nechce pripustit.Strach tam ale je.

Satance (Bohouš, 15. 01. 2007 18:40)

Nemůžeme to VĚDĚT , to by znevážilo náš nynější život.Někdo si dal sakramenskou práci aby lidský život vypadal fakt opravdově.Nemělo by tedy smysl ukazovat nám něco, co by to jeho úsilí zároveň znevažovalo. Víš co se říká, chytrýmu napověz, a hloupého kopni.

Bohoušovi (Satanka, 15. 01. 2007 16:10)

Koukám, že s tebou to, co jiného zlomí, ani neotřese. Byl jsi takový i dřív? Víš, něco jiného je, když se ubere na věčnost někdo, kdo je těžce nemocný a jen přežívá, počítá se tak trochu s tím, ale když odejde náhle někdo blízký v plné síle, je to trochu jiné. Chápu že smrt je daleko skutečnější, než všechno na co se tu ptám. Vím že smrt je vlastně součást života a mýlil by ses, když by sis myslel, že se bojím vlastní smrti. Nebojím, nemyslím na ni, vím že jednou přijde, nikoho nevynechá. Jediná otázka kterou bych chtěla vědět je, jestli smrtí všechno končí, nebo jestli jinde a jinak pokračuje dál.

Smrt (Bohouš, 14. 01. 2007 00:39)

Já už jsem se bál že se ti stalo něco vážného.V dnešní době jsou lidé od smrti vzdáleni jak to jen jde. Dá se říci že jí doslova zametli pod koberec.To není dobré. Smrt patří životu a je daleko skutečnější než ten tvůj satan.
Člověk který mě vychovával, a kterého jsem měl na světě nejraději zemřel když mě ještě nebylo ani čtrnáct. Rok před tím ho zasahla mozková příhoda, takže smrt nebylo zas to nejhorší co ho potkalo.Byl jsem s ním když umíral a byl to zajímavý zážitek.Nemyslím si že by si pohoršil.Vidíš smrt jako problém který před tebou stojí a dostala jsi strach. No jo no, co naděláš? Asi nebudeš jediná kdo to řeší.

Bohoušovi (Satanka, 13. 01. 2007 13:11)

Ptáš se mně, proč chci vědět. Vysvětlím ti to. Dřív jsem si vůbec takové otázky nepřipouštěla, smrt jsem brala jako něco co je mi hodně vzdálené. Nějak jsem se snažila zasunout tuto skutečnost někam hluboko a nepříjemné myšlenky jsem zaháněla černým humorem, nebo nevhodnými poznámkami.
Do určitého dne v minulém roce to tak fungovalo. Měla jsem to štěstí, že jsem do té doby neviděla ničí smrt, žádného mrtvého člověka. Pak se to stalo. Při příjemném rozhovoru u stolu, náhle zemřel jeden z nejbližších lidí, které jsem měla. Bylo to šílené a byla jsem tam najednou sama, - já a smrt. Nebyla jsem na to vůbec připravená a připadala jsem si jako v děsivém snu. Malinko to popisuju nahoře. Od té doby už na smrt myslím, protože vím, že je všudypřítomná a že si čas nevybírá. Právě od té doby se ptám.

Satance (Bohouš, 12. 01. 2007 22:12)

Prosím tě proč to potřebuješ vědět.Trpíš snad nějakou smrtelnou nemocí, nebo jsi upoutaná na invalidní vozík, zemřely ti všechny tvoje děti, nebo ti bude za krátko devadesát a máš za sebou úplně prázdný život? Mám pocit že ani jedna z těch věcí se tě netýká. Tak žij naplno, a až budeš jednou stará, bude ti úplně jedno jestli je nějaký posmrtný život a nebo není. Jde jen o to se v životě pořádně vyžít.Ten kdo to neudělá, pořád všecno odkládá, tak ten se potom smrti bojí, protože má dojem že mu udělá čáru přes rozpočet.Až se to tady jednou bude chýlit ke konci, nebude tě štvát co jsi v životě udělala, ale to co jsi neudělala.

Bohoušovi (Satanka, 11. 01. 2007 17:55)

Já vím že máš svým způsobem pravdu, ale povídej mi to. Sice malinko váhám nad tím, že by to bylo nanic. Třeba by tu byla ta jistota, že smrtí opravdu nic nekončí.
Bylo by míň smutku, když odejde milovaný člověk na věčnost.Nebylo by takové zoufalství a strach, když se lidská bytost loučí ze životem.
Nemuseli bysme vědět jak vypadá další život, ale jen vědět že "JE".

Satance (Bohouš, 09. 01. 2007 17:27)

Kdyby jsme vědeli co bude potom, neužili by jsme si to co je teď.Věř že by to bylo nanic. Ten kdo to všechno vymyslel nebyl žádný blbec.

Reinkarnace. (Satanka, 26. 12. 2006 10:17)

Malinko mi to připomíná třináctou komnatu. Strašně moc bychom chtěli vědět co je za těmi dveřmi. Člověk je už takový, že i když by věděl že může dostat "přes čumák" otočí klíčem a podívá se co je tam, jenže nám ten klíč chybí a je to možná dobře. Třeba by nám to úplně převrátilo životní hodnoty, nebo bychom ztratili smysl života. Vím, že ani tahle hrozba by nás neodradila.

Reinkarnace (Bohouš, 21. 12. 2006 06:37)

Pokud by jsme tady byli jen jednou, tak by to nedávalo už vůbec žádný smysl.Jak říkám, každý jsme jiný a nebylo by to spravedlivé.
Nebral bych život jako skoušku, to by také nebylo fér, spíše jako skušenost, nebo zážitek.
Věřím v pokračování života, to může mít ale různé formy, život na zemi je jen jedna z možností.Myslím si že prožítky na Zemi musí být ucelené. Vrah, oběť atd. Je těžké posuzovat to z pohledu jednoho života.Představ si že jsi tady třeba po tisící,to pak ten tvůj momentální život zas až tak moc důležitě nevypadá.Teď jsi to ty, potom ale bude tvoje momentální "já" jenom malinkým kouskem něčeho jiného.

Satance (Bohouš, 19. 12. 2006 13:32)

Pokus se nebrat život osobně. Vždyď všechno není jen špatné.Dostala jsi se už k dualitě, to je bomba. Jestli je to dané, anebo není je přece úplně jedno.Ta iluze svobodné vůle je dokonalá.Ten život už nemůže být skutečnější. No a o to přece jde.V jedné své poznámce jsi napsala že jsme možná někdo úplně jiný.Třeba jsi to byla ty, kdo napsal scénář k tomu co teď žiješ.

Satance, a ne jenom jí. (Bohouš, 15. 12. 2006 10:06)

Dokavaď jsem se díval na nás lidi jako na jednu bytost, nechtělo mě to pořád dávat smysl. Víra v minulé životy a karmu pomůže sice nějaké věci pochopit, ale pořád to není ono. Potom jsem se podíval na nás jaksi z venku.Podle mě existuje osud, a to znamená že každý sebemenší detail našeho života je dán. My lidé si dokážeme představit existenci osudu, ale zároveň si myslíme, že jsou chvíle kdy se rozhodujeme svobodně. Tak to ale být nemůže, osud buď je, no a potom je opravdu "kompletní", anebo není vůbec. Pokud by tedy platila varianta osudu, nelze si nepoložit otázku, jaký má ten náš život vůbec smysl.
Myslím si že ve s vé podstatě jsme něco úplně jiného. Konečně jsem se dostal k tomu dualismu.
Myslím si, že jsme jakousi součástí nějakého intektu, nějaká forma nehmotných bytostí, žijících jak ve hmotě, tak i mimo ní.No a protože jsme prakticky nesmrtelní, nezranitelný a já nevím co ještě, vytvořili jsme si lidi a jejich osudy, aby jsme mohli prožívat "opravdové" životy. My lidé přeci také natáčíme filmy a díváme se na ně. Netvrdím že to tak musí bezpodmínečně být, no ale zkus o tom přemýšlet.

Bohoušovi (Satanka, 14. 12. 2006 22:48)

Bohoušovi
(Satanka, 14. 12. 2006 22:41)Opravdu si myslíš že jsme takové loutky, kterým "NĚKDO" určil roli? Věříš tomu, že nám někdo napsal do osudu že ve čtvrtek 14.12 si zlomím nohu a já si ji zlomím? Připustím pouze dědičné sklony, (což je prokázáno) které si přinášíme na svět darem, někdy danajským. To jak se utváří náš život dál, si určíme my sami svojí volbou životního stylu. Chápu že jsme na tomto světě z něčí vůle a to je tak asi všechno, dál už je jen velká neznámá a tušení. To tušení je kdesi uvnitř a vedou k němu nitky ze všech směrů kam jsem vyslala dotaz a odkud jsem dostala odpověď. Přesto navážu na tebe, buď bude život věčný, nebo věčný klid, ani jedno, ani druhé není k zahození.

Nepřipadám si jak ryba. (Bohouš, 12. 12. 2006 08:29)

Neviděl jsem jenom světlo, byl jsem tam.Cítil jsem to.To ale není důležité.Před naším narozením někdo, nebo něco rozhodne jako kdo se narodíme a co všechno máme prožít.Existuje-li osud, a já jsem přesvědčený o tom že ano, je potom všechno v našem životě dané. Jestli jsme dodří nebo zlí neurčujeme my. Naším úkolem není nic víc, než daný život prožít. Myslím si že jde opravdu jen a jen o ty prožitky.Co bude dál uvidíme. Možnosti jsou dvě, buď život věčný, nebo věčný klid. Ani jedno, ani druhé není k zahození.

Pár slov. (Satanka, 11. 12. 2006 18:36)

Prožil jste klinickou smrt a viděl světlo? Asi to musí být zvláštní pocit. Z vašeho dalšího stělení mám docela optimistický pocit i když se týká nejvážnějšího okamžiku našeho bytí - smrti. Chápu i důvody, proč nám není dovoleno nahlédnout dál. Jsme jako losos, který se snaží dostat přes přehradu, protože tuší, že tam vysoko je nádherná voda, ale není v jeho silách tam doskočit. Ta poslední věta byla moc hezká. Mějte se také hezky a dík za písnutí. Saty.

Pár slov. (Bohouš, 11. 12. 2006 12:17)

Prožil jsem zážitek se světlem před téměř 18 lety. Ptáš se zda je smrt začátek či konec, myslím že obojí.Jedna forma života končí a druhá začíná.Myslím si že smrt a zrození jsou jen dvě strany téže mince.Z lidského hlediska by jsme měli oslavovat spíše smrt, smrt je završením života. Brání nám v tom ale pud sebezáchovy. Stoprocentně vědět že to tak je nemůžeme. Jednak by se tím snížila intenzita a důležitost tohoto života a za druhé by lidi místo překonávání překážek raději odešli.Měj se hezky a věř, bude líp. Bohouš

přeji ti štěstí (Ivo Vašíček, 30. 09. 2006 18:44)

Mám pocit, že na svém posmrtném životě již uspěšně pracuješ. Určitě existuje mnoho lidí ve kterých žiješ a budeš žít dál. Vzhledem k tomu, že s tebou komunikuji, žiješ i ve mně.

člověk žije v tom co vytváří. (Satanka, 30. 09. 2006 16:45)

Tak tenhle Tvůj komentář na rozdíl od jiných chápu naprosto přesně, včetně sdílení informací. Já tomu říkám zvýšená citlivost, nebo intuice která napovídá, k čemu máme směřovat, nebo čemu se vyhnout. Vykonané dobré věci se vracejí jako pozitivní energie. Jen s tou tvorbou posmrtného života si nějak nedokážu poradit.

člověk žije v tom co vytváří (Ivo Vašíček, 30. 09. 2006 10:52)

Žijící člověk ovlivňuje své okolí, tvoří či boří a podobně. K tomu aby něco vtvořil (například namaloval obraz, nebo vytvořil tyhle webové stránky)musí si informace o tvořeném zobrazovat ve svém mozku. Ty informace se mohou šířit či ukládat (televizním vysíláním, fotografováním, po internetu). Jsou to v podstatě ty samé informace jen jinak kodované. Když něco vytvoříš je to kopie tvých myšlenek. Když na ten obraz někdo z mozkem kouká, mohou se mu informace z obrazu složit do stejné podoby jako byly v okamžiku tvorby, v mozku tvůrce. Tvůrce tím "ožívá" v jiném mozku. U živého tvůrce to může být přehlušeno činností vlastního mozku. Nicméně když se myšlenky shodně zobrazí u velkého množství lidí, tvůrce to pozná (někdo tomu říká prodění energie). To souznění mohou poznat i shodně vnímající (sdílení energie). Proto existují modlidby a náboženství. Náboženští proroci si tak vytvořili určitou formu posmrtného života. Posmrtný život možný je, ale každý si ho musí vytvořit, když to nedokáže je pouhým stínem.

jsou tady..... (malikova.kosiky, 02. 07. 2006 20:32)

Můj muž..má láska největší mě chodil navštěvovat v mých snech ještě dlouho...tak dlouho dokud si nebyl jistý,že moje bolest pomalu odchází..a moje srdce už není tak sevřené slzmi a trápením...občas přide..aby mi sdělil,že si mám dát na něco nepříjemného pozor..abych dávala pozor na sebe i na děti...stal se naším Andělem strážným...a bude jím až do chvíle kdy buse vědět,že na jeho místo nastoupí někdo kdo mě dokáže ochránit svojí náručí a pevným objetím.....už třináct let takto střeží můj život..v dobrém i zlém...

duchové (Medy, 14. 05. 2006 21:56)

Duch zemřelého člověka často zůstává mezi námi a my se ho bojíme. Odmítáme kvůli strachu komunikovat s duchy a přitom si neuvědomujeme, že neuběhne mnoho času a také my přijdeme zpět mezi duchy a bude nás mrzet, že se nás živí lidé bojí.

Zamyšlení (2Klaudie, 12. 05. 2006 22:47)

Neznám odpovědi na mnoho otázek svých, ani otázek jiných. Mám zvláštní schopnosti, ale nepracuji na nich, nevyužívám je, bojím se této síly, je to démon, který je dobrý sluha, ale zlý pán a já nevím v jaké podobě by za mnou přišel.
Nevím jestli existuje posmrtný život, možná ano, možná ne, možná to jsou naše vlastní tajná přání, neuskutečněné sny, dávno zapomenuté zážitky, přikrášlené vzpomínky, které se nám silnou touhou jakoby zhmotní. Možná i to by vysvětlilo žárovku i přicházející SMS, která nepřišla, ale mohl to být stejně dobře i pokus o mimosmyslovou komunikaci. Záleží na každém z nás, čemu chce věřit, jestli realita, nebo tajemno mu pomůže najít ztracenou rovnováhu, zacelit ránu v duši i srdci, nasměrovat ho do budoucnosti. Budoucnost je krásná i bolestná, veselá i smutná, protože klady života oceníme jedině tím, že poznáme i zápory.
Do budoucnosti se nechci dívat, bylo by to stejné, jako po přečtení první kapitoly detektivky si přečíst hned konec.

Proč???? (Sataniel, 10. 05. 2006 23:31)

Pokud by člověk věděl co bude nesnažil by se si svůj budoucí život nebo bodoucí existenci zpříjemnit??? A pokud by měl úspěch neviděl pře tím jen klam??? Jak může někdo vidět budoucnost když každý náhled do budoucnosti ji musí zákonitě změit od toho co jsme v onom náhledu viděli a to se týký i životů po smrti. Lepší je nevědět a jít dál po schodech končících v nedohlednu......